Článek
To je otázka, kterou si kladu a věřím, že nejen já pokaždé, když otevřu web, nebo pustím televizi. A situace je o to pozoruhodnější, že zatímco před pár lety se toto dno začalo předvádět především v období blížících se voleb, nyní je to každodenní realita.
Měli jsme možnost vidět příklady během jednání parlamentu, a to ještě před tím slavným pokusem o vyslovení nedůvěry vládě. O tom se ale rozepisovat nechci. Mohli jsme to vidět všichni. Daleko horší než tohle panoptikum jsou jednotliví kandidáti na politické křesílko, kteří v naději na úspěch už opouští tradici předvolebních lží a nahrazují je osobními útoky.
Jisté historické prvenství zde drží Andrej Babiš se svými výkřiky na stranu Miroslava Kalouska, kdy u poslaneckého pultíku hulákal, že „Kalousek zabíjel cez padáky.“
To bylo tehdy ještě humorné. Mezitím se pan Babiš proměnil v uplakánka české politiky a na jeho místo vstali noví bojovníci. Okamura, Rédová, Konečná a barvy ANO srdnatě hájí Schillerová s Havlíčkem. Nikdo z nich ovšem nedosahuje takové politické žumpy jako Jindřich Rajchl. Právník, jehož úspěchy známe hlavně z vlastních sebevědomých prohlášení. Politik, který slibuje to, co z praktických důvodů nemůže splnit, ale především nevychovanec, který se neštítí naprosto ničeho, pokud jde o dehonestaci konkurenta.
Silně se to projevilo v případu Evy Decroix, kdy nebylo dne, aby na svých sociálních sítích nepostoval osobní výpady, týkající se jejího vzdělání, doplněné o dramatické prognozy její budoucnosti.
V sobotu ovšem překročil hranici, když uveřejnil jakýsi osobní vzkaz Vítu Rakušanovi, kde na prostoru necelých pěti minut přednáší jednu špínu za druhou a jako rukojmí si bere Miladu Horákovou, od jejíž vraždy uplynulo 75 let. Povšimněte si prosím, jak o tomto zločinu hovoří. Říká, že byla odsouzená, ale nikde v oné pasáži nezmiňuje, že se jednalo o vykonstruované odsouzení. Omezil se pouze na slovo „údajnou špionáž“. Následně pak pan Rajchl pokračuje nevybíravým útokem na Igora Stříže a prezidenta Petra Pavla. Zdůrazňuje jejích minulost a zvedá hlas, když sugeruje jejích příslušnost k bývalému režimu. Každý, kdo se podívá na životopis Igora Stříže lehce pochopí, že ve svých 24 letech moc komunistické ideologie nenasál. A co se týče prezidenta Petra Pavla, používá pan Rajchl oblíbenou rétoriku jeho odpůrců, která má ovšem řadu faktických nedostatků.
Nicméně je velký rozdíl mezi kritikou a urážkami a jsou to právě urážky a osobní dehonestace, jakou pan Rajchl používá nejraději. A to mu přináší obrovskou dávku pochvalných reakcí v komentářích. A jak se zachází s kritiky? Posuďte sami:
„A zase plácá a v pozadí podporuje Putinovu válku stejně jako Okamura, stop zbraním pro Ukrajinu znamená vlastizrada která nás může dostat zpět pod ruskou totalitu .
Kde bude ta tvoje Svoboda až se zase budou děti učit rusky ve školách a za nazor se bude zavírat.
Demagog Raichl“
Zde reakce :
„prosím Vás, nechte si to strašení ruskými tanky pro pětileté děti. Na ty to možná ještě bude fungovat podobně jako čertem s pytlem uhlí. Dospělí lidé schopni kritické úvahy se Vám budou jen smát.“
A to je jedna z mírnějších.
Jen aby nedošlo k nedorozumění, tento článek rozhodně není PR pro žádnou z koaličních stran. Chci jen upozornit, v jakém nebezpečí se ocitá společnost, kde začnou převládat prvky nenávisti a netolerance. Zcela podporuji ostrý předvolební souboj, do kterého patří i manipulace. Ostatně pravdou je, že politika je umění, jak co nejlépe a nejdůvěryhodněji prodat lež. Jenže nutností je, vyvarovat se ponižování a vyhrůžkám. Pokud přijmeme styl, který nabízí Jindřich Rajchl a není jediný, pak se opravdu staneme banánovou republikou, kde každý měsíc budou náměstí plná demonstrantů, kterým se něco nelíbí. A teprve poté se staneme k smíchu celému světu jako země, kterou si nechali její občané ukrást.
Osobní vzkaz Vítu Rakušanovi.
Posted by Jindřich Rajchl on Friday, June 27, 2025
