Článek
Ten dokument, o který se jedná, se jmenoval “ za nové tvůrčí činy ve jménu socializmu a míru.“
Podstatné ovšem je, že slovo Charta 77 ani jiná formulace se v něm nevyskytuje navíc vše, co by mohlo na prohlášení Charty77 upomínat, se omezuje do tohoto pouhého krátkého zvolání, které přečetla snad Libuše Švorcová :
Proto však také pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu, nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě - a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců - odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stávají nástrojem antihumanistických sil imperialismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesvárů mezi národy.
https://www.totalita.cz/txt/txt_ch77_antit.php
Jinak ovšem celý ten večer, kdy se ono shromáždění konalo, proběhl v nudné a nezáživné atmosféře, podobné jiným shromážděním, konaným na prvního máje, výročí osvobození, vzniku KSČ nebo VŘSR. Mlela se prázdná slova a přidávalo koření frází. Proto také, pokud vidíme někde záběry, jsou na nich účastníci otrávení, znudění, někteří zhnusení, toužící pouze tento večer přežít, sníst na závěr chlebíček a jít domů.
Zůstává tedy rozum stát nad tím, proč má tolik lidí potřebu hodnotit jednotlivé herce, zpěváky a umělce podle toho, zda podepsali či nepodepsali tento bezvýznamný paskvil. Položme si otázku, kolik z nich vědělo v lednu a únoru 1977, kdy se tato shromáždění konala, co to je Charta 77. Myslím si, že minimum. Takže pro drtivou většinu se jednalo jen o tradičně promarněný večer.
A jaký má celá tato lapálie význam pro dnešek?
Pokud by se někteří umělci nechovali jako kandidáti na „řád kličkujícího zajíce“ a jednoduše ten podpis přiznali, sebrali by salonním antikomunistům veškeré argumenty. Celá ta takzvaná anticharta, je totiž jen nafouknuté nic, které už dávno mělo zmizet v propadlišti dějin, spolu s jinými relikty oné doby, které bohužel stále otravují životy občanů, a ti se tak nemohou toho zla zbavit jednou a provždy.
