Článek
Fenomén stigmatizace známý z dějin římskokatolické církve popisuje stigmata jako rány boží, které zůstaly na Kristově těle po sejmutí z kříže.
Vyskytují se jako zarudlá místa nebo i krvácející rány na typických pěti místech, na nichž utrpěl rány Ježíš Kristus při ukřižování a které se objevují v období Velikonoc.
Objevovaly se v průběhu času u jednotlivců, kteří byli věřící a silně nábožensky orientovaní, až se sklony k mysticizmu a vizionářství.
Jedním z nich byl i František z Assisi, který svá stigmata utajoval a vědělo o nich jen několik mnichů z jeho blízkosti, které zavázal k přísné mlčenlivosti. Zmiňuje se o tom jeho první životopisec Tommaso da Celano, (asi 1774-1265), sám františkánský mnich.
Svatý František z Assisi
Další známou vizionářkou byla Anna Kateřina Emmerichová (1774-1824).
Pocházela z chudé rodiny a po vstupu do augustiniánského kláštera ve svých osmadvaceti letech se u ní začaly objevovat opakované vize a extáze.
Po jejím upoutání na lůžko v roce 1813 se objevila stigmata, krvácející rány na rukou a chodidlech, které se časem zacelily, ale na Velký pátek se znovu otevíraly.
Anna Kateřina Emmerichová
Pomineme alternativní vysvětlení stigmat jako neurologické poruchy, kardiovaskulární deformace nebo podkožní léze způsobené postupující rakovinou a zaměříme se na vysvětlení podle duchovní vědy, prezentované filosofem Rudolfem Steinerem.
Stigmata mohou vzniknout během procesu iniciace, zasvěcovací cesty a to na určitém stupni. Je to známka toho, že zasvěcovaný pronikl svým vnitřním cvičením až k přímému působení své duše na fyzické tělo.
Pokud je postup meditace a stupeň křesťanskomystického zasvěcení správný, stigmata se objevují a opět mizí. Během meditace by měl mít žák své vnitřní zážitky ve své moci a vědomě je kontrolovat. Jen tím si zachová vnitřní svobodu a není vydán napospas silám, které plně neprohlédá. Na této úrovni čtvrtého křesťanskomystického stupně zasvěcení, ke kterému stigmata patří, se stigmata zjevují jemně a intimně, na rozdíl od krvácejících ran známých z katolických souvislostí. Z toho vyplývá, že jediná stigmata, o nichž lze mluvit oprávněným způsobem jsou ta, která se přechodně dostavují jen na čtvrtém stupni křesťanskomystické cesty.
Stigmata Anny Kateřiny Emmerichové nebo i Terezy Neumannové (1898-1962), kde se v žádném případě nejedná o vědomé zasvěcení, jsou tedy zvláštní formou somnambulismu, vidění smysly, čímž se prokazuje jejich zesílená vázanost na fyzické tělo, při které se mohou vyskytovat automatická a časová vidění na dálku. Jejich základem je vždy chorobný nebo slabý duševní život.
Terezie Neumannová
Rosikruciánský duchovní proud, ze kterého vzešla sedmistupňová zasvěcovací cesta antroposofie, je dnes jediná, která je přiměřená západnímu člověku, jenž hledá Krista.
Neboť křesťanskomystickou zasvěcovací cestou dnes lze sotva jít.
Moderní úprava rosikruciánské zasvěcovací cesty vede k témuž cíli jako zasvěcení křesťanskomystické. Odpovídá však všem vlastnostem a životním podmínkám současných lidí. Nikde se při tom přímo nepůsobí na fyzické tělo a v plném rozsahu se respektuje individuální svoboda.
Zdroje:
https://rsarchive.org/Search.php?q=noon&start=50
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Terezie_Neumannov%C3%A1
Sergej Oleg Prokofjev:
Mysterium zmrtvýchvstání ve světle antroposofie
A Země se stane Sluncem
