Kvalita podílových fondů jako nový přístup k investování

Odborníci se shodují na tom, že předvídat úspěšně vývoj trhů a jednotlivých aktiv je obtížné. Výzkumy potvrzují, že přesnost takových předpovědí je horší než házení kostkou. Jsou zde ale podílové fondy. To jsou vlastně stavebnice, se kterými si hrají portfolio manažeři. Jejich kostkami jsou všechna dostupná aktiva. Z nich se snaží sestavovat produkty, podílové fondy, které jejich zákazníkům, investorům, přinesou co největší užitek. Historie každého fondu pak ukazuje, jak byli úspěšní.

A vidíme pro to pádné důvody. Je všeobecně známo, že bankovní spořící programy včetně stavebního spoření dosahují při dlouhodobém využívání zhodnocení kolem 1% ročně. U spořících programů založených na investování jsme zjistili, že dosahují průměrného zhodnocení kolem 4% ročně. Přitom roční inflace je 2-3%.

Bankovní spořící programy díky tomu vedou k trvalému znehodnocování úspor tempem 1-2% ročně, investiční spořící programy sice úspory zhodnocují, ale pouze o 1-2% ročně. Podrobněji o tom píšeme v článku „Ja k Čechům vynáší spoření“.

Takové výsledky nepovažujeme za dobré. Proto je naším dalším cílem přispět ke zlepšení výsledků především dlouhodobého spoření. Jsme přesvědčeni, že to prostřednictvím podílových fondů jde. A o tom je náš nový web srovnejinvestice.cz.

Abychom mohli měřit kvalitu podílových fondů, musíme nejdříve zjistit, co kvalitou rozumí investor. Investiční teorie říká, že se investor při výběru aktiv, do kterých chce investovat, řídí následujícími výběrovými pravidly:

Tato výběrová pravidla popisují chování investora, které je označováno za racionální. Můžeme říci, že vede k výběru kvalitních aktiv. Investor, který se chová racionálně, tedy kvalitu aktiv měří prostřednictvím výnosu a rizika. Aktivum, které si pomocí výběrových pravidel vybere, pak považuje za kvalitnější než jiná aktiva.

Pojďme se podívat, jak výnos a riziko u podílových fondů zjišťujeme my.

U podílových fondů se většinou uvádějí hodnoty výnosu za poslední týden, měsíc, 1 rok, 5 let atd. Jedná se o výnosy zjištěné mezi dnem zveřejnění a dnem před týdnem, měsícem, rokem, 5 lety atd. Díky metodice výpočtu se ale tyto hodnoty neustále mění.

My však potřebujeme nějakou dlouhodobě stabilní hodnotu výnosu. Proto zjistíme všechny historické výnosy, kterých bylo možno v minulosti při investování do podílového fondu dosáhnout a z nich spočítáme průměrný výnos. Takto zjištěná hodnota průměrného výnosu je dlouhodobě stabilní a je tedy vhodná k měření výnosu, který investor pro výběr podílového fondu potřebuje znát.

Ze všech historických výnosů ještě vybereme ten nejnižší výnos. Budeme ho totiž dále potřebovat.

S investováním je spojeno několik rizik, například kreditní, měnové, tržní a podobně. Musíme tedy zjistit, která rizika považují investoři při investování za nejdůležitější.

Obvykle se uvádí, že měřítkem rizika je volatilita neboli míra kolísání výnosů, tedy jak moc se reálné výnosy podílového fondu liší od jeho průměrného výnosu.

Z naší dlouholeté praxe vyplývá, že se lidé nejvíce bojí toho, že budou mít na konci investování méně peněz, než kolik jich vložili, tedy že bude jejich investice ztrátová.

To znamená, že většinu investorů nejvíce zajímá, zda můžou na konci nebo v průběhu investování utrpět ztrátu. Rizikem tedy rozumí pravděpodobnost, zda utrpí ztrátu, a pokud ano, tak jak velkou.

Takto chápané riziko můžeme označit jako riziko ztráty. K tomu, jak toto riziko měřit, nám ale investiční teorie neposkytuje žádný návod. Na základě studia chování podílových fondů jsme zjistili, že vhodným kandidátem je nejnižší výnos. Ten totiž říká, jaký nejhorší výsledek v minulosti nastal a tedy jak moc bylo investování do takového podílového fondu rizikové.

Pokud mají být splněna výběrová pravidla, o kterých se zmiňujeme na začátku, můžeme kvalitu K spočítat jako součet výnosu V, měřeného průměrným výnosem, a rizika ztráty R, měřeného nejnižším výnosem:

K = V + R

Zde je potřeba upozornit na to, že vyšší hodnota R znamená nižší riziko ztráty, protože podílový fond s nejnižším výnosem -5% je méně rizikový než podílový fond s nejnižším výnosem -10%, hodnota -5% je větší než hodnota -10%.

Zjistíme to tak, že průměrný výnos a nejnižší výnos vyneseme do grafu. Použili jsme výnosy pro investiční horizont 5 let za historické období posledních 10 let, a to u 603 podílových fondů s historií delší než 10 let, nabízených v ČR. Riziko, tedy nejnižší výnos, je vyneseno na vodorovné ose a roste zleva doprava, průměrný výnos je vynesen na svislé ose a roste zdola nahoru, každému podílovému fondu odpovídá jeden bod:

To, co graf ukazuje, je velmi zajímavé. Body v levé části grafu jsou výrazně výše než body v jeho pravé části. Trend závislosti pak vyjadřuje přímka, která zleva doprava výrazně klesá.

Správnost našeho závěru o vztahu průměrného výnosu a rizika měřeného nejnižším výnosem potvrzuje hodnota korelačního koeficientu, která je 0,63.

Podílové fondy, které leží v grafu vlevo nahoře, mají díky tomu také vyšší kvalitu než ty, které leží vpravo dole. Ty, které leží nejvýš vlevo, mají kvalitu

K1 = V1 + R1 = 17% + 7% = +24%,

ty nejníž vpravo pak

K2 = V2 + R2 = -10% - 20% = -30%.

To znamená, že s kvalitnějšími podílovými fondy získáte vyšší výnos při nižším riziku ztráty.

Jinými slovy, pokud chcete podstoupit nižší riziko ztráty měřené nejnižším výnosem, můžete, a dokonce musíte investovat do podílových fondů s vyšším průměrným výnosem.

Nebo ještě jinak, i při nepříznivých ekonomických scénářích, v jejichž důsledku nejnižší výnosy vznikají, vám investice do podílových fondů s vyšším průměrným výnosem zajistí vyšší hodnotu úspor než investice do aktiv s nízkým průměrným výnosem.

Investor, který se chová racionálně, bude při výběru podílových fondů postupovat následujícím způsobem:

Určí si, jaké největší riziko je ochoten podstoupit a jakého nejnižšího výnosu chce dosáhnout. Tím se mu výběr podílových fondů zúží pouze na ty, které nají menší riziko a vyšší výnos, než si stanovil. Z nich si pak vybere ty, které mají nejvyšší výnos, nebo nejnižší riziko, nebo nejlepší kvalitu. To podle toho, zda preferuje vyšší výnosy při daném riziku, nebo preferuje nižší riziko při daném výnosu, případně výnos a riziko vnímá vyváženě.

Můžeme si to ukázat na příkladu investora, který požaduje riziko ztráty maximálně 0% a současně průměrný výnos nejméně +8%. Využijeme k tomu předešlý graf závislosti průměrného výnosu na nejnižším výnosu, ve kterém pro zajímavost barevně odlišíme modré akciové, zelené dluhopisové a fialové smíšené podílové fondy:

Žluté pole vymezuje podílové fondy, které mají průměrný roční výnos nejméně 8%, v růžovém poli jsou podílové fondy, které mají kladný nejnižší výnos. V oranžovém poli, ohraničeném žlutou a červenou čárou, pak leží podílové fondy, které splňují obě podmínky investora. Je v něm několik desítek podílových fondů s průměrným výnosem kolem 12%. Šipky pak ukazují na ty nejkvalitnější, které by si investor vybral při použití výběrových pravidel.

Pro zajímavost jsou v grafu vyneseny i tři barevné přímky, které vyjadřují trend závislosti průměrného výnosu na nejnižším výnosu samostatně pro každou skupinu podílových fondů. Protože všechny zleva doprava klesají, vyjadřují platnost našeho poznatku, že vyšší průměrný výnos obvykle znamená nižší riziko ztráty, i pro jednotlivé skupiny podílových fondů. Korelační koeficient pro modré akciové podílové fondy je +0,86 , pro zelené dluhopisové +0,61 a pro fialové smíšené pak +0,82 .

Výše uvedený postup samozřejmě nevylučuje možnost, aby investor při výběru podílových fondů použil i další kritéria dle vlastního uvážení. Může například svůj výběr zúžit pouze na akciové nebo dluhopisové podílové fondy, na podílové fondy z určité zeměpisné oblasti nebo z určité oblasti podnikání.

Pojďme se podívat, jaký vliv na výsledek vašeho spoření bude mít výběr nejkvalitnějších podílových fondů. V následujícím grafu jsou vyneseny průměrné hodnoty z průměrných výnosů (plné křivky), z nejnižších výnosů (čárkované křivky) a ze směrodatných odchylek (tečkované křivky), a to postupně pro 10, 10%, 25% a 50% nejméně kvalitních podílových fondů, pro všechny podílové fondy a pro 50%, 25%, 10% a 10 nejkvalitnějších podílových fondů. Jde o pětileté investice za posledních 10 let. Modré křivky odpovídají akciovým a zelené dluhopisovým podílovým fondům:

Graf ukazuje, že při přechodu od výběru z 10 nejhorších podílových fondů přes výběr ze všech podílových fondů k výběru z 10 nejlepších podílových fondů:

· si dramaticky zvýšíte průměrný roční výnos, u dluhopisových od -1,84% přes +0,99% po +3,75% , u akciových od -5,91% přes +5,26% po +14,36% ,

· výrazně si snížíte i riziko ztráty měřené nejnižším výnosem, u dluhopisových od -7,20% přes -3,21% po -0,71% , u akciových od -17,77% přes -4,92% po +4,83% ,

· a dokonce si mírně snížíte i volatilitu, měřenou směrodatnou odchylkou, u dluhopisových od 2,57% přes 1,81% po 1,39% , u akciových od 5,59% přes 4,05% po 4,28% .

V grafu také vidíme:

· že se průměrný výnos akciových podílových fondů zlepšuje více než dluhopisových a že akciové mají horší průměrný výnos než dluhopisové jen pro 10 a 10% nejhorších podílových fondů,

· že i nejnižší výnos se zlepšuje u akciových podílových fondů více než u dluhopisových a že akciové mají stejný nebo lepší nejnižší výnos než dluhopisové pro 50%, 25%, 10% a10 nejlepších podílových fondů.

Na problematiku kvality podílových fondů a dlouhodobého spoření je zaměřen náš web srovnejinvestice.cz, kde najdete jednak srovnávač kvality podílových fondů, investiční kalkulačku, a také řadu článků, které náš nový přístup k investování vysvětlují.