Článek
Na konci 40.let 20. století mělo dojít v SSSR k experimentu na pěti mužích, kteří díky plynu měli zůstat bdělí a nespat. Sovětský svaz tak chtěl mít vojsko, které vydrží vše. Tento příběh se vypráví jako nereálný a fiktivní, ale někdo tvrdí, že se to opravdu stalo.
Cílem celého experimentu bylo vytvořit člověka, který nebude muset spát. Zavřeli proto pět mužů do místnosti, kam vypouštěli speciální tzv. „Nikolajevův“ plyn, který měl spánku zamezit. Nutno podotknout, že muži měli veškerý komfort – postele, splachovací záchod, zásoby jídla, knihovnu apod.
První dny bylo vše v pořádku, ale pak…
Vše probíhalo v pořádku, jelikož muži měli slíbeno, že jakmile experiment skončí, pustí je. Z počátku se to dalo vydržet, avšak konverzace skupiny začala být temnější a zmocnila se jich paranoia. Asi devátý den přišel první šok. Jeden z mužů z ničeho nic začal řvát až ztratil hlas. Muži začali po skleněných zdech roztírat své výkaly, aby je experimentátoři neviděli, a pojídat své vlastní maso a to i přesto, že měli k dispozici klasické jídlo. Jejich chování bylo šílené. Přestali spolu mluvit a do naintalovaných mikrofonů vydávali divné zvuky.
Důvod tohoto chování byla touha po tom, neusnout. Za každou cenu nechtěli usnout, a proto dělali vše, co je udrží naživu. Když experimentátoři vycítili, že je něco špatně, otevřeli místnost a vypnuli plyn. Muži je prosili, ať plyn znovu zapnou, protože věděli, že když usnou, zemřou. Stali se totiž na plynu závislí. Po otevření komory byli experimentátoři v šoku. Jeden z vězňů byl mrtvý a jeho tělo bylo otevřené a vyžrané. Ostatní vězni byli naživu, ale měli díry v různých částech těla, škrábance a trhance také nechyběly. Pojídali se navzájem. Experiment proto skončil o celých 15 dnů dřív..
