Článek
Připomeňme si slova Andreje Babiše před rozhodnutím Ústavního soudu o účasti prezidenta republiky, slova, která se týkají prezidentova mandátu.
Andrej Babiš tehdy, nejednou, ale vícekrát při různých příležitostech tvrdil, že takzvaná neformální večeře je ve skutečnosti tou nejdůležitější částí summitu, protože se během ní delegáti domlouvají na podrobnostech, a to bez přítomnosti kamer a novinářů. A to, co tam dohodnou, pak už na následných schůzkách víceméně jen oznámí. Proto pan Babiš důrazně trval na tom, že účast prezidenta na této večeři by nebyla v zájmu české delegace.
Jenže o pár týdnů či dní později je vše naprosto jinak.
Večeře proběhla, delegáti se napapali a z úst stejného politika, tedy Andreje Babiše, slyšíme úplně jiná slova.
Doslovná citace Babišových slov může někomu vyrazit dech:
„Bylo to o jídle, bylo to o všem možném, ale určitě to nebylo o výdajích na NATO,“ řekl se smíchem premiér. „Nikoho to na večeři nezajímalo, byli jsme tam s manželkami,“ dodal Babiš / více Novinky.cz nebo odkaz pod článkem /.
Takže si to shrňme. Prezidentova účast na neformální večeři nebyla žádoucí, protože se tam hovořilo o jídle a o fotbale? Anebo to má občan chápat tak, že chutná krmě a výsledky na šampionátu ve fotbale byly tím důležitým, co měla večeře řešit? Včetně debaty Babiš vs. Trump o filmu o Trumpově manželce Melanii?
Jelikož ovšem Petr Pavel na večeři nakonec dorazil, víme, že se tam projednávaly i skutečně důležité věci,jako je podpora Ukrajiny a financování NATO a mnohem více.
„Samotné večeři předcházela recepce, která umožnila asi největší interakci s evropskými lídry,“ řekl Pavel. „Dotazy ve vztahu k České republice byly nejen k výši obranných výdajů, ale i k tomu, jak budeme podporovat Ukrajinu,“ dodal prezident s tím, že mluvil s představiteli Nizozemska, Belgie, Finska, Maďarska, Polska či Slovenska.
Dovolím si přidat svůj soukromý pohled. V Ankaře se jasně ukázalo, kdo tam přijel řešit otázky důležité pro zachování míru, a to nejen v Evropě, a kdo přijel v zájmu sebeprezentace. A nedá mnoho práce vidět, že zatímco prezident Petr Pavel mimo světla kamer jedná, Andrej Babiš vyhledává hlavně hledáčky fotoaparátů, které jej mohou zachytit, jak si třese rukou s tím či oním politikem. Můj pohled je takový, že Českou republiku na summitu zastupovaly dvě delegace, ale jen ta prezidentova vystupuje s diplomatickou grácií. A přestože nikdo neubírá panu premiérovi jeho roli lídra a toho, kdo řídí zahraniční politiku, je pouze jejím vykonavatelem. Diplomatem rozhodně není. A to je dost smutné. Vychází z toho jedno velké poučení. Důvodem, proč Babiš a Macinka tak zoufale chtěli zabránit Petru Pavlovi v účasti, je obava, že jím budou v Ankaře zastíněni. Kterážto obava se naplňuje.
