Tesla už v Nizozemsku řídí sama. Tak trochu za trest

Vypadá to, že budoucnost konečně dorazila i do staré dobré Evropy. Tesla získala v Nizozemsku povolení pro autonomní systém FSD – Full Self-Driving (Supervised) a Nizozemsko se tím stalo první evropskou zemí, kde může tato technologie oficiálně fungovat v běžném provozu.

Na první poslech to zní jako revoluce. A ona to revoluce svým způsobem je. Je ale potřeba si hned na začátku přiznat: není to robotaxi. Není to tak, že si v Amsterdamu sednete do Tesly, otevřete notebook a necháte se odvézt na další schůzku.

Evropská verze FSD je pořád systém, kde za jízdu odpovídá člověk a vozidlo mu to nesmí dát ani na chvilku zapomenout. Auto může samo zatáčet, brzdit i zrychlovat, ale řidič musí neustále sledovat provoz a být kdykoliv připraven zasáhnout.

Představa, že neřídím, ale zároveň musím být neustále ve stoprocentní pohotovosti, mi připadá snad náročnější než samotné řízení. Když řídím sám, jsem aktivní. Sleduji provoz, držím volant, rozhoduji se, reaguji. Mozek ví, že pracuje, a přirozeně se drží v pohotovosti.

Ale když řídí auto samo a já mám „jen“ dohlížet, vzniká zvláštní mezistav. Nejsem řidič v plném slova smyslu, ale nejsem ani pasažér. Musím být připravený okamžitě převzít kontrolu, přestože jsem ji před chvílí odevzdal stroji.

Počkat, jaká že byla na té poslední křižovatce značka?

Rozdíl mezi USA a Evropou by se dal trochu zjednodušeně popsat takto:

Američané říkají: jestli výrobce podepíše, že je to bezpečné, pustíme to na silnici. Jestli selže, budeme se soudit. Evropa říká: nejdřív dokažte, že je to bezpečné, a teprve potom se můžeme bavit o reálném provozu.

V USA Tesla funguje v mnohem volnějším režimu. Automobilky tam do značné míry samy deklarují, že jejich systém splňuje požadavky. Úřady pak zasahují až ve chvíli, kdy se objeví nehody, stížnosti nebo bezpečnostní problém.

Evropa je v tomto směru opatrnější. Někdy až protivně byrokratická. Jenže tady je fér dodat, že tahle „evropská posedlost pravidly“ nám v mnoha oblastech reálně zvyšuje bezpečnost.

Vidíme to u potravin, chemikálií, léčiv, zdravotnických prostředků nebo třeba ochrany spotřebitele. Často nadáváme na normy, formuláře a regulace. Ale když pak přijde na látky v potravinách, bezpečnost hraček nebo kvalitu léčiv, najednou je docela příjemné žít v systému, který se snaží rizika řešit předem, a ne se spoléhat na následné vymáhání škody v případě průšvihu.

Takže ano, evropský přístup může brzdit inovace. Ale zároveň chrání před tím, aby se z veřejných silnic stalo testovací hřiště technologických firem. A u auta, které se má samo pohybovat mezi cyklisty, chodci, tramvajemi a dětmi na přechodu, mi tahle opatrnost nepřipadá jako úplná hloupost.

Před aktivací FSD musí řidič projít školením. Součástí je vysvětlení principů systému, upozornění na odpovědnost řidiče a dojde i na zkoušku, že uživatel chápe, co systém umí a hlavně co neumí. Pozor, pokud neodpovíte správně, auto vás do autonomního módu zkrátka nepustí a máte smůlu.

Člověk není ideální bezpečnostní pojistka systému, který většinu času funguje dobře. Právě naopak. Když systém funguje dobře dostatečně dlouho, člověk mu začne věřit. Poleví. Začne se dívat jinam. Začne přemýšlet o něčem jiném. A ve chvíli, kdy systém narazí na situaci, kterou neumí správně vyřešit, má člověk během vteřiny přepnout z pasivního pozorovatele zpět do aktivního řidiče. Pokud ale nedával zrovna pozor, nemusí jeho řešení dopadnout dobře.

Kdo někdy jel dlouhou trasu s adaptivním tempomatem a vedením v pruhu, asi ví, o čem mluvím. Auto pomáhá, ale mozek se postupně odpojuje. Člověk fyzicky sedí za volantem, ale mentálně už není ve stejné kvalitě pozornosti jako při plném řízení.

A právě proto mě evropská verze FSD vlastně ani neláká. Uklidňující je, že systém bude přísný na kontrolu pozornosti řidiče. Ale tato přísnost také přiznává, jak křehký celý model „auto řídí samo“ je.

Převést americký software do evropského provozu není jen otázka naučení našich dopravních značek. Americká města jsou stavěná zcela jinak. Široké pruhy, pravoúhlé křižovatky, relativně předvídatelný provoz. Samozřejmě ne všude, ale ve srovnání s Evropou je to pořád mnohem jednodušší prostředí.

Evropa je pro autopiloty jiná liga. Amsterdam je skvělý příklad. Úzké ulice, cyklisté ze všech stran, chodci, skútry, tramvaje, auta, zásobování, historická zástavba a k tomu dopravní situace, která se někdy řídí spíš nepsanou dohodou než učebnicí autoškoly.

Pro člověka je to rutinní pohyb ve známém prostředí. Pro software je to chaos. Systém se musí naučit, že cyklista nemusí jet rovně jen proto, že by to dávalo smysl. Musí počítat s tím, že někdo otevře dveře zaparkovaného auta, že chodec přejde mimo přechod a že kruhový objezd nemusí být jednoduchý kruh, ale víceproudý labyrint.

Kdo čeká americkou pohodu, bude pravděpodobně zklamaný. Evropská FSD bude přísnější v kontrole řidiče. Auto má sledovat, zda se člověk věnuje provozu, a pokud vyhodnotí, že pozornost klesá, začne otravovat. Nestačí „sedět poblíž volantu“. Musíte se dívat na silnici. Musíte být připraveni kdykoli převzít řízení. A když systém opakovaně vyhodnotí, že na to kašlete, jednoduše vás z režimu FSD vyhodí.

To bude řadě lidí vadit. Budou říkat, že Evropa zase něco přeregulovala. Že v Americe to funguje volněji. Že tím zabíjíme inovace. Možná ano. Ale myslím si, že právě v tomto případě je opatrnost na místě. Nejde o aplikaci v telefonu, která spadne a člověk ji znovu zapne. Jde o vozidlo v reálném provozu. A tam mi evropské „safety first“ připadá docela rozumné.

Tesla FSD v Evropě nebude znamenat konec řízení. Spíš začátek nové etapy, ve které se role řidiče mění. Jen zatím nevím, jestli je ta nová role pro člověka skutečně příjemnější.

Role řidiče je jasná a srozumitelná. Být pasažérem také umíme. Ale být odpovědným dozorem nad autem, které většinu času řídí samo, je něco mezi. A právě to „mezi“ může být problém. Nestane se z nás tak trochu kopilot, který jen čeká na případné selhání hlavního pilota?

Technologicky je to fascinující. Prakticky si ale umím představit, že po půlhodině takové jízdy budu unavenější, než kdybych auto normálně řídil. Protože nečinnost spojená s povinností okamžité reakce je pro mozek velmi zvláštní kombinace. Nemusíte řídit, ale musíte být připraveni řídit. Nesmíte se příliš uvolnit, ale zároveň vám systém část práce bere. Nesmíte vypnout, ale zároveň nemáte plnou kontrolu.

Nizozemské schválení může být první kostkou domina. Pokud bude systém fungovat bez větších problémů, tlak na další evropské státy poroste. Tesla bude chtít širší schválení, uživatelé budou chtít stejné funkce jako v Nizozemsku a regulátoři budou muset vysvětlovat, proč to v jedné zemi jde a v jiné ne.

Schválení Tesla FSD v Nizozemsku je důležitý moment. Ne proto, že bychom od zítřka měli jezdit v autech bez řidiče. Ale proto, že se velmi pokročilé asistenční systémy konečně dostávají i do evropského provozu legální cestou.

Jsem rád, že Evropa není technologický Divoký západ. Ano, občas mě evropské normy a pravidla štvou stejně jako každého jiného. Ale zároveň jsem rád, že v oblasti potravin, chemikálií, léků nebo bezpečnosti výrobků žijeme v prostředí, kde se rizika alespoň nějak systematicky hlídají. U autonomního řízení to platí dvojnásob.

Na druhou stranu si nemyslím, že současná podoba FSD je pro mě osobně splněný sen. Auto, které řídí za mě, ale zároveň ode mě vyžaduje stoprocentní pozornost a okamžitou připravenost, mi nepřipadá jako osvobození.

Možná je to nutná přechodná fáze. Možná za pár let budeme vzpomínat, jak jsme se báli něčeho, co se stalo samozřejmostí. Ale dnes bych to viděl střízlivěji: Tesla neudělala z řidiče pasažéra. Udělala z něj kopilota.

A já si zatím nejsem jistý, jestli je to povýšení, nebo degradace.

https://www.rdw.nl/en/news/2026/rdw-explanation-of-european-type-approval-tesla-with-provisional-validity-in-the-netherlands

https://www.reuters.com/business/dutch-regulator-notifies-european-commission-plan-seek-eu-approval-teslas-fsd-2026-04-13/

https://www.reuters.com/business/autos-transportation/inside-one-amsterdams-first-supervised-self-driving-teslas-2026-04-20/

https://thenextweb.com/news/tesla-fsd-supervised-netherlands-europe