Článek
„Nejlepší české pivo? No to bude plzeň,“ řekne vám spousta lidí. Ale já ne, přátelé. Já jsem totiž nechtěl utrácet 40 peněz pokaždé, když dostanu chuť na dobré pivo. A proto jsem se před pár týdny rozhodl najít krále české supermarketové pivní kultury. A také jsem ho našel. Ale nejdřív o tom, jak vůbec probíhalo jeho hledání.
Nejprve jsem si sezval šest odvážlivců z řad mých přátel, o nichž vím, že již alespoň jednou v životě pili pivo. Poté, co podepsali lejstro zbavující mě odpovědnosti za jejich zdraví, jsme se jali ochutnat 42 ležáků „dvanáctek“, jež se nám podařilo ulovit. Od Arguse až po Zlatého Bažanta, měli jsme skoro všechno pivo, co je v českých supermarketech k dostání.
Každý porotce poté postupně naslepo dostával po panáku od každého piva, a tomu udělil známku jako ve škole, od 1 do 10, kde 1 je příšerná nepitelnost a 10 je tekutina, kvůli níž byste přestali pít vodu. Dalo by se tedy říci, že tyto známky nebyly vůbec jako ve škole. Od každého piva jsme také měli zaznamenanou cenu, a kromě nejlepší chuti jsme tedy vyhodnocovali i tzv. „Pivo pravého Čecha“, neboli aby to co nejvíc kopalo za co nejméně korunek.
Jak to tedy dopadlo?
Ještě než vám prozradím, které pivo tedy bylo nejlepší, chtěl bych vám ukázat jeden obrázek, který pro vás také může být užitečný, pokud jste ten typ člověka, jemuž obrázky někdy připadají užitečné. Udělal jsem statistickou analýzu, kde jsem seskupil piva podle hodnocení jednotlivých porotců (pro fajnšmekry - jde o analýzu hlavních komponent s následnou shlukovou analýzou).
Piva, která si jsou blízká, stejní porotci hodnotili podobně. Například tedy pokud vám chutná Kozel, asi vám budou chutnat i Krušovice. Nebo jestli máte rádi Staropramen (…proč?), možná byste měli dát šanci Postřižinskému pivu. Čím dále je pivo od ostatních značek, tím odlišněji bylo hodnoceno. Dává tedy smysl, že Bernard, který je oproti ostatním pivům velmi sladký, je na grafu, chudák, zcela odstrčený. Podobně Radegast, jehož pití naopak připomíná žvýkání chmelu samotného.
A teď vážně, jak to tedy dopadlo?
Nejdříve k plzni samotné. Lidé ji hodnotí v průzkumech velmi pozitivně, to jí vzít nemůžu. Jenže náš beertasting spočíval v tom, že porotci nevěděli, jaké pivo zrovna pijí. A sládek ze stáje Pilsner Urquell si u našich spravedlivých porotců vyvařil smutných 3.3 bodů z 10, čímž se umístil na 31. z 42 ležáků. Obdobně piva v zeleném clusteru (shluku) na grafu nebyly hodnoceny zrovna nejlépe. Popravdě byly povětšinou hodnoceny nejhůře. Promiň, Cecilie, lepek prostě do piva patří. Ale i toto bezlepkové pivo bylo hodnoceno lépe než absolutní antivítěz soutěže, Starobrno. Jediná dobrá věc na tomto pivu je zábava z toho, když sledujete ostatní jej pít.
No a nyní stupínek opravdových vítězů. Bronzovou medaili za chuť by dostal Budějovický Budvar s 6.3 body z 10 (průměrné hodnocení napříč všemi pivy bylo 4.4). Stříbrnou medaili potom ryze hořký Radegast se 7.1 body. Zde jakožto správný výzkumník musím přiznat možné omezení této superstudie, jelikož většina poroty byla na Radegastu odkojena. Nicméně i tak jsou gratulace na místě.
A samotným vítězem soutěže o nejlepší český supermarketový ležák se stal… Bernard! 8.2 bodů z 10, to je skóre, které by mi ve škole vůbec nevadilo dostat, kdyby se tam takové známky dávaly. Bernard se svou sladkou chutí zaujmul porotu a vyvstal v davu piv o různé hořkosti a různých stupních nepitelnosti. Je tedy možné, že ho komise hodnotila o něco lépe právě proto, že byl jednoduše jiný. Ale to si už můžete ověřit sami.
Pivo pravého Čecha
Pivem pravého Čecha, neboli poměr nejlepší cena výkon, se už Bernard nestal. Neřekl bych sice, že je vyloženě drahý, ale nejlevnější dívkou na ulici již také není. Pokud máte hluboko do kapsy, pak vaší nejlepší volbou podle našich porotců je Leonsteiner z Kauflandu s průměrnými 6 body za 17 korunek. Toto pivo mě velmi příjemně překvapilo, stejně jako Krušovice, které ode mě samotného dostaly nejvyšší hodnocení (9).
Chutě se mění
Nejeden fanoušek piv, které dopadly špatně, by se mohl ozvat se slovy ve stylu:
„No jo, to dává smysl, že plzeň byla hodnocená špatně, když jste ji pili na konci / na začátku / v prostředku / na tajné čtvrté věci.“
Tomuto fanouškovi musím říci, že to smysl bohužel nedává. Ze své lásky k exaktnímu hodnocení piva jsem měřil korelaci pořadí ochutnávání a pořadí hodnocení (tj. jak moc ty dvě čísla spolu souvisí), a vypočítal jsem Spearmanovu korelaci rovnou krásným -0.05 (p = 0.18), neboli pořadí ochutnávání nemá sebemenší vliv na hodnocení porotců. Dokázáno vědecky s jednou promilí v krvi.
Pár slov na závěr
Jsem si vědom, že 7 není velké číslo, pokud nejde o počet bodných ran, ale i tak je 7 porotců objektivnější zhodnocení chuti, než když se vás tazatel na ulici zeptá, jaké je podle vás nejlepší pivo a vy se rozhodnete podle poslední reklamy, co jste viděli.
Také vás prosím, jestli jste fanoušci PU a chcete mi nyní začít vypisovat, že to nebylo fér, protože plzeň je technicky vzato spíše jedenáctka a tudíž srovnání není zcela na místě, tak to prosím nedělejte, vaše komentáře si nepřečtu, neboť jsem ve škole chyběl, když se zrovna bralo čtení.
Zato co si moc rád přečtu, bude-li vaše replikace našeho pokusu! Sezvěte si kamarády, nakupte haldy ležáků, ochutnejte je, aniž byste věděli, co pijete, a vše si zaznamenejte. Moc mě budou zajímat vaše výsledky.
Proč do sebe klopit drahé pivo, když to jde i levně, ne?