Od VR po dálkové zastavování aut. Technologie ve službách policie

Éra, kdy technika sloužila pouze jako pasivní nástroj hlídek, definitivně končí. Střídá ji koncept „Smart Policing“. Globálním trendem je totální integrace dat: pokročilé systémy v reálném čase propojují obrazy z ulic s registry vozidel a rejstříky v cloudu. Tato infrastruktura umožňuje sdílet kritické informace napříč útvary bez zbytečné prodlevy. Radikálně to zrychluje reakci na krize, ale zároveň otevírá „Pandořinu skříňku“ v podobě plíživé ztráty soukromí.

Středobodem této evoluce je umělá inteligence. AI už policistům nepomáhá jen s vyhledáváním v obřích databázích, ale stává se i (ne)viditelným asistentem při rutinní administrativě. Některé státy už proto striktně vyžadují, aby každý dokument ovlivněný algoritmem nesl jasné označení. Je to rozumný požadavek. Pokud AI udělá chybu a policista se u soudu bude vymlouvat, že „on to přece nepsal“, kdo ponese odpovědnost? Ostatně i v Česku jsme viděli, jakých halucinací jsou jazykové modely schopné – a zpětně opravovat dokumentaci v trestním řízení je hazardem se spravedlností.

V terénu se mnohem dravěji prosazuje robotika. Programy „Drone as First Responder“ (DFR), rozvíjené v USA či Latinské Americe, vysílají drony na místo činu přímo ze střešních stanic. Často tam dorazí dříve než první hlídka. Pokud někdo zoufale volá o pomoc, ocení, že „oči“ policie jsou u něj okamžitě. Záchranářské drony navíc dokážou přímo na místo shodit vybavení pro přežití. Podobně futuristický nádech mají testy robotických psů určených pro průzkum nebezpečných prostor, kde by lidské životy byly v přímém ohrožení.

Česká republika v tomto směru nezůstává pozadu. Policie Královéhradeckého kraje například nasadila unikátní kombinaci virtuální reality a figurín pro trénink první pomoci. Rozdíl je zásadní: poskytovat masáž srdce v pohodlí učebny, nebo v simulovaném chaosu hromadné nehody na dálnici, je nepopsatelný rozdíl. Výcvik jde ale ještě dál. Ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví vznikají projekty pro ty nejtěžší chvíle – vyjednávání se sebevrahy nebo sdělování tragických zpráv pozůstalým.

Technologický skok potvrzuje i systém Eloryks, vyvinutý experty z ČVUT a VUT. Ten dokáže na dálku bezpečně zastavit prchající vozidlo vypnutím přívodu paliva, čímž končí éra riskantních honiček a zátarasů. V oblasti vyšetřování pak dominuje systém FACIS, oceněný Cenou ministra vnitra 2025. Tento nástroj dokáže v terabytech dat okamžitě identifikovat závadový obsah. Přínos je zde hluboce lidský: ušetří kriminalisty sledování hodin dětské pornografie (nebo jiného závadového materiálu), které zanechává na lidské psychice těžké stopy. Software odvede „špinavou práci“ a vyšetřovatel se soustředí až na finální ověření důkazů.

Budoucnost policejní techniky se odehrává na tenké hraně mezi efektivitou a etikou. Každý nový dron nad dálnicí sice slibuje bezpečnější společnost, ale vyžaduje ostražitost před nekritickým optimismem. Jak ukazují zkušenosti, „stroje“ mohou být geniálními pomocníky, ale v právním státě musí konečné slovo i odpovědnost zůstat v rukou člověka.

Zdroje

• Policie posunula výcvik první pomoci na novou úroveň – Policie ČR

• Virtuální realita ve výcviku policistů – Policie ČR

• Drony a jejich využití v řadách policie – Policie ČR

• Policie „zhasne“ auto na dálku – ČVUT (aktualne.cvut.cz)

• Téměř 200 nových osobních kamer – Policie ČR

• Policisté v Královéhradeckém kraji mají nové osobní kamery – Český rozhlas

• Chytré algoritmy z FEL ČVUT pomáhají policii: projekt FACIS – FEL ČVUT

• Využívání umělé inteligence k plnění úkolů Policie ČR – Policie ČR