Článek
Vyplývá to alespoň ze vzpomínek Havlových přátel z disentu na turbulentní dobu před sametovou revolucí. Když si pro něj v lednu 1989, během takzvaného Palachova týdne, tajní policisté přišli do jeho bytu na pražském Rašínově nábřeží, Olga Havlová je od dveří vypoklonkovala.
Václav nikam nepůjde
„Muži mívali takové ty vznešené myšlenky a ženy zase zdravé ženské instinkty. V tomhle bytě jsem zažil poslední zatčení Václava Havla. Měl horečku, ležel, zazvonili estébáci. My jsme tady s jeho bratrem (Ivanem Havlem, pozn. aut.) zrovna filozofovali. Olga otevřela dveře a řekla jim, že Václav Havel má horečku a že s nimi nepůjde a zabouchla dveře,“ vypráví politolog a filozof Daniel Kroupa.
Nechtěl škodit
Jenomže příslušníci Státní bezpečnosti se tak snadno odpálkovat nenechali. V té době pád totalitního režimu v Československu ještě vůbec nebyl jistý. Václav Havel ale prý navzdory nemoci spíš než na sebe myslel na následky, jež by mohli potkat ty, kteří ho přišli zatknout. „Oni vztekle zvonili dál. Václav v pyžamu se tam šoural a Olga na něj křičela, ať jde do postele. On říká: ne, oni by měli průs*r. Otevřel dveře a domluvil se s nimi, že půjde,“ pokračuje Kroupa.
Záhy se ukázalo, že v jeho stavu skutečně do vězení nemůže, a tak z výslechové místnosti putoval rovnou do Nemocnice Na Františku. „Olga vzala věci a vezla mu je tam. A Ivan řekl: oni přišli jenom proto, aby nás rušili od filozofování, pokračujeme dále. Tak jsme pokračovali, estébáci z odposlechu slyšeli, že se tady něco děje, tak přišli znovu, zvonili, kopali do dveří, a Dáša (manželka Ivana Havla, pozn. aut.) řekla, že neotevře. A to byla ta správná reakce, které ti chlapi většinou schopní nebyli,“ uzavřel s úsměvem Kroupa.
Zásadní role žen
Podle matematičky a aktivistky Kamily Bendové, která se rovněž podílela na aktivitách takzvaných chartistů, tedy lidí, kteří stáli za iniciativou Charta 77 a které za to komunisté pronásledovali, nebyly policejní razie v jejich bytech ničím neobvyklým. „Žijete vlastně disidentský sen. Protože oni opravdu chodili třeba v pět ráno, vyrazili dveře,“ popisuje.
Jak se ukázalo na tvrdém přístupu Olgy Havlové, ženy v disentu hrály klíčovou roli i podle Bendové. „Ta možnost, že tam budou, a vydržet ten strach, vlastně bylo hodně na těch ženách. Protože byly rodiny, tam se dělaly normální věci, děti chodily do školy. A to vytvořilo takovou tu normální atmosféru, ve které se dalo žít. Vždycky jsem říkala, že se musíme zakořenit, aby nás nemohli vyhnat,“ uzavírá Bendová.
Pád totality
Jakmile se Václav Havel uzdravil, nakonec ho opravdu uvěznili. V únoru ho odsoudili k devíti měsícům za mřížemi, v březnu mu odvolací soud trest zkrátil na osm měsíců. Domácí i mezinárodní tlak ale sílil a slábnoucí komunistická strana už mu nezvládala vzdorovat tak jako v minulosti. Havla tak 17. května 1989 z věznice na Pankráci podmíněně propustili. Petici, která žádala jeho osvobození, tehdy podepsaly tisíce lidí. Potom už netrvalo dlouho a československá totalita se zhroutila jako domeček z karet.
Anketa
Zdroje: Česká televize, idnes.cz, Wikipedia
