Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Mozkožravá améba může žít i v Česku. Je vzácná, ale její útok končí téměř vždy tragicky

Foto: Pexels.com

Naegleria fowleri si přezdívku mozkožravá améba nevysloužila jen tak pro nic za nic. Pokud se dostane do mozku, následky bývají fatální. Jak velké je však riziko, že se člověk skutečně nakazí?

Článek

Už nějakou dobu se na internetu můžete setkat s jedním podivně specifickým typem videí. Podezřele vypadající, špinavá voda, které byste se nechtěli dotknout ani klackem, dramatická hudba a tajemný nápis „STILL WATER“, tedy stojatá voda. Většinou jde o opuštěné bazény nebo zatopené prostory chátrajících budov. Na první pohled to působí bizarně a možná i lehce úsměvně. Tahle rádoby děsivá videa však mají překvapivě reálný základ. Takzvaná mozkožravá améba, kterou tato videa často straší, totiž skutečně existuje a nákaza, kterou může způsobit, už příliš vtipná není. Zároveň však není nutné propadat panice. Přestože sociální sítě vytvářejí dojem, že nás taková voda zabije při pouhém doteku, realita je přece jen jiná.

Tato malá potvůrka, která může napáchat opravdu velké škody, se odborně jmenuje Naegleria fowleri. Líbí se jí v teplé sladké vodě, takže obývá především jezera, rybníky, řeky, termální prameny, vodní nádrže nebo třeba také špatně udržované bazény. Přestože to není její záměr – není totiž parazitická – občas se může člověku při nejrůznějších vodních radovánkách dostat do nosu. Poté může proniknout nosní sliznicí a po čichovém nervu pokračovat až do mozku. Nenakazíte se jí tedy tak, že vodu vypijete, ani se nemůže šířit z člověka na člověka. Nákaza je navíc velmi vzácná. Proč se z ní tedy dělá takový strašák?

Rychlý a zákeřný průběh

Nejde totiž o to, že by se jí dalo snadno nakazit, ale o to, co následuje, pokud se to skutečně stane. Améba se totiž začne živit mozkovými buňkami a zároveň vylučovat škodlivé látky, které je poškozují. To potom vyvolává silný zánět. Onemocnění se nazývá primární amébová meningoencefalitida a je opravdu velmi rychlé. První příznaky se začnou objevovat už několik dnů od nákazy a patří mezi ně bolesti hlavy, horečka, nevolnost a zvracení. V tuto chvíli je tedy velmi snadné zaměnit ji za jinou nemoc. Brzy se ale začne stav rychle zhoršovat a přidává se ztuhlost šíje, letargie, zmatenost, poruchy vědomí a kóma. To všechno nakonec vede ke smrti až v 98 procentech případů, a to většinou do dvou týdnů. Přeživší se navíc často potýkají s trvalými následky.

Foto: USCDC, Public domain, via Wikimedia Commons

Naegleria fowleri, známá také jako mozkožravá améba.

Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnóza. Protože se však jedná o opravdu vzácné onemocnění, lékaře často ani nenapadne, že by se mohlo jednat právě o něj. Navíc je potřeba testovat cíleně. Obvykle se pacientovi odebere mozkomíšní mok, ve kterém se améba následně hledá pomocí mikroskopu nebo speciálních testů. Každé takové zpoždění však může mít fatální následky.

Největší epidemie byla v Česku?

Na celém světě se ročně vyskytuje pouze několik případů této nákazy. Prvenství drží USA, přesto je s ní neslavně spojena i Česká republika. Právě u nás totiž proběhla jedna z největších, ne-li největší, epidemie tohoto onemocnění. Konkrétně se jednalo o Vrbenského lázně v Ústí nad Labem, kde se tato nebezpečná améba ukrývala v dutině za stěnou plaveckého bazénu. V letech 1962 až 1965 se zde nakazilo a následně zemřelo šestnáct lidí ve věku od osmi do pětadvaceti let. Od té doby se u nás však objevilo minimum případů. Slovensko svůj první případ zaznamenalo loni v červnu, kdy nákaze podlehl jedenáctiletý chlapec.

Svědčí jí teplo

Mozkožravou amébu lze nalézt po celém světě. Podle Yun Shenové, odborné asistentky chemického a environmentálního inženýrství na Kalifornské univerzitě v Riverside, její přežívání a růst pravděpodobně podporují vyšší teploty. „Změna klimatu může způsobit rozšíření areálu výskytu této améby. Proto může přežívat i v teplejších sladkovodních nádržích a v oblastech, které byly dříve považovány za příliš chladné,“ uvedla.

Pravděpodobnost, že se touto amébou nakazíte, však stále zůstává velmi nízká. Nejedná se tedy o důvod, proč v létě nevyrazit k řece nebo jezeru. Existují však různá rozumná opatření, která riziko ještě sníží. Jak už je asi jasné, nejdůležitější je zabránit tomu, aby se kontaminovaná voda dostala do nosu. Obecně je lepší vyhýbat se v létě stojatým, mělkým vodám, kde se amébě daří nejlépe. Při skákání do vody a potápění je vhodné přidržet si nos nebo používat nosní klip. V termálních pramenech je bezpečnější držet hlavu nad hladinou. Pro vyplachování nebo čištění nosních dutin by se měla používat sterilní či převařená voda.

V bazénu se můžete zbavit nezvaných jednobuněčných návštěvníků důkladnou dezinfekcí, například chlorem. Dětské bazénky je dobré po každém použití vypláchnout, umýt a vysušit. Není tedy důvod kvůli mozkožravé amébě propadat panice. Přestože zní děsivě a onemocnění, které způsobuje, je mimořádně závažné, naštěstí zůstává také velmi vzácné.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz