Článek
Je podzim roku 1726 a v anglickém hrabství Surrey se zrovna schyluje k další ze série podivných událostí. Na lůžku leží žena, která se zmítá v porodních bolestech. Kolem ní se tísní zástup lékařů i místních zvědavců, kteří napjatě čekají, co se stane. Každý se snaží v přeplněné místnosti zahlédnout, co žena přivede na svět tentokrát. Nakonec všemi očekávaná chvíle skutečně přichází. Jeden z přítomných lékařů odhrne přikrývku a vytáhne zpod ní malého králíka. Je to absurdní? Bezpochyby. Nejedná se však o žádnou smyšlenou historku, kterou si mezi sebou vyprávějí pověrčiví vesničané. Zpráva o podivném porodu se brzy stane senzací a Mary Toft se dostane pozornosti od nejpovolanějších odborníků i samotného krále Jiřího I.
Nejen králíci
Ještě předtím, než se její jméno začalo objevovat v novinách, byla Mary docela obyčejnou ženou z anglického venkova. Pocházela z chudých poměrů, byla negramotná a spolu se svým manželem a dvěma dětmi žila v anglickém Godalmingu. Její život rozhodně nebyl jednoduchý. Každé ráno vyrážela na pole, kde celé hodiny tvrdě pracovala. Právě tato těžká práce pravděpodobně způsobila, že na konci léta roku 1726 potratila. Pro chudé ženy, které musely pracovat na poli i během těhotenství, to bohužel v té době nebylo nic neobvyklého. Pro Mary však tato událost znamenala začátek vskutku bizarního příběhu.
Dobový portrét Mary Toft.
Jen o měsíc později totiž začala rodit. A to, co přivedla na svět, ani zdaleka nepřipomínalo lidské dítě. Její tchýně Ann Toft a sousedka Mary Gill se prý staly svědky toho, jak z jejího těla vyšel mrtvý tvor připomínající „kočku bez jater“. Znepokojeně proto přivolali místního porodníka Johna Howarda, který jí pomohl porodit něco, co později popsal jako tři nohy mourovaté kočky, jednu nohu králíka, kočičí vnitřnosti a tři kusy úhoří páteře. Tím však podivné porody ani zdaleka neskončily.
Jak je to možné?
Mary postupně porodila králičí hlavu, další kočičí nohy a v jeden obzvláště produktivní den i devět mrtvých králíků. Užaslý a pravděpodobně také značně znepokojený porodník proto o celé situaci informoval přední odborníky a zpráva se nakonec dostala i k samotnému králi. Ten k Mary vyslal tajemníka prince z Walesu Samuela Molyneuxe a svého švýcarského chirurga Nathaniela St. Andrého, aby celý případ prošetřili.
V tuto chvíli se už Mary dostala do povědomí veřejnosti a byla přesunuta do města Guildford. Mezitím stihla porodit prasečí močový měchýř a samozřejmě také další mrtvé králíky. Lékaři byli z jejího případu naprosto ohromení a jejich teorie, kterými se snažili celou záležitost vysvětlit, byly dosti svérázné.
Mary se totiž rozmluvila o tom, že ji jednoho dne na poli vylekal králík. V té době se věřilo, že silný psychický otřes může ovlivnit plod natolik, že se dítě narodí s podobou toho, co těhotnou ženu polekalo. Proč Mary rodí stále další a další králíky a občas k nim přidá i část jiného zvířecího těla, však zůstávalo záhadou.
Něco nesedí
Jak čas postupoval, začala být celá záležitost lékařům podezřelá, protože naráželi na různé nesrovnalosti. Někteří králíci, které Mary přivedla na svět, vypadali jako plody, jiní byli asi tři měsíce staří. Navíc po bližším prozkoumání jednoho z nich lékaři zjistili, že má v žaludku zbytky sena a trávy. Když poté přistihli jednoho muže, jak se tajně snaží donést k Mary do pokoje mrtvého králíka, bylo vymalováno. Tvrdil, že ho k tomu přemluvila Maryina švagrová. Pod pohrůžkou, že na ní lékaři vykonají bolestivou operaci, aby zjistili pravdu, se Mary přiznala. Králíky a jiné části zvířat si do těla aplikovala sama, či s pomocí svých kompliců a poté předstírala, že je rodí. Vzhledem k tomu, že některé zvířecí ostatky byly v jejím těle ukryty až po dobu několika týdnů, je zázrakem, že nezemřela na bakteriální infekci.
Tvrdila, že ji k podvodu donutili jiní lidé, především její vlastní tchýně. Proč by ale něco takového Mary nebo její okolí vůbec dělalo? Mezi nejčastěji zmiňované motivy patří touha po zbohatnutí nebo slávě. Pravdu se však už nikdy nedozvíme. V každém případě Mary nakonec strávila čtyři měsíce ve věznici.
Celý případ vyvolal ohromný veřejný výsměch a kritiku na adresu tehdejších lékařů. Lidé pochybovali o jejich schopnostech a ztratili k nim důvěru. Mnohým to, že Mary uvěřili, nenávratně poškodilo nebo dokonce zcela zničilo jejich kariéru. Byl mezi nimi i již zmiňovaný Nathaniel St. André, který jen čtyři dny před jejím přiznáním vydal svůj popis celého případu s názvem A Short Narrative of an Extraordinary Delivery of Rabbets, kde celou záležitost bere velice vážně.
Příběh Mary Toft tak dodnes žije jako jeden z nejbizarnějších podvodů v historii. Navíc je skvělou ukázkou toho, kam až může vést přílišná důvěřivost a touha po senzaci. Dnes už lidé naštěstí nevěří tomu, že mohou ženy rodit králíky, avšak ochota uvěřit něčemu naprosto neuvěřitelnému nás možná neopustila ani po třech staletích.
Zdroje:
