Článek
Ve 13 letech si musela vzít sedmdesátníka
Podle zprávy mezinárodní organizace chránící práva dětí UNICEF z roku 2017 se drtivá většina z deseti zemí s nejvyšší mírou dětských manželství na světě nachází na území Afriky. Tanzanie mezi ně nepatří, ale i přesto se mnoho zdejších manželek provdalo ještě před svými 18. narozeninami. Tato praktika byla častá i v komunitě afrického etnika Masajů, kteří dnes obývají severní území země spolu s jihozápadní částí sousední Keni.
I když se členové kmene snaží dodnes zachovat svůj staletý způsob života, musí stále více ustupovat přísným pravidlům ochránců přírody a přizpůsobovat se civilizačním dopadům zvenčí. Někteří Masajové se tak rozhodli opustit vesnice svých předků a přesídlili do měst, druhá část ale stále zůstává žít v typických masajských chatrčích pokrytých vysušeným hnojem bez většiny moderních vymožeností.
V jedné z těchto tradičních vesnic na severu Tanzanie obývané Masaji se narodila i Mereso Kilusuová. Ta se přidala do řady aktivistek, které pod záštitou neziskové organice YWCA bojují za práva dívek a žen, co byly svými rodinami donuceny do manželství dávno předtím, než dovršily dospělosti. Sama si prošla traumatickým údělem dětské nevěsty, když ji její vlastní otec v pouhých 13 letech provdal za sedmdesátníka.
Otec ve škole řekl, že zemřela
Šokující příběh tehdy již 29leté matky pěti dětí Mereso Kilusuové se na veřejnost dostal v roce 2013. Bylo to necelých šest roků poté, co se jí podařilo z pekla vynuceného manželství uprchnout. Než se stala jednou z několika manželek o šest desítek let staršího muže, byla nadějnou studentkou. Její spokojené dětství skončilo s koncem vánočních prázdnin, kdy jí rodiče oznámili, že se mezi své spolužáky už nevrátí. Poté, co dívčin otec učitelům namluvil, že dcera zemřela, nestálo už jeho plánu na jednoduché obohacení nic v cestě.
Sňatky dětí a mladistvých totiž nejsou v mnoha koutech světa jen otázkou tamějších zvyklostí, ale i způsobem, jak bezpracně získat peníze. To byl i případ rodičů Mereso Kilusuové, kterým dceřin obstarožní ženich za svatbu s mladičkou nevěstou zaplatil slušný finanční obnos. Právě již vyplacená částka stála za neochotou příbuzných zoufalé dívce pomoci, když se už jako vdaná několikrát objevila uplakaná a zbitá u rodného domu. I přes srdceryvné prosby ji otec a starší bratr vždy poslali zpět k jejímu zákonnému muži, kterému podle nich zcela náležela.
Od svatby s nenáviděným manželem neuplynul ani rok, když Mereso Kilusuová porodila své první dítě. Nedostalo se jí žádné lékařské péče. Bolest a strach, které při celkem pěti neodborných domácích porodech prožila, v ní zanechaly hluboké trauma. Musela též čelit četným zdravotním následkům, které způsobily nevyhovující podmínky, během nichž přišli všichni její potomci na svět.
Mereso Kilusuová se stala poprvé matkou ještě jako dítě. Měla štěstí, že náročné porody v tak nízkém věku přežila. Jedním z největších rizik je totiž pro dětské nevěsty právě vysoká úmrtnost během těhotenství a porodů
Návrat do rodné vesnice byl těžký
Mereso Kilusuová vydržela po boku staršího a násilnického muže téměř deset dlouhých let, než našla odvahu k útěku. S podporou rodiny počítat nemohla. Sílu a odhodlání bojovat za svou svobodu nakonec získala až po setkání s jednou z dobrovolnic Křesťanské asociace mladých žen, která se pod zkratkou YWCA zabývá mimo jiné právy dívek a žen ve více než 100 zemích světa. Právě s její pomocí Mereso postupně nabyla ztracenou sebedůvěru a spolu se svými pěti dětmi se vrátila do rodné vesnice, kde chtěla začít nový život.
Začlenění zpět mezi konzervativní sousedy nebylo zpočátku vůbec jednoduché. Hlavně muži z vesnice s jejím odvážným krokem nesouhlasili. Byl mezi nimi i ženin bratr, který sestře nemohl odchod od manžela odpustit. Napjatá situace ve vesnici se však postupem času začala zklidňovat, na čemž měl zásluhu především místní komunitní vůdce Abraham, který Mereso Kilusuovou a její rozhodnutí podpořil a v prvních chvílích po jejím návratu jí poskytl útočiště.
Svým příkladem dokázala změnit hluboce zakořeněné tradice
Časy se mění a nové době se přizpůsobuje i společnost Masajů, do jejichž tradičních vesnic čím dál více zasahují moderní vlivy a s nimi spojené další možnosti obživy. Třeba turismus. Zájem na vlastní oči spatřit starobylé kmenové tance, nechat se vyfotit se skutečným Masajem nebo si koupit ručně vyrobené masajské doplňky či oblečení přiláká do nitra africké savany ročně davy lidí, jejichž peníze si potom vesničané přerozdělují.
Finance od zahraničních turistů znamenaly vítaný příjem i pro pětinásobnou matku Mereso Kilusuovou, která začala s úspěchem prodávat pestrobarevné masajské šperky z korálků. Díky svému umění vydělat peníze a sama se postarat o své děti se stala respektovanou členkou vesnice. Dokonce i ženin bratr, který nejdříve sestřin odchod od manžela odsuzoval, změnil na svůj dřívější názor pohled. Stejně jako mnoho ostatních vesničanů, kteří uznali, že ženská samostatnost může být nakonec cestou vpřed. Když místo předčasně uzavřených manželství nechají své dcery studovat a pracovat, jejich rodinám i celé komunitě se to ve finále mnohem více vyplatí.
Nebezpečná tradice dětských sňatků byla podle Masajky Mereso Kilusuové v její komunitě častá. Podařilo se jí však přesvědčit mnoho členů kmene, že vzdělání a zaměstnání je pro masajské dívky i jejich rodiny mnohem lepší volbou než předčasné manželství
„Manželství není jediná možnost,“ tvrdila ve své emotivní zpovědi bývalá dětská nevěsta Mereso Kilusuová, která se na základě vlastních šokujících zkušeností rozhodla ve spolupráci s organizací YWCA bojovat proti stále praktikované tradici, kvůli níž jsou dodnes miliony dívek na celém světě ohroženy krutým údělem života ve vynuceném manželství.
Zdroje:
