Článek
To si tak jednou, tentokrát jako autor, napíšu nějaký článek, který beru mírně s nadhledem, snad doufám, že trochu pobaví a ani ve snu by mě nenapadlo, že tím rozpoutám diskuzi, která by se dala přirovnat k válečnému souboji, kde se čtenáři nevyhnou slovním přestřelkám a debatám na život a na smrt, protože krevní tlak mnohým z nich zcela určitě vyletěl až do stropu a v tu chvíli hrozí, když už ne infarkt, tak alespoň malá mozková příhoda. Ti nezúčastnění se mezitím jen chechtají, dávají smajlíky a srdíčka a je jasné, že se u monitoru moc dobře baví. Díky nečekaným komentářům se celkem nicneříkající článek dostal na jinou úroveň.
Ať se přizná ten, kdo ještě nikdy do diskuze nepřispěl nějakým svým názorem. Stane se to snad všem. Čtu a čtu a najednou si řeknu: „No to si snad ten autor dělá srandu! Co je to zase za ptákovinu?!“ A už hledám diskuzi a jdu tomu pisálkovi něco od srdce taky napsat. Jenomže hned se toho chytí druhý čtenář a začne se do mě navážet, že takhle to v tom článku není, ať si to jdu ještě jednou přečíst. No dobře, tohle jsem sice přeskočil, ale tohle ten člověk asi špatně pochopil a rychle mu to jdu otlouct o hlavu. Cha! Většina lidí mi dává za pravdu, mám tam asi deset srdíček a jenom jednoho zamračeného smajlíka. Jeden je uplakaný, čemuž moc nerozumím, ale nevadí!
Čtenáře, kteří se věnují diskuznímu fóru pod každým článkem, lze zařadit do několika kategorií. Mě napadají následující, tak se na ně pojďme podívat:
1. NEZÚČASTNĚNÝ
Většinou si přečte článek. Něco se mu na tom nelíbí, nebo ho naopak něčím zaujal a jde se podívat do diskuze. Sám by žádný komentář nenapsal, vždyť by se tam ukázalo jeho jméno a co když to uvidí třeba sousedka? Stačí dát smajlíka, tam už to jméno nějak zapadne. A pak už si jen čte a náramně se baví. S tímhle souhlasí, s tímhle zase ne. Tohle bylo vtipný, takhle by to taky napsal. Pak kroutí hlavou nad tím posledním komentářem, už má chuť tomu člověku odpovědět, ale nakonec to jako vždy neudělá. Po chvíli to ukončí a přesune se na další článek.
2. (IRONICKÝ) VTIPÁLEK
Ať už ho článek pobaví, nebo rozzuří, vždycky jde do diskuzního fóra s nasazením říct svůj vlastní vtípek. Většinou chce sám všechny pobavit, nebo si autora pěkně ironicky podat a zesměšnit to, co napsal. Vtipálek rozhodně nechce být sprostý a přímo se do někoho navážet. Umí se vyjádřit trefně a chytře a nemíní se nechat nikým jen tak urazit. Bere to prostě s humorem.
3. CHOLERIK
Tohohle člověka rozčílí i obyčejná věta, nad kterou by se běžný čtenář skoro nepozastavil. Co na tom, že autor míří celým svým článkem úplně někam jinam, cholerika naprosto odrovná názor, který on sám nezastává. Možná, v jiném čase a za jiných okolností, by měl na věc stejný názor, ale pro tuto chvílí potřebuje autora zadupat do země, rozmáznout jako červa, zkrátka hezky si na něm vybít svou zlost, která v něm bublá už od chvíle, kdy ráno vstal z postele a nemohl najít jednu bačkoru. Po napsání svého do ostra vybroušeného komentáře se mu konečně jaksepatří uleví. Jenže za chvíli ho někdo odpálkuje svým vlastním proslovem a už je oheň na střeše. Nedej bože, když se do sebe pustí dva cholerici. Taková komedie - to je něco pro Nezúčastněné, až se za břicho popadají.
4. UČITEL
Učitel si přečte článek a hned vám do komentáře napíše veškeré gramatické chyby, kterých se autor dopustil. Pokud zůstane jen u toho, pak je to v pořádku a pisatel článku si dodatečně chyby opraví. Za Učitele jsme my autoři celkem vděční, protože napsat ve větě chybu, to se prostě může stát komukoliv, zvlášť pokud tihle tvůrci dnes a denně pořád něco sepisují a jejich zrak už je mírně rozostřený a mozek přepracovaný. Prostě i mistr tesař se někdy utne a je rád, když ho na chybu někdo upozorní! Horší ovšem je, když je Učitel křížený Cholerikem. To si pak autor slízne se vším všudy, až má chuť jít se oběsit za to, že mu chybí háček nad č.
5. (CITLIVÝ) VŠEVĚD
Autor většinou píše o někom, koho čtenář vůbec nezná, nebo o něčem, co čtenář dozajista nikdy nezažil. A přesto se Vševěd dokáže dokonale vcítit do popisované osoby nebo situace a dívá se na ni svým vlastním, dosti zaujatým pohledem. Hned dává rady a poučuje, nechápe autora, jak se může chovat tímto způsobem. Dotyčný čtenář ví zkrátka všechno nejlépe a neudoláte ho žádnými argumenty. Jde si prostě za svým, i když na něj zpočátku útočí Cholerik. Nenechá se rozhodit ani dobře mířenou ranou od Vtipálka. Na další komentáře přestane reagovat jedině ve chvíli, kdy mu Učitel začne opravovat gramatiku.
6. DŮCHODCE
Pozor, tady jsme na tenkém ledě! Proto tuto skupinu popisuji zcela stručně a samozřejmě pravdivě. Důchodci jsou skvělí, úžasní, mírumilovní, obětaví, všemu rozumějící a musíme na ně samozřejmě vždy brát ohled. Nikdy za nic nemůžou. Běda jakéhokoliv křivého slova proti nim, a pokud se k tomu autor přece jen odváží, pak je to démon z démonů největších! Cokoliv důchodce napíše, je pravda a nic než pravda, k tomu jim dopomáhej bůh!
7. NECHÁPAVKA
Tenhle čtenář většinou do diskuze napíše komentář, který nikdo nechápe. Je to nejspíš z toho důvodů, že čtenář sám je mírně nechápavý, pravděpodobně mu úplně uniká smysl dnešního světa, tím pádem je tak trochu mimo a žije si ve svém vlastním, paralelním vesmíru.
8. TAZATEL
Dává do komentáře záludné otázky směřující na autora. Ten se pak musí pekelně zamyslet nad tím, proč vlastně vůbec celý článek napsal a zároveň zvažuje, zda by se za svůj výtvor neměl spíše stydět, a nejlépe ho přepsat tak, aby se Tazateli líbil.
9. (VYCHYTRALÝ) SLUŠŇÁK
Nejdřív si chytře přečte všechny komentáře, objektivně je zhodnotí a z každého si vezme to nejlepší, aby sestavil dokonalý text, kterým se chce většině zavděčit. Musí vzít ohled na všechny, každému dá částečně za pravdu, nebo opatrně naznačí, že se někdo zmýlil. Snaží se působit chytře, kultivovaně a jen doufá, že nevyprovokuje žádného cholerika. Pečlivě si po sobě zkontroluje pravopis. U celé té práce se celkem zapotil, takže si úlevně oddechne, když s ním většina komentujících souhlasí.
10. NEGATIVISTA
Ať už kdokoliv napíše cokoliv, jeho úkolem je nesouhlasit. Souhlasí jen s těmi, kteří souhlasí s jeho nesouhlasem. Když neví, proč vlastně nesouhlasí, pak komentuje tím, že je celý článek blbina.
Takže do které kategorie se řadíte vy?
Nejspíš by se našlo ještě mnohem víc skupin, ale tyto zmíněné považuji za základ všeho dění na v diskuzích. Když si čtu komentáře u svých článků, mnohdy vidím, že čtenáři si celý článek ani nepřečetli, a někdy se dohadují o úplných nesmyslech. Diskuze u článků je vlastně taková on-line tržnice, kde se drbe a kde jeden překřikuje druhého. Patří to k našemu lidskému pokolení, ta neustálá výměna názorů. Ale pamatujme si, pořád jsme jenom lidi, nikdo není neomylný a zároveň každý chce vidět svět svýma očima. Nezapomínejme ale, že na konci toho všeho je vždycky konec provazu, za který bychom měli táhnout všichni společně. (Jo a nemyslím šibeniční provaz - pozn. pro Vtipálky!)
