Článek
Každoročně se tento den připomíná vskutku hrdinský čin Československých parašutistů, kteří byli na území protektorátu vysazeni, aby zlikvidovali Reinharda Heydricha. O této akci byly napsány knihy a natočena spousta filmů. Dokonce i v zahraničí a podle toho to někdy i dopadlo. Ale to je vedlejší.
Podstatný je fakt, že úkol byl beze zbytku splněn a ti, kdo výsadek poslali, mohli být naprosto spokojení.
Na co se tento den ale zapomíná, jsou následky, které pro zemi a její občany atentát znamenal. Hrůza, kterou nacistické Německo rozpoutalo, na přímý rozkaz Adolfa Hitlera je nepopsatelná a jsem přesvědčen, že oficiálně udávané počty zavražděných ani zdaleka nejsou přesné a konečné číslo by bylo třeba násobit. To už bohužel nikdy nezjistíme.
Co ovšem víme přesně a stalo se to symbolem zuřivé nacistické pomsty, je vypálení Lidic a Ležáků. A tak se každoročně právě tato dvě městečka stávají mementem a vzpomínkou na zmařené lidské životy.
A je třeba si také položit otázku, zda smrt Heydricha opravdu ospravedlňuje tolik zavražděných, takovou zkázu, kterou přinesla.
Aby bylo jasno, ti, kteří atentát provedli, byli nesporně hrdinové a zaslouží si respekt nás všech, protože jednali ve víře, že je to správné. U těch, co to naplánovali a následně vydali rozkaz, to ovšem říct nedokážu.
Jako vzpomínku na zavražděné zde dávám odkazy na seznamy obětí z Lidic A Ležáků. Věnujme jím vzpomínku.
