Článek
Zatímco v týlu se život až na sirény a občasné útoky drony zdánlivě vrací do normálu, na frontové linii probíhá tichá bitva o lidskou blízkost. Pro někoho je láska v zákopu jedinou motivací, proč přežít další dělostřelecký přepad. Pro jiného je to ale nebezpečné břemeno, které v kritické chvíli rozptyluje pozornost. Jaká je láska pod palbou a proč někteří vojáci raději volí cestu „citové abstinence“?
Válka na Ukrajině není jen konfliktem technologií a strategií, je to masivní zásah do intimního života milionů lidí. Na sociálních sítích, zejména na platformě X, se denně objevují dva protipóly válečné romance: svatby v maskáčích a syrová přiznání o rozpadu vztahů, které nevydržely dálku a neustálý strach.
Tři dny manželkou: Příběh z oceláren Azovstal
Jedním z nejsymboličtějších a zároveň nejtragičtějších příběhů je osud Valerie Subotiny. Svoji lásku, důstojníka Andrije, si vzala v květnu 2022 v podzemí obklíčených oceláren Azovstal. Místo bílých šatů měla uniformu, místo svatebního playlistu hluk dopadajících bomb. Snubní prsteny si vyrobili z alobalu.
2/8
— UNITED24 (@U24_gov_ua) December 22, 2024
Nava used to work as a press officer for the @azov_media and in the State Border Guard Service of Ukraine, where she met her future husband, Andriy Subotin.
On February 24, 2022, Andriy left for his service. Nava joined the Azov's press service and documented everything… pic.twitter.com/DP06ejdbQu
Jejich manželství trvalo pouhé tři dny. Andrij padl při ostřelování. Valerie později strávila dlouhé měsíce v ruském zajetí, přičemž vzpomínka na ony tři dny byla tím jediným, co ji drželo při životě. Tento příběh ukazuje lásku jako „ultimátní kotvu“ . V prostředí, které se vás snaží dehumanizovat, je manželský slib důkazem, že stále existujete jako lidská bytost s budoucností, i kdyby měla trvat jen hodiny.
„Dear John letter“
Druhá strana mince je však mnohem temnější. Mezi vojáky se skloňuje strach z nevěry partnerek v zázemí. Psychologicky je voják v zákopu v extrémně nevýhodné pozici. Nemůže situaci řešit osobně, nemůže partnerku obejmout ani si vyříkat problémy.
Podobně silně rezonuje i příběh Julie Matvienkové, mladé Ukrajinky, která popsala, jak válka postupně rozložila její původní vztah. Její partner odešel na frontu a zpočátku se snažili udržet blízkost alespoň prostřednictvím zpráv a hovorů. Postupně se však mezi nimi začal prohlubovat rozdíl v prožívání reality – zatímco ona žila v relativním bezpečí, on čelil každodenní přítomnosti smrti. Každý další kontakt byl složitější a bolestnější, až vztah tiše skončil.
Paradoxně jí ale válka zároveň přivedla do života novou lásku. Setkala se s mužem, který sdílel podobnou zkušenost a dokázal porozumět světu, který se slovy popsat nedá. Její příběh tak ukazuje obě strany válečné reality: zatímco některé vztahy tlak nevydrží, jiné se rodí právě v jeho středu. Láska ve válce tak není jen ztrátou, ale někdy i nečekaným začátkem.
Strategie citového brnění: Do boje bez lásky
Zajímavým fenoménem je rostoucí počet vojáků, kteří se vědomě rozhodli do zákopů „lásku netahat“. Nejde o cynismus, ale o snahu přežít. Tato strategie se opírá o tzv. emocionální otupění, což je obranný mechanismus psychiky.
„Jsou vojáci, kteří se rozhodnou do zákopů žádnou lásku nebrat. Přeruší kontakty, nechtějí si volat. Říkají, že emoce jsou v boji luxus, který si nemohou dovolit, protože rozptylují pozornost,“ popisuje Kozinčuk, známý ukrajinský vojenský psycholog. Pro takového muže je snazší fungovat bez vazeb, protože nemá co ztratit. Láska pro něj není kotvou, ale břemenem, které by ho mohlo stát život ve chvíli, kdy musí být stoprocentně soustředěný na nepřítele.
Psychologický pohled: Láska jako doping i jed
Z psychologického hlediska funguje láska ve válce jako dvousečná zbraň. Na jednu stranu vyplavuje oxytocin a dopamin, které pomáhají zvládat stres a potlačovat symptomy PTSD (posttraumatické stresové poruchy). Na stranu druhou, každá trhlina v tomto vztahu – ať už jde o hádku po telefonu nebo podezření z nevěry – se v izolaci zákopu násobí.
Příběhy z fronty ukazují, že láska může být tím nejsilnějším brněním, ale i největší slabinou. Ukazuje se, že nejdůležitější není „umět milovat na dálku“, ale dokázat pochopit, že ten druhý žije v úplně jiném světě.
Zdroje:
https://ukraineworld.org/en/articles/analysis/psychological-state-ukrainian-military
https://newsukraine.rbc.ua/interview/military-psychologist-andrii-kozinchuk-we-1707463205.html
https://life.pravda.com.ua/society/2023/02/14/252837/
https://www.bbc.com/news/articles/cv220gq7p31o
