Národní garda v Los Angeles: Kdo jí velí?

Prezident Donald Trump znovu sáhl po „osvědčeném“ receptu: když se v Los Angeles rozhořely protesty proti jeho přísné imigrační politice, neváhal do ulic vyslat Národní gardu – a to bez souhlasu místních orgánů. Tento tvrdý krok okamžitě vyvolal politickou přestřelku mezi Bílým domem a Kalifornií a otevřel otázky, co takový zásah znamená a jak zapadá do tradice americké „domobrany“.

Národní garda USA představuje specifickou složku ozbrojených sil s duální rolí – slouží současně jednotlivým státům i federální vládě. Jde v podstatě o moderní obdobu domobrany, která existovala už od dob kolonií (tedy ještě před vznikem samotných Spojených států). Na rozdíl od pravidelné armády tvoří gardu z velké části „občané v uniformě“ – vojáci-sloužící zpravidla na částečný úvazek, kteří vedle vojenské služby mají i civilní povolání. Přesto procházejí plným výcvikem a v případě potřeby mohou být nasazeni stejně jako profesionální armáda, a to i v zahraničních misích.

Klíčovým rysem Národní gardy je její dvojí podřízenost. V době míru a za běžných okolností spadají jednotky gardy pod velení guvernérů jednotlivých států a ti je mohou povolat k zásahu při mimořádných událostech – například při živelných pohromách, nepokojích nebo jiných krizích v daném státě. K typickým situacím patří nasazení při hurikánech, záplavách, lesních požárech či lokálních protestech. Zároveň však federální zákony umožňují, aby prezident USA aktivoval Národní gardu do federální služby. V momentě, kdy jsou gardisté „federalizováni“, stávají se podřízenými prezidentovi a zapojují se do akcí obdobně jako pravidelná armáda.

Nasazení Národní gardy na americkém území není ničím novým – garda sehrála významnou úlohu v mnoha klíčových momentech americké historie. Nejčastěji je povolávána právě v případě vážných přírodních katastrof a podobných domácích krizí. Když například v roce 2005 hurikán Katrina zpustošil New Orleans a okolí, zapojilo se do záchranných a zabezpečovacích prací více než 50 000 gardistů z celé země. Během několika týdnů pomohli evakuovat desetitisíce lidí do bezpečí, distribuovat stovky tun humanitární pomoci a zachránit nespočet životů – tehdy to bylo označováno za „nejskvělejší hodinu“ Národní gardy v jejích dějinách. Garda také pomáhala zajišťovat testování a logistiku během pandemie covidu-19.

Neméně důležitou – byť někdy kontroverzní – roli Národní garda hrála při potlačování nepokojů a řešení společenských krizí. Na jihu USA federální vláda využila gardu k prosazení desegregace škol navzdory odporu guvernérů. Například v roce 1963 prezident John F. Kennedy federalizoval alabamskou Národní gardu a vyslal její jednotky na Univerzitu v Alabamě, aby tam vynutily přijetí černošských studentů přes odpor tehdejšího guvernéra George Wallace.

Americká historie zná i případy, kdy nasazení gardy při nepokojích mělo tragické dopady. Nechvalně proslulý je incident na Kent State University v Ohiu roku 1970, kdy gardisté povolaní guvernérem k potlačení protiválečné demonstrace zastřelili čtyři neozbrojené studenty.

Obvykle ale přítomnost gardy pomáhá obnovit pořádek tam, kde to běžné policejní síly nezvládají. Los Angeles se s Národní gardou setkalo už v roce 1992, kdy město zachvátily rasové nepokoje po zproštění viny policistů, kteří zmlátili černošského řidiče Rodneyho Kinga. Tehdejší guvernér Kalifornie rychle aktivoval gardu a prezident George H. W. Bush dokonce využil Insurrection Act (zákon o potlačení povstání), aby gardistům rozšířil pravomoci a do města poslal i další federální jednotky. Během šesti dnů chaosu tehdy v Los Angeles zahynulo 63 lidí a teprve zásah tisíců vojáků (včetně gardy a námořní pěchoty) pomohl obnovit klid. Ještě v paměti je nasazení gardy při protestech v  roce 2020, kdy po smrti George Floyda jednotky gardy zasahovaly v desítkách měst USA, ovšem to bylo na žádost guvernérů jednotlivých států.

Aktuální situace v Los Angeles je však v mnoha ohledech mimořádná. Protesty, které vypukly začátkem června 2025 v centru města, reagovaly na sérii razií imigrační agentury ICE. Federální agenti během nich vtrhli do mnoha domovů a pracovišť a zatkli nejméně 44 lidí podezřelých z porušení imigračních předpisů. Šlo o součást tvrdé kampaně administrativy Donalda Trumpa proti nelegální migraci, která v posledních týdnech nabrala na obrátkách – zásahy probíhaly paralelně i v dalších velkých městech. Los Angeles, známé jako liberální bašta odporu vůči Trumpovi, se vzepřelo: skupiny aktivistů se snažily vlastními těly blokovat vstupy, aby zabránily agentům odvádět zadržené. Napětí rychle rostlo a ulice se plnily demonstranty. Místní úřady zpočátku zvládaly situaci udržet v mezích, jenže pak přišla reakce z Washingtonu.

Prezident Trump se rozhodl nečekat na kroky guvernéra ani starostku Los Angeles a nařídil nasazení Národní gardy. Do již tak vyhrocené situace poslal na pomoc federálním složkám zhruba 2 000 gardistů z Kalifornské národní gardy. Takový krok – výslovně proti vůli guvernéra – nemá obdoby od 60. let minulého století. Guvernér Gavin Newsom, starostka LA Karen Bassová i další kalifornští představitelé reagovali rozhořčeně a označili federální intervenci za nežádoucí eskalaci. „Trump do LA posílá Národní gardu ne proto, že by to bylo potřeba, ale aby vytvořil krizi. Doufá v chaos, aby mohl ospravedlnit další zákroky, vyvolat strach a upevnit kontrolu,“ prohlásil guvernér Newsom. Podle něj měl stát situaci pod kontrolou a prezidentův zásah jen zbytečně rozdmýchal nepokoje. Newsom označil krok za nezákonný a chystá žalobu na federální vládu za porušení práv státu. Starostka Bassová varovala, že nasazení vojáků může „roztrhat město na kusy“, a apelovala na obyvatele, aby zachovali klid a nenechali se vyprovokovat k násilí.

Trump ovšem zůstává věrný svému stylu „law & order“ politika a nehodlá couvnout. Na své sociální síti Truth Social s typickou razancí vzkázal, že pokud guvernér Newsom a starostka „nedokážou dělat svou práci, nastoupí federální vláda a problém vyřeší. Jeho ministr obrany Pete Hegseth dokonce pohrozil nasazením námořní pěchoty, pokud by se situace dál zhoršovala.

V samotných ulicích mezitím panuje napjatý klid zbraní. Prvních asi 300 gardistů dorazilo do města a rozmístilo se u klíčových federálních budov, zejména okolo zadržovacího centra pro migranty v downtownu, kde protesty probíhaly nejintenzivněji. Jejich přítomnost vyvolala mezi mnoha obyvateli hněv a strach – vidět ozbrojené vojáky před vlastními domy není nikdy nic příjemného. Losangeleská policie vyhlásila v centru zákaz shromažďování a vynutila zákaz vycházení, do ulic nasadila obrněné transportéry a ve vzduchu krouží policejní vrtulníky. Během víkendových střetů bylo zatčeno mnoho demonstrantů a docházelo ke scénám připomínajícím spíše válečný film: hořící auta, barikády na dálnici, slzný plyn a gumové projektily. Mezi zraněnými jsou i novináři – gumový projektil zasáhl např. fotoreportéra Nicka Sterna či reportérku australské televize přímo během živého vstupu.

Není divu, že celá situace působí surreálně: Trump se pochvalně nechal slyšet, že vyslání gardy bylo „skvělé rozhodnutí“ a že město hodlá „zkrotit“ stůj co stůj. Guvernér Newsom mu vzkazuje, že „dokud se do toho nevložil Trump, neměli jsme žádný problém“, a hodlá se bránit u soudu. Guvernér dokonce Trumpově administrativě napsal formální dopis, ve kterém žádá o stažení vojáků Národní gardy a jejich návrat pod jeho vedení.

Jisté je, že nasazení Národní gardy v Los Angeles se stalo dalším hrotem, na němž se lámou názory Američanů. Pro jedny jde o vítané nastolení pořádku v liberální metropoli, pro druhé jde o nebezpečný precedent a zneužití federální moci, které připomíná spíše autoritativní režimy.

Národní garda je se svým heslem „Always Ready, Always There“ – připravena a vždy po ruce. Otázkou zůstává, zda je vhodným lékem na současné nepokoje a zda Trump dohlédnul případné vedlejší účinky této „medicíny“ . Jedno je ale jisté: Donald Trump opět ukázal, že neváhá prosadit svou.