Článek
Rusové žijící v pobaltských republikách, tedy Litvě, Lotyšsku a Estonsku, podle Vladimira Putina čelí ze strany těchto států útlaku a je potřeba je chránit. Zdůraznil však, že Moskva k tomu údajně používá jen humanitární prostředky.
„Víme, že v Pobaltí porušují práva rusky mluvícího obyvatelstva. Ale už jsme se naučili, jak reagovat. Vyvinuli jsme specifický přístup čistě na humanitární úrovni v souladu s mezinárodním právem,“ prohlásil Putin.
Za problematické považuje zejména takzvané neobčanství. Tento zvláštní právní status existuje v Estonsku a Lotyšsku. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tam občanství automaticky připadlo jen lidem, kteří v zemích žili před rokem 1940, kdy přišla sovětská okupace, a jejich potomkům. Ostatní jsou dosud bez něj. Putin takový přístup označil za nesmyslný.
Evropa prý provokuje
Šéf Kremlu zároveň popřel, že by se Rusové chystali zaútočit na Evropu. „Chci ještě jednou zdůraznit: nepřipravujeme se na žádnou vojenskou akci proti Evropě. Nemáme žádné takové plány a hlavně pro ně nemámě ani žádné důvody. Není nic, co by nás vedlo k eskalaci situace s Evropou,“ řekl Putin.
Západní tajné služby přitom varují, že omezený ruský útok na některý ze států NATO může přijít v řádu měsíců. Moskva si prý potřebuje otestovat soudržnost aliance. Tento týden se dokonce na veřejnost dostala údajná zpráva americké CIA, podle které chce Moskva provést dronové údery ve Francii, Itálii nebo ve Španělsku.
Podle Putina se jedná „o úmyslné zveličování situace a provokaci“. „Mnozí v Evropě říkají, že očekávají útok Ruské federace, a proto se musí připravit na vojenskou akci, na válku s Ruskem,“ pokračoval.
Že nechce válku, vyprávěl Putin i těsně před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Zahájení války i tehdy hájil nutností chránit údajně utlačovanou ruskojazyčnou menšinu.
Anketa
Zdroje: Interfax, KP.ru, natoaktual.cz
