Článek
Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/nohopudaro
Vojnův Městec patří k nejstarším osadám na Vysočině, které vznikly na pomezí Čech a Moravy během první vlny kolonizace kdysi těžce prostupného pohraničního pralesa. Za zakladatele osady je označován žďárský cisterciácký klášter, přičemž první písemná zmínka pochází z posledního desetiletí 13. století.
Výlet začnete na malém náměstíčku ve Vojnově Městci, kde můžete pohodlně zaparkovat. Na rohu náměstí najdete pozoruhodný barokní zájezdní hostinec - jednopatrovou budovu s mansardovou střechou. Ať už byl hostinec postaven, přestavěn nebo pouze inspirován Janem Blažejem Santinim, bezpochyby patří k architektonickým skvostům barokní gotiky na Vysočině.
Trasa vás povede kolem hřbitova na okraji městečka, kde vaši pozornost upoutá v roce 2024 zrekonstruovaná hřbitovní kaple sv. Antonína Poustevníka, která svou bílou fasádou září do dálky. Hřbitov byl vybudován v roce 1884 a kapli nechala o rok později svým nákladem vystavět Josefa Lamberská, vdova po faktorovi Josefu Lamberském. V zasvěcení kaple se odráží vzpomínka na jejího syna Antonína, který v mladém věku zemřel v Tyrolsku.
Vojnův Městec s kaplí
Od kostela a zejména z pastviny nad ním se nabízí krásný rozhled po okolí. Hned vedle vede silnička spojující Vojnův Městec s nedalekým Radostínem. Přibližně v polovině cesty se rozprostírá rybník Malé Dářko, napájený vodami z Radostínského rašeliniště. Vytéká z něj Štírový potok. Dnes se rybník využívá k chovu ryb, zatímco až do první světové války se v jeho okolí těžila rašelina.
Rašeliniště okolo Malého Dářka
Pokračujte po asfaltce až do Radostína, vesničky založené koncem 13. století během kolonizace močálovitého pralesa. Místní obyvatelé si v průběhu staletí přilepšovali sezonní prací v lese, tkalcovstvím či výrobou vlasových sítěk. Dominantou Radostína je kaple svaté Rozálie z roku 2006, která připomíná události z první poloviny 18. století. Tehdy se obyvatelé modlili k této světici během morových a cholerových epidemií, které sužovaly okolí. Nemoci vesnici ustoupily nebo se jí zcela vyhnuly, a proto se v Radostíně od roku 1832 začal slavit svátek svaté Rozálie procesím. V jeho čele nosily čtyři starší dívky sošku světice v bílých šatech a mladší děvčata držela šest bílých stuh. Tradice byla v obci obnovena v roce 1990 a procesí se koná vždy první zářijovou neděli.
Z Radostína se vydejte po žluté turistické značce směrem k vesničce Hluboká, která je místní částí Krucemburku. Tady před Penzionem U Strašilů stojí betonová socha žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Dva metry vysoká a čtyři metry dlouhá skulptura Josefína z roku 2012 znázorňuje dívčí hlavu s dlouhými vlasy.
Josefína
Žlutá značka vás dále dovede k rybníku Řeka, čtyřiašedesátihektarové nádrži rozprostírající se v údolí řeky Doubravy. Rybník slouží k chovu ryb a dlouhá léta je zde v provozu i rekreační zařízení a tábořiště Moře u rybníku Řeka. Areálu vévodí historická dřevěná budova plovárny.
Pohled na rybník Řeka od Hluboké
Od hráze rybníka vede trasa do nedalekého Štířího dolu. Štírový potok se po četných meandrech za rybníkem Malé Dářko kroutí Štířím dolem - hluboce zaříznutým a úzkým údolím dlouhým asi 1,7 kilometru. Toto území je chráněno díky výskytu vzácné flóry i fauny; najdete zde hořeček mnohotvarý český, mech šikoušek zelený a především mloka skvrnitého. Úzké údolí se strmými srázy bylo pojmenováno právě podle „štírů“, jak lidé dříve říkali mlokům skvrnitým. Tito chránění živočichové se zde vyskytují dodnes a jde o jediné místo jejich výskytu ve Žďárských vrších. Štírový potok se na konci dolu vlévá do rybníčku před rekreačním střediskem, které je podle Štířího dolu pojmenované. Z pastvin nad ním se otevírá výhled na nedaleký rybník Řeka, za nímž je vidět Ždírec nad Doubravou.
Štíří důl
Od rekreačního střediska se vydejte nejprve po silnici směrem ke Krucemburku. Zhruba v polovině cesty odbočte vpravo na pěšinu, která se mezi poli a loukami stáčí ke komunikaci spojující Radostín s Vojnovým Městcem. Odtud je to už jen necelý kilometr k vojnoměsteckému hřbitovu, čímž se okruh uzavírá.
Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz
