Článek
Jenže kvantita nezaručuje kvalitu a jen opravdový zlomek produkce zůstane v paměti delší dobu. Většina skončí v zapomnění.
Naštěstí Češi umějí, a tak je u nás toho „odpadu“ oproti zahraničí mnohem méně. Ale samozřejmě je nutno vzít v úvahu, že i detektivka má různé podoby. Jednu dobu byl populární takzvaný severský model. Já tomu říkám krimi bolehlav. To se děj odehrává někde v šeru, v hlubokých lesích a pustině, hlavní hrdina je pronásledován alkoholem a depresemi, kterým s přibývajícími díly propadá i divák. Postavy jsou věčně zachmuřené a beznaděj je všude okolo. Naproti tomu máme detektivky akční. Tam se střílí a tluče na všechny strany a ve finále divák netuší, jestli ten hlavní hrdina je kladnou, nebo zápornou postavou, protože skóre těch, které cestou za spravedlností postřílel, je vysoké. Další kategorii tvoří detektivky politické. Tam hlavnímu hrdinovi všichni házejí klacky pod nohy a nakonec se ukáže, že i jeho nadřízený je pěkný prevít, který mu škodí. Tyto seriály mají obvykle několik řad, kdy poslední epizoda každé řady naznačuje, že zloduch konečně dostane za uši, ale pár vteřin před koncem se ukáže, že to není tak docela jisté. Ovšem nesmíme zapomenout na seriály, které jsou schopny skloubit všechny předchozí kategorie dohromady a ještě to doplnit o romantickou linku, kde hrdina v průběhu děje prožije těžké rodinné trauma (rozvod, smrt blízké osoby či zvířete) a pak po všechny díly a několik sérií hledá spřízněnou duši. Za tímto účelem se vyspí s každým, kdo před ním neuteče na strom, a seriál pak končí happy endem, přičemž diváka vůbec nezajímá, jestli zločinec byl dopaden, nebo ne.
A do toho všeho přišla TV Nova se seriálem Policie Modrava. Není to ani originální, ani objevné, nehýří se zde speciálními efekty a hlavní hrdinka není playmate blondýnka, ale obyčejná příjemná žena. Také její kolegové nejsou typičtí policejní bouchači. Vedlejší postavy pak jsou z kategorie těch, které byste klidně mohli potkat v sousedství. Mezilidské vztahy jsou komplikované jen trošičku tak, aby to divákovi moc nezamotalo hlavu.
Jaroslav Satoranský
Představte si, že tento seriál, který nemá ani náznak něčeho společného s blockbusterovými produkcemi z USA či odjinud, trhá na obrazovce rekordy sledovanosti a diváci se k němu rádi vracejí. Dokonce i když režisér a autor prohlásil, že už dále pokračovat nebude, stále doufají, že svůj názor změní a že se hrdinové vrátí.
Čím to je?
Přestože tento seriál nemá s reálnou policejní prací nic společného, a kdyby takto policisté vyšetřovali ve skutečnosti, měli by zločinci spokojený život, přitahuje diváka silou vyprávění. Děj plyne naprosto pohodově. Zločin je popsán, ale divák není konfrontován s přílišnou brutalitou a vedlejší dějové linky nepůsobí dojmem, že si z nás tvůrci dělají legraci. Jednoduše proto, že to vše je prezentováno odlehčenou a klidnou formou, a navíc doplněno o krásnou šumavskou přírodu.
Šumava, rozcestník
Kombinace toho všeho dělá z Policie Modrava naprosto ojedinělé a hlavně divácky atraktivní dílo, ke kterému se vracíme rádi i po mnoha letech. A přestože za ty roky byli všichni zločinci už na Modravě asi pochytáni, přimlouval bych se za to, aby pan režisér zvážil možné pokračování. Anebo, pokud je nemocen, jak jsem se někde dočetl, aby alespoň dohlížel na kolegu, který by se toho ujal. Je opravdu velká škoda opouštět takto kvalitní projekt, když víme, že mnohem nudnější pořady pokračují v nekonečných sériích a stále se vracejí, přestože už dávno nemají co říct a nemohou se Modravě rovnat.
