Článek
A stačily k tomu jen krátké tři větičky.
Často dostávám otázku, proč se zabývám v tolika článcích v podstatě nevýznamnou osobou, která nemá nějak výrazný vliv na politiku země. Moje odpověď je jednoduchá. Ano, i já si myslel, že Rajchl je pouze krátkodobá komická vložka do českého politického divadla. Jenže se ukázalo, že nejspíše díky vlivům, které občan nemá šanci prohlédnout, se z něj stala opravdu nebezpečná součást všeho, co může Českou republiku dohnat do záhuby.
Pochopitelně že každý, kdo se v politice alespoň trochu orientuje, odhalil podstatu Rajchlových slov, přestože byla zahalována do pláště vlastenectví a lásky k českému lidu. Taková prohlášení se poslouchají dobře a posluchač pak snadno zapomene na ostražitost. Prostě, jak se říká, sbalí mu všechno i s navijákem.
Až do dnešního rána se pan Rajchl. tu více tu méně úspěšně bránil označení, že je proruský a protizápadní. V jednom rozhovoru před volbami dokonce deklaroval, že odmítá termíny jako východ či západ. Že jeho jediným zájmem je blaho českého obyvatelstva a mír. Sám sebe také často označuje za pacifistu. No a dnes, tedy v pondělí 29. prosince v 8 ráno veškerá přetvářka skončila a Jindřich Rajchl odkryl karty.
Na svém profilu zveřejnil text jakéhosi Davida Dvořáka. Nevím sice kdo David Dvořák je, ale po přečtení toho, co napsal každý pochopí „za koho ten pán kope“.
Ostatně, přečtěte si sami a pochopíte, že Jindřich Rajchl je opravdu obrovskou hrozbou pro demokracii a svobodu České republiky. Po volbách se lidé radovali, že se podařilo komunisty a obskurní hnutí Stačilo eliminovat a zabránit jím vstupu do sněmovny. Jenže když srovnávám názory paní Konečné, Rédové, či pana Sterzika, tak je to jen slabý odvar toho, co hlásá Jindřich Rajchl a co v celé obludnosti sdílel ve svém pondělním facebookovém statusu.
Tímto svým statusem Jindřich Rajchl jasně dal najevo, že cesta, kterou Československo a poté Česká republika jdou po roce 1989, je pro něj nepřijatelná a chce nastolit změnu. Jakou? Chce opustit bezpečí, chce opustit prosperitu. Klame své voliče a klame ty, kteří mu naslouchají. Každá cesta k úspěchu je trnitá a bolestivá. Nikde vám nespadne nic do klína bez tvrdé práce i odříkání. Je to součást cesty, která musí být absolvovaná. Pokud vám kdokoliv bude tvrdit, že odchodem z EU a přikloněním k Číně, Rusku, Íránu či BRICS, nastane okamžitý blahobyt, tam vám lže.
Samozřejmě se nabízí řada otázek. Především zda SPD, respektive Tomio Okamura, je souhlasný k podobným extrémům. Koneckonců, Rajchl je tváří SPD a svou mateřskou stranu PRO upozadil. Logicky. Takže jeho názory mohou lidé číst jako názory SPD. Je tomu, ale tak? Necítí už samotný Tomio Okamura jisté rostoucí nebezpečí z kumulace moci do rukou jednoho člověka? Kde se Jindřich Rajchl zastaví? Z historie známe případy, kdy jeden bezvýznamný mluvka dokázal oklamat masy. A víme, že ne vždy to dopadlo dobře.
Jak to dopadne v České republice?
Plný text z facebooku Jindřicha Rajchla
Perfektní text Davida Dvořáka. Dokonalé shrnutí parazitického Západu zneužívajícího naše zdroje a pracovní sílu k vlastnímu sebeobohacení. Opravdu stojí za přečtení. MILÍ UKRAJINCI … VÍTEJTE V KLUBU Ač se to nezdá, máme velmi podobný osud. Rozdíl je snad v tom, že vás vaše snění o „rajské zahradě EU“, kde pečení holubi lítají přímo na stůl, stálo pravděpodobně přes milión životů, ztrátu surovinových zdrojů a rozbombardovanou zemi, nás „pouze“ ztrátu iluzí, potravinovou soběstačnost a likvidaci naší průmyslové základny, vč. školství. Za doby, kdy naše státy byly dobrovolně-povinně na „stráži míru a socialismu“, tj. členy tzv. Východního nedemokratického bloku, jsme doslova hltali umně vytvářenou propagandu na téma, „vyspělého Kolektivního Západu“ (KoZa), kde se daří svobodě, demokracii a při troše snahy těm schopným přistávají (po zásluze) pečení holubi přímo na talíř. Extra vypasení pečení holubi. Propaganda to byla velmi „chytlavá“ a my jsme ji naivně uvěřili. Upřímně jsme (a velmi naivně) věřili, že nám ten „vyspělý Západ“ che pomoci po éře vlády jedné strany. Věřili jsme, že se se západní pomocí konečně uvolní potenciál našeho státu a zažijeme období nebývalého rozkvětu … Dodnes se směji a kroutím hlavou nad naší naivností po té, kdy jsme se mohli seznámit s reálnými fakty. Uvěřili jsme, takže – máme se dobře a … a dobře nám tak! V okamžiku rozpouštění tzv. Východního bloku měly oba naše státy v podstatě výbornou startovací pozici – Československá republika patřila mezi premianty Východního bloku, byli jsme směrem navenek nezadluženi (státní pohledávky převyšovaly závazky), potravinově soběstační, se školstvím, které mělo ve světě „zvuk“, s funkční průmyslovou výrobní základnou a hlavně s velmi zkušenou, technicky vzdělanou, střední třídou. Výchozí podmínky pro další rozvoj byly tedy více než dobré. Jak nám ctihodný Západ „pomohl“ Začalo to tím, že převážně Francouzi skoupili a následně zlikvidovali naše cukrovary, čímž jsme se stali závislými na cizím cukru. Naprosto stejný postup byl uplatněn na další odvětví – tak jsme postupně přišli o další podniky, tvořící naši průmyslovou základnu. Zcela zmizelo Poldi Kladno, které „umělo“ speciální ocele, huť v Ostravě, automobilky LIAZ a Karosa, zlomek Vítkovických železáren živoří na pokraji přežití atd. Destrukci potkal i náš farmaceutický průmysl, takže dovážíme i základní léky. Naši celou situaci charakterizuje fakt, že vodu, která naprší na území Česka, nám prodávají Francouzi, ale o infrastrukturu potřebnou k její dopravě zákazníkům se staráme sami na naše náklady. Další ukázkou může být energetika – díky bývalému režimu jsme měli robustní energetickou soustavu a občané a české firmy měli elektřinu relativně velmi levnou. Po vstupu do „rajské zahrady EU“ a „pomoci“ ctihodných džentlmenů ze Západu nakupujeme naši elektřinu násobně dráž z německé burzy. Průmysl a škody na majetku se dají relativně rychle napravit, ale je tady další zničené odvětví, kde náprava bude trvat generaci a déle – jedná se o školství. Pokud dříve naše školství bylo schopno produkovat techniky, kteří se svými schopnostmi zasadili o fakt, že jsme byli jedna z 5 zemí, která byla schopna dodat jaderné celky „na klíč“, pak dnes je hranice absolventů našich škol daná uměním správně a s úžasnými barevnými efekty sestavit powerpointové prezentace, reálná produkce se pak smrskla na schopnost vyprojektovat toalety pro všech 78+ pohlaví. Zda nám vstup do „rajské zahrady EU“ prospěl a zda nám ti dobrosrdeční džentlmeni z KoZA opravdu pomohli nechám na zvážení každého z Vás … V rámci Sovětského svazu byla Ukrajina země s velmi vydatnými surovinovými zdroji, které vám(!), Ukrajincům, patřily. Rovněž v dalším důležitém parametru jste na tom byli relativně velmi dobře – začínali jste s robustní průmyslovou a energetickou základnou. Dá se tedy říci, že pokud Československo bylo premiantem Východního bloku, tak Ukrajina mohla být považována za premianta mezi státy SSSR. A pak jste stejně jako my uvěřili … Uvěřili jste, že KoZa je etalon poctivosti a svobody a přičlenění k tomuto svazku zajistí nebývalý rozvoj, ba přímo váš ráj na Zemi. No nevím, podívejte se sami, jak vám KoZa pomohl – máte rozvrácenou zemi, přišli jste pravděpodobně o více než milión obyvatel, převážně mužů v produktivním věku. Velká skupina z vás emigrovala za prací a „lepším“ na Západ, kde vykonává hůř placené práce. Nabízí se otázka, zda to není spíše příznak postavení kolonie než rozvíjejícího se státu, kterému ostatní pomáhají. Tak jako my si kupujeme vodu, která nám tady naprší od Francouzů a elektřinu, kterou si sami vyrobíme od Němců, tak ve vašem případě se věci rýsují tak, že vy si budete kupovat vaše ukrajinské suroviny buď od Angličanů nebo Američanů. My jsme uvěřili a prokaučovali si vlastní stát, vy jste také uvěřili a prokaučovali se vlastní stát … rozdíl v podstatě není. Proč to všechno? Jedno se vládcům KoZa nedá upřít – jejich propaganda je dokonalá a velmi chytlavá. Velmi snadno se ji uvěří a podlehne stejně, jako sladkému snu. Probuzení do reality bývá ale jako probuzení po kocovině. Než se nadějete jste v postavení řádně drancované kolonie. Fakta ukazují, že KoZa si vždy žil nad své poměry a to díky tomu, že na někom parazitoval. Napřed to byly drancované kolonie, kdy se neštítili ani toho, že pro svůj blahobyt udělali z lidských bytostí otroky. A rozpad Východního bloku bylo v podstatě velmi tučné „sousto“ a skvělá příležitost pro parazita. Nicméně, protože parazit nemá nikdy dost, tak se ukázalo, že ani začlenění bývalých satelitů Sovětského svazu dlouhodobě nestačí k udržení blahobytu západních elit a jejich pomahačů. To nejtučnější „sousto“ pro KoZa vždy představovaly surovinové zdroje na území Ruska. Zmocnit se těchto zdrojů, to je jejich odvěký sen – zkoušeli to s Napoleonem, pak s Trockým a Leninem, naposledy pomocí plánu Barbarossa. Vždy to ovšem dopadlo stejně – naposledy tak, že tank vítězné Rudé armády byl umístěn, pro připomínku, v blízkosti německého parlamentu. Ještě v závěru II. svět války představitel skutečného predátora – W. Churchill, přišel s plánem „Unthinkable“, kterýžto nápad naštěstí nenašel podporu u USA. Jenže pak přišel rozpad Východního bloku a nová příležitost … Propaganda zesílila a V. Nulandová byla ochotna rozdávat zdarma i koláčky, aby vás přesvědčila, že ráj je za dveřmi … už to bude, jen ještě trošku … ještě chviličku vydržte … Sedli jste na dobře namazaný lep a neuvědomili jste si, že KoZa nikdy nikomu nepomohla, protože umí jen parazitovat na druhých. KoZa nepomáhá, ale ostatní si podrobuje, aby je mohla vydrancovat v prospěch zajištění blahobytu svých elit. V žádném případě vládci KoZa neměli v úmyslu pomáhat nějakým slovanským „untermensch“, kteří si říkají Ukrajinci nebo Češi. Ano, propaganda tvrdila a tvrdí něco jiného, ale pro rozpor s reálným konáním to je právě jen a jen propaganda. Skutečným cílem bylo si na váš úkor zajistit nástupní prostor pro získání extra tučné kořisti – zdrojů na území RF. O nic jiného nikdy nešlo. Podívejte se s otevřeným hledím na fakta – vy bojujete za zájmy anglosasů, vaši muži v produktivním věku umírají na bojišti a anglosasové, kteří to celé zorchestrovali? … vy jim za to máte ještě zaplatit!! … co jiného je smlouva na 100 let o předání vašich surovinových zdrojů k dispozici Angličanům nebo Američanům? … a dluhy z úvěrů na zbraně? Na zbraně, kterými bojujete za zájmy anglosasů. I tady je paralela – za II. světové války bojovali naši piloti v britské RAF a mnohdy položili i svůj život při obraně Británie. A co udělali ctihodní Britové? … místo vřelých díků zaslali vyúčtování i za poslední tkaničky do bot pro české piloty v řadách RAF. Nepopiratelným faktem dnes je, že ani tento pokus, jak se zmocnit ruských přírodních zdrojů nevyšel a vy proto stojíte před historickou volbou. Buď sami dobrovolně vstoupíte do „rajské zahrady EU“, kde vám dají visačku „kolonie k vyrabování“ nebo otočíte a zamíříte na oběžnou dráhu RF, Číny a BRICS. Je na vás, jak se rozhodnete, ale „rajskou zahradu EU“ vedou naprostí diletanti a ona zahrada je bez zdrojů – surovinových i lidských. Takže, s takovým vedením a bez možnosti parazitovat na jiných ji čeká extra rychlý úpadek. Na druhou stranu – vstup na oběžnou dráhu BRICS vás přiblíží možnosti perspektivní budoucnosti a hlavně vás zbaví platit dluhy nasekané současnou mafií, která vede váš stát … dluhy, které byly vytvořeny pro dosažení cílů anglosasů, nikoliv pro zajištění blahobytu a prosperity Ukrajinců. Podívejte se na fakta – pod okovanou botou „bolševika“ nebyla úplná svoboda, ale byla snaha o správu věcí veřejných ve prospěch obyčejných občanů … a v jakém stavu je váš stát, konající dle pokynů anglosasů, dnes?
