Článek
Karel Čapek napsal 18. března 1923 v Lidových novinách stať „Zákony a hloupost“, která se týkala křiku kolem tehdejšího zákona na ochranu republiky, jenž byl nazván „náhubkovým zákonem“, neboť podle jeho kritiků znásilňoval politické svobody a znamenal konec volnosti slova a tisku. Nedávno jsem si přečetl na blogu iDNES.cz článek „Vládu levice střídá vláda levice“, v němž autorka mimo jiné píše: »Ta, co vládla doposud, až příliš koketovala s progresivismem. Pro TOP 09, STAN a Piráty je to totiž nejspíš vysněná forma budoucího uspořádání společnosti. Což se mimo jiné projevovalo ve formě nenápadného a pozvolného ukrajování našich svobod. Například svobody slova. Ať už to bylo nezákonné vypnutí některých webů krátce po napadení Ukrajiny Ruskem, nebo zřízení funkcí vládního „koordinátora“ či „zmocněnce“ dle mého soudu až příliš připomínající cenzory.«
Se svobodou slova a projevu je totiž problém. Každý svobodomyslný a slušný člověk jistě odsouhlasí, že právo vyjádřit svůj názor mají mít všichni, a to bez omezení. Ale každý tak nějak implicitně předpokládá určité nivó řečníků a pisatelů. Když se však objeví kdosi, kdo vykládá nehoráznosti a zhůvěřilosti, tentýž svobodomyslný a slušný člověk by mu nejraději něčím zavřel ústa, případně zranil ruce na mobilu či klávesnici počítače, abych se vyjádřil kulantně. Bude-li mi pak někdo tvrdit, že ho nikdy nic podobného nenapadlo, řeknu mu klidně, že je lhář. A že těch zhůvěřilců dneska je.
Karel Čapek ve zmíněné stati napsal: »Svoboda slova je pěkná věc; míň pěkné je, že přitom je – mimochodem ovšem – také svobodou žvanění a drzosti. Svoboda tisku je krásná a drahocenná věc; bohužel, že přitom je také svobodou lhaní a sprostoty. Z osobního přesvědčení jsem pro naprostou svobodu tisku; ale čtu-li někdy ty nebo ony noviny, cítím proti vlastním zásadám, že tohle či onohle by se přece jen nemělo pouštět na světlo denní, ne proto, že je to příliš statečné, ale proto, že je to příliš pitomé. Volnost slova, ano! volnost pro každou velkou, a třeba divou, a třeba drtivou myšlenku; ale co nás přitom ochrání před volnou a surovou hloupostí? Volnost mínění, zajisté! ale co nás uchrání před omezeností a zdivočilostí fanatiků kterékoliv politické polopravdy? Volnost politické akce, bravo! ale – znamená to i volnost šílenství či bídnosti?« Když uvážíme, že Karel Čapek neměl ani tušení o internetu a sociálních sítích, můžeme se jen domýšlet, co by napsal nyní.
Nedávno proběhly sněmovní volby, po kterých exkluzivní průzkum prý ukázal, že jsou Češi spokojenější s demokracií, jak jsem si přečetl na stránkách Novinky.cz 14. října 2025. Pominu-li, že v diskusi pod článkem byl průzkum hodnocen jako „pošahaný“, pak musím uvést, že Tereza Friedrichová, politická analytička agentury pro výzkum trhu NMS, jež průzkum provedla, k němu řekla: »Nárůst spokojenosti s fungováním demokracie oproti předvolebním měřením není náhodný. Voliči mají pocit, že jejich hlas byl vyslyšen a respektován. Jsou rádi, že mohli ovlivnit dění ve vlastní zemi.«
Jenže to bylo týden po volbách. V současnosti se předseda vítězného ANO Andrej Babiš snaží sestavit vládu spolu s politickými subjekty SPD a Motoristé sobě, které by také rády vládly, i když se taktak dostaly do sněmovny. Potíž je v tom, že všichni lídři budoucí koalice mají nějaké svízele či trable se zákony. Soudy žádají o vydání předsedy ANO Andreje Babiše (už poněkolikáté) a předsedy SPD Tomia Okamury ke stíhání a čestný předseda strany Motoristé sobě Filip Turek má zase velké nesnáze se svou minulou údajnou rasistickou a xenofobní „prostořekostí“ na internetu.
Jak Babiš (opět), tak Okamura tvrdí, že jejich trestní kauzy, kvůli nimž mají čelit soudnímu stíhání, jsou politické. Předseda SPD říká, že je tu snaha dostat ho na tři roky do vězení za jeho názory. Před volbami pak tvrdil, že je přesvědčený o tom, že chce Fialova vláda zmanipulovat volby, což se ukázalo jako nesmysl. Podle Filipa Turka si současná vláda i opozice uvědomují, že Motoristé mohou hrát klíčovou roli při sestavování budoucí vládní většiny. „Toho je si budoucí opozice, která je stále při moci, velmi dobře vědoma. Za každou cenu mě chtějí odepsat,“ řekl čestný předseda Motoristů.
Když k tomu všemu připočteme vystoupení nového poslance sněmovny Jindřicha Rajchla ze strany PRO, který kandidoval na kandidátce SPD, v Otázkách Václava Moravce na ČT, kvůli kterému moderátor debatní pořad předčasně ukončil, můžeme konstatovat, že si u nás může každý říkat, psát a téměř i dělat, co chce – tedy i křičet z plných plic, že je omezována svoboda projevu, že jsou tu politické procesy jako v padesátých letech a další a další nehoráznosti. Karel Čapek svou citovanou stať ukončil slovy: »Každé zneužití svobody je zárodkem omezení svobody; vlastními otci zákonů jsou lumpové, a nikoliv právníci.«
V současnosti se žádný zákon na ochranu republiky nechystá. Svoboda nejen slova je u nás obrovská, i když ji zneužívá kdekdo. Doufejme, že to tak zůstane i potom, když se podaří sestavit nová vláda.
Zdroje:
