Článek
Aktuální bouřlivá debata o změně financování veřejnoprávních médií, kterou připravuje vláda Andreje Babiše, neminula ani Karla Janečka. Známý český miliardář a filantrop je sice rezolutně proti potenciální státní kontrole nad Českou televizí (ČT) a Českým rozhlasem (ČRo), zároveň ale nepovažuje za zdravé, když se k těmto dvěma institucím přistupuje jako k něčemu zcela nedotknutelnému.
Fatální selhání
Janeček se coby známý kritik přísných opatření v době covidové pandemie vrací do tohoto období. Tehdy podle něj televize i rozhlas selhaly.
„Opravdová nezávislost neznamená jen nezávislost na politicích. Znamená také nezávislost na davové hysterii, ideologii, strachu a jednom povoleném výkladu reality. A tady veřejnoprávní média v době covidu totálně selhala. Místo otevřené a racionální diskuze jsme příliš často sledovali jednostranné rámování, šíření strachu a vytlačování legitimních názorů mimo prostor ‚přijatelné‘ debaty. Lidé s jiným pohledem byli nálepkováni, zpochybňováni a mnohdy fakticky vyřazováni z veřejné diskuze. Otázky, které se měly klást nahlas, byly předem označeny za nebezpečné. Pochybnost, která je základem vědy i svobodné společnosti, byla nahrazována poslušností,“ vadí Janečkovi.
Co vede k objektivitě
Úspěšný podnikatel zdůrazňuje, že média veřejné služby nesmí být nikdy závislá na aktuální vládní moci. Ta už televizi i rozhlas řídila v dobách komunistické totality a podle Janečka je nepřijatelné, aby se takový princip vrátil. Prý ale nestačí vyzývat k obraně ČT a ČRo před politiky, musíme po nich chtít opravdovou pluralitu, férovost, racionalistu a odpovědnost.
„Pokud mají být veřejnoprávní média opravdu veřejnoprávní, nesmí chránit jen jednu interpretaci světa. Musí chránit prostor, ve kterém se mohou střetávat různé legitimní názory,“ chce Janeček.
Problém s politiky i penězi
Zásadní problém vidí v tom, že z osmnácti členů Rady České televize jich dvanáct volí Poslanecká sněmovna a šest Senát. Ten volí také tři z devíti členů Rady Českého rozhlasu, šest vybírá Sněmovna. „Tyto rady přitom mají být orgány, kterými veřejnost kontroluje média veřejné služby. Jinými slovy: politici vybírají lidi, kteří mají dohlížet na média, která mají mimo jiné kontrolovat politiky. To je špatně,“ upozornil miliardář.
„Stejně citlivá je otázka financování. Kdo rozhoduje o penězích, ten má moc. Pokud by média veřejné služby byla výrazněji závislá na státním rozpočtu a každoroční politické vůli, jejich nezávislost by nebyla posílena, ale naopak oslabena. Zároveň ale platí, že nezávislost nesmí znamenat nedotknutelnost,“ pokračoval s tím, že dopady dřívějších selhání bez hlubších změn uvnitř ČT a ČRo nezvrátí ani úprava financování, ať už by byla jakákoliv.
Katastrofický scénář
Podle Janečka nesmí veřejnoprávní médium nikdy sloužit nejenom vládě, opozici nebo ideologii, ale hlavně vlastnímu uzavřenému světu. Případnou katastrofou tak může být nejenom možná návrat médií pod nadvládou politické moci, před čímž dnes tolik lidí varuje, ale podle miliardáře může média veřejné služby podobně poškodit také návrat takzvané falešné nezávislosti. „Za tou se může skrývat manipulace, strach, názorová uzavřenost a potlačování nepohodlných hlasů,“ zdůrazňuje.
Vůbec nejhorším možným scénářem jsou prý veřejnoprávní média, která jsou sice na první pohled nezávislá, ve skutečnosti ale slouží k šíření jednostranné propagandy a manipulace. Podle Janečka tomu tak bylo právě během pandemie koronaviru.
Jak to bude s poplatky
Návrh na zrušení koncesionářských poplatků vyvolal protesty, protože ho 24. října vláda protlačila prvním čtením v Poslanecké sněmovně ve 4:36 ráno. Babiš ale postup hájí s tím, že konec poplatků má jeho kabinet v programovém prohlášení. Cílem je prý snížit náklady domácnostem i firmám. Za ČT se platí 150 korun měsíčně, rozhlasové poplatky pak činí 55 korun měsíčně.
Premiér sice trvá na tom, že poplatky se zruší, není ale ještě jasné, co přesně je nahradí. Původně se mluvilo o penězích přímo ze státního rozpočtu. „Hledáme řešení, já tady nerozhoduju sám, zeptám se koaliční rady příští pondělí, jak budeme postupovat, jestli ten návrh takový, jaký je, zůstane, nebo přijdeme s jiným návrhem, který je jiný,“ prohlásil tento týden Babiš. Do druhého čtení by podle něj mohl návrh jít v lednu nebo únoru příštího roku.
