Článek
Mezinárodní turnaj bez Rusů je jenom fraška, zní z úst hokejových fanoušků - jak těch tuzemských, tak těch evropských a zámořských. Ztratila tato soutěž vlivem vyřazení Ruské Federace na prestiži? Nepochybně. Bez javorových listů, nebo jakékoli jiné hokejové velmoci, by očividně soutěž ztratila na prestiži a úrovni rovněž. Na druhou stranu jsme svědky zvedajících se národů, jako je Švýcarsko, a překvapivých úspěchů papírově slabých týmů, jako je Lotyšsko či Rakousko. Celá soutěž dostala nový nádech a nadále můžeme sledovat krásný hokej. Je účast Ruska až tak důležitá?
Sociální sítě zaplavila s vlnou nadšení z triumfu národního týmu také smršť komentářů, které historický úspěch bagatelizují právě kvůli neúčasti agresivního Ruska. Jejich hlavním argumentem je především to, že bez účasti hokejového giganta nemá turnaj jako takový smysl, a o takový úspěch se nejedná. Jak zapšklý člověk musí být, aby si nechal zkazit radost ze zlata takovou prkotinou, a ještě se snažit tuto radost zkazit i ostatním? Těžko říct. Člověk si pak říká, jestli takový člověk s agresorem nesympatizuje více než se svou vlastní zemí.
Je samozřejmě pochopitelné, že neúčast tak velkého hokejového národa hokejovým fanouškům přináší vlažnější zážitky - stejně to vnímají i někteří lidé ve Spojených Státech v kontextu nadcházejícího Světového poháru. V tom by se měly utkat příští rok pouze 4 národy - Kanada, Spojené Státy, Finsko a Švédsko. Některým zámořským fanouškům přijde turnaj jako zbytečnost, právě kvůli neúčasti Ruska. Zvlášť když je vyřazeno kvůli konfliktu, o kterém má spousta Američanů pocit, že se jich netýká. Neúčast Česka, které z hráčů NHL tým nesloží, je ani tolik netrápí, přestože mnozí sympatizují s Davidem Pastrňákem, který si do turnaje rýpnul.
Na druhou stranu, pro člověka, který pochází ze země, která zažila ruskou okupaci a má reálné důvody se agresivního Ruska obávat, už jde o méně pochopitelnou nelibost. Národ, který se chová jako Rusko, za mě do mezinárodního společenství zkrátka nepatří, a myslím si, že jde o dobrý politický krok. Někteří lidé namítnou, že politika přece do sportu nepatří - je však naivní si myslet, že by Rusko při svojí účasti svůj narativ společně s válečnými symboly nepropagovalo. Žijeme ve světě, kde se politika promítá úplně do všeho, ať už chceme, nebo ne, a je třeba agresorům poslat jasný vzkaz.
Nenechme si proto radost zkazit těmito škarohlídy. Národní tým famózně překonal nadupané Spojené Státy, rozmetal neméně nabitý tým Švédska a nakonec skolil i defenzivní tým šikovných Švýcarů. A je úplně jedno, že místo toho neporazil sbornou, ale právě tyto týmy. Úspěch je vydřený a zasloužený. Rusko budeme moci porazit, až přestanou útočit na suverénní státy a páchat válečné zločiny. Do té doby nevidím problém v tom si užívat hokej jak s hokejovými velmocemi, vyjímaje Ruska, tak se soupeři, kteří jsou papírově slabší, ale i tak toho dokáží divákům hodně nabídnout.
Zdroje:
Další zdroje a inspirace: diskuze/komentáře z Facebooku, Youtube
