Článek
V posledních letech se bohužel stalo častým a opakujícím se jevem, že je znevažována, zlehčována, či dokonce zesměšňována takováto oběť u příslušníků té či oné armády. V případě Rudé armády se hovoří o sice pravdivém, ale nepodstatném faktu, že to nebylo osvobození, ale dobytí, u spojenců ze Západu, především USA, zase, že těch padlých bylo málo.
Co s tím?
Stačí si připomenout píseň Karla Kryla o pomníku neznámého vojína. V tom textu je vše. Ti kluci a děvčata nešli do války dobrovolně a s radostí. Každý z nich měl jistě jiné plány pro život a nějaké Československo nebo jiné evropské země jim mohly být ukradeny. Plány jejich velitelů a velitelů těch velitelů pro ně nic neznamenaly a ani o nich nevěděli. Dostali rozkaz a šli. A umírali. Někdy v poslední den, když už o nic prakticky nešlo.
Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: „Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d'Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»“ [Povídá diplomat z Quai d'Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.]
Tento citát se hodí pro ty, kteří zlehčují počet padlých na straně západních spojenců. Není vůbec důležité, kolik mrtvých bylo na straně bojovníků proti zlu. Jeden každý život má váhu statisíců jiných.
Během osvobozování Československa zahynulo odhadem 180 000 lidí (protože vojáci jsou také lidé).
Největší počet byl na straně Rudé armády, 145 000.
Málokdy se hovoří o podílu rumunské armády, kde bylo 33 000 mrtvých.
Americká armáda měla na své straně 300 padlých.
V bojích padlo 4 500 vojáků 1. československého armádního sboru.
K těmto číslům je nutno připočíst i mrtvé Francouze, Brity, Poláky a pochopitelně i vlasovce, kde počty už asi nikdy nikdo nedohledá.
Ne, tato čísla nejsou statistickými údaji. Jedná se o tragédii.
Je to 81 let od chvíle, kdy tento strašlivý konflikt skončil. Ti mrtví nejsou zástupci svých vlád. Položili své mladé životy za nás, za naši budoucnost.
Věnujme jim tedy pár minut svého času ve vzpomínkách a zamysleme se, jaké poselství přináší jejich oběť pro naše současné životy.
Lípa Svobody
