Článek
A bohužel, i když z toho nemám velkou radost, ukazuje se, že jsem měl pravdu, když jsem varoval, že politika antibabiš, kterou praktikovala minulá vláda, je cestou do politických pekel. Ukazuje se, že ANO vedené Andrejem Babišem, přestože důvody ke kritice a nesouhlasu nezmizely, drží kurz země tak, jak byl nastaven, byť s úpravami, které se daly očekávat. Totéž ovšem není možno tvrdit o partnerech nové koalice, tedy SPD a Motoristech, kteří si rozjeli svou agendu a jak se zdá, zcela bez ohledu na koaliční dohody či preference.
Andrej Babiš
To vše působí navenek velice zmatečně a občané, kteří politický vývoj sledují a nejsou jen pasivními příjemci, často konspiračních informací z pochybných zdrojů, jasně vnímají, že nejen že neexistuje žádná koaliční jednota, ale navíc, že roste animozita mezi údajnými spojenci.
Největším „Zlobrem“ současné vlády jsou bezesporu Motoristé. Ti se už ani nesnaží tajit své opojení pocitem, že pro vládu jsou nepostradatelní. A tak si dovolují věci, na které by podobná ministrana neměla ani pomyslet. Stačí připomenout ty nejkřiklavější. Vnucování Filipa Turka na pozici ministra, přestože proti němu panují výhrady, a to nejen z Hradu. Dále nemístný požadavek na zastupování v EU zástupcem Slovenska a nelze opomenout nejnovější akci Petra Macinky, který prakticky rozpustil, vedení MZ. Samozřejmě bez konzultace s předsedou vlády, což by mělo být automatické.
Petr Macinka
Naopak předvolební zlobilové, SPD se kupodivu drží poněkud stranou. Sice Tomio Okamura nastartoval svou kariéru šéfa sněmovny razantně, nicméně asi mu rychle došlo, že smířlivost vede k lepším ziskům. Pravda, to stoprocentně platilo do páteční tiskové konference ministra obrany, po niž vedení SPD a jejích příznivci propadli částečně depresím, částečně deziluzi a částečně nekontrolovatelnému vzteku. Což pochopitelně umocnil Andrej Babiš tím, že v Bruselu neposlal všechny politiky tam, kam by si to fanoušci současné koalice přáli. A tak, přestože se Česká republika zařadila mezi problematické země po bok Slovenska a Maďarska, radikálům to nestačí. Okamura a další politici jeho uskupení tak vyrazili do boje a snaží se přesvědčovat, že vše je v pořádku a na slibech, které dali před volbama, se nic nemění.
Tomio Okamura
A tak si myslím, že premiér Andrej Babiš je nyní v takovém stavu, kdy jeho partnerka může na nějaké noční radovánky zapomenout, protože to, co předvádí jeho koaliční partneři rozhodně nedává moc prostoru pro potřebné uvolnění. Nicméně pro republiku je současný vývoj mnohem hrozivější.
Filip Turek jde v pondělí na Hrad a představa, že prezident ustoupí a přece jej jmenuje do ministerského křesla je spíše fantazie. Petr Macinka jde zřejmě na kobereček k Andreji Babišovi, kterému bude muset vysvětlit akci na Ministerstvu zahraničí. A zprávy naznačují, že vysvětlení bude chtít i SPD.
Za normálních okolností, se podobná situace nazývá krizi. Politickou či vládní krizi. Česká republika ale není v normální situaci a okolnosti mají do normálnosti velmi daleko. Výsledky voleb ukázaly, že kromě stran a politiků, kteří tu více tu méně ctí jakási pravidla, dostali svou šanci tací, pro které jsou pravidla sprostým slovem, slušnost urážkou a chaos určuje směr.
V čele těchto politiků stojí Jindřich Rajchl, jehož ambice jsou obrovské a jehož ego dosahuje nadpozemských výšin. A roste, o čemž přesvědčil v jednom z posledních statusů, kde doslova a bez vytáček uvedl, že pokud vše nepůjde podle jeho představ, vezme věci / chápejte moc / do svých rukou.
To už, a rozhodně nepřeháním, je otevřená vyhrůžka a zavání to hrozbou pučem. A nenechme se oklamat. Ten člověk není samotný voják v poli, i když se to může tak jevit. On má za sebou obrovskou podporu z míst a od lidí, kterým dobro České republiky na srdci neleží.
Blíží se konec roku starého a příchod nového. I když se mi to nepíše snadno, nezbývá mi než popřát Andreji Babišovi, aby měl dost síly ustát to, co jeho koaliční partneři vyvádějí. A ještě vyvedou. Pokud by se snad mělo stát daní za vyslovení důvěry nové vládě vydírání, pak by bylo lépe, aby ti, kterým na budoucnosti země opravdu záleží, ustoupili ze svých pozic a spojili své síly pro dobro všech.
