Článek
Když se řekne „odnětí svobody“, je nám jasné, že vězeň sice ztrácí některé svobody a práva, ale další mu nadále zůstávají. To mi samozřejmě přijde rozumné pro trestance, kteří si svůj pobyt za mřížemi přivodili zločinem, který není příliš závažný. Avšak jako trest pro lidi, kteří jsou ve vězení za vraždy, a další závažné zločiny, mi to už jako tak spravedlivý trest nepřipadá, ať už vůči obětím, nebo vůči celé společnosti, nehledě na to, na jak dlouho do kriminálu míří. Živit vrahy? To se mi vůbec nelíbí. Místo vězeňské posilovny a televize na cele bych ze závažných zločinců a recidivistů udělal de facto otroky - čekaly by je životu a zdraví nebezpečné práce, bez nároku na jakékoliv ocenění, bez nároku na řádný odpočinek, a tak dále. Peníze z jejich práce by se poté daly vynaložit na projekty, z kterých by celá společnost těžila.
Ano, chápu, že jde o kontroverzní názor, a sympatie aktivistů pro lidská práva si jistě nezískám. Nejsem však zdaleka jediný člověk z mého okolí, který má názor stejný, nebo alespoň podobný. Z mého pohledu by o žádné bezpráví nešlo. Pokud člověk nechce, aby ho takový osud potkal, ať nevraždí, a nepáchá jiné závažné zločiny, na výběr přece má. Otroctví mi samozřejmě přijde nechutné, ale jako trest už tolik ne. Nebo to spíše vidím tak, že člověk, který páchá nechutné a zvrácené skutky, si nechutný a zvrácený osud zaslouží. Navíc jde o dost více odstrašující trest, než doživotní pobyt mezi podobnými psychopaty.
Obecně si myslím, že jsou situace, ve kterých jsou poněkud drastická řešení jedinou efektivní metodou, jak dostat nebezpečné zločince do latě. Krásným příkladem je hromadné zavírání zločinců, ke kterému se musela uchýlit vláda El Salvadoru, kvůli neúnosné kriminalitě. Do nových vězeňských komplexů, bylo navzdory kritice humanistů uvězněno přes 70 000 lidí, bez ohledu na to, jestli proti nim existují jednoznačné důkazy - k zatčení stačilo pouhé tetování gangu, nebo se stýkat s některými z dalších zločinců. Kriminalita okamžitě radikálně klesla, a lidé si krok vlády pochvalují. To ale jde o výjimečný případ v krizové situaci. Znamená to však, že drsnější řešení závažných zločinů není v žádném případě na místě? Já si to nemyslím. Jsou činy, za které si zasloužíte jen to nejhorší.
Co mi přijde zvlášť nelogické je, že vězně živíme bez toho, aby na tom společnost zároveň nějak významně těžila. Myslím si, že běžné vězně by bylo na místě zaměstnat alespoň nějakou charitativní prací, a závažné zločince donutit všemi dostupnými prostředky k práci těžké a náročné. Dělat někde v dole kanárka, nebo celý den strávit v kamenolomu s řetězem na noze, mi zkrátka pro vrahy, kteří ani neprojeví lítost zní nejen mnohem spravedlivěji, ale také mnohem užitečněji, než je pouze živit, a držet v cele. Jak takovou změnu provést, je samozřejmě věc debaty, ale myslím si, že by to bylo možné. V minulosti bylo takové zacházení s vězni běžné, a nepřijde mi na tom nic špatného.
Vězení má samozřejmě i jiné účely, než pouze trestat. Má také vězně připravit na začlenění zpět do společnosti, a zamezit tomu, aby zločiny opakovali, a v některých zemích jdou dokonce tak daleko, že věznice místo vězení připomínají spíše hotely, a vězni tráví čas zábavními aktivitami. Potom není divu, že tamní zločinci nerespektují zákon. I když uznávám, že pokus o začlenění trestanců zpět do společnosti má svoje ovoce, nevěřím, že to dává smysl pro všechny, zvlášť pro chladnokrevné vrahy a tyrany. A zkrátka si myslím, že by si měli svůj pobyt a výživu odpracovat, tak aby z toho něco měla celá společnost.
Zdroje:
