Článek
Její kostýmy šokovaly i inspirovaly
Když v prosinci 1933 přijela krasobruslařka Sonja Henie do Prahy, opět ji vítaly davy nadšených obdivovatelů. Šlo už o druhou návštěvu našeho hlavního města, kterou oblíbená norská sportovkyně podnikla. Podle enormního zájmu, jaký provázel její příjezd i celý několikadenní pobyt, lze soudit, že obyvatelé tehdejšího prvorepublikového Československa tuto drobnou usměvavou seveřanku milovali. Jistě jí tak o rok později přáli i zlatou medaili, kterou právě v Praze získala za své prvenství na mistrovství Evropy v krasobruslení, jehož ženská a párová část se zde v roce 1934 konala.
Sonja Henie patřila k prvním globálním sportovním celebritám. Díky ní se stalo krasobruslení mimořádně oblíbeným sportem. Každá dívka chtěla bruslit jako slavná Norka a nosit podobně krásné kostýmy, kterými proslula. Na někoho však byly svou délkou příliš odvážné
Popularita Sonji Henie byla ve 30. a 40. letech 20. století skutečně obrovská. A to zdaleka nejenom u nás, ale napříč celou Evropou a Severní Amerikou. Stala se první krasobruslařkou, která obula bílé brusle místo černých a neforemné volné úbory vyměnila za krátké bohatě zdobené kostýmy. Peří, flitry, samet, kožešiny a sexy střihy - to vše Sonja Henie do krasobruslení přinesla. Díky tomu mohla ve spojení s nápaditými propracovanými choreografiemi na ledě vyprávět příběh. Z pouhé sportovní podívané tak dokázala pro publikum vytvořit doslova umělecký zážitek. Zásluhou Sonji Henie se krasobruslení proměnilo v jeden z nejelegantnějších a také nejoblíbenějších sportů, což dokazovala extrémní návštěvnost jejích ledních show a filmů, v nichž zářila po konci závodění.
Své první olympiády se zúčastnila v pouhých 11 letech
Sonja Henie se narodila 8. dubna 1912 v Oslu jako dcera bohatého kožešníka a zapáleného sportovce. Její otec byl dokonce mistrem světa v cyklistice a k pohybu vedl od raného věku i svou dceru. S bruslením tak Sonja začala už okolo 6. roku a brzy se ukázalo, že má potenciál stát se krasobruslařkou světové úrovně. Na zimních olympijských hrách v Chamonix konaných v lednu a únoru 1924 sice skončila poslední, ale vezmeme-li v úvahu, že jí tenkrát bylo teprve 11 let, a přesto měla odvahu postavit se mnohem starším a zkušenější soupeřkám, šlo přeci jen o neobyčejný výkon. Navíc v době, kdy světu vrcholového sportu ještě z drtivé většiny dominovali muži. A to včetně krasobruslení.
Sonja Henie tak patřila k pouhým 11 sportovkyním, které se toho roku zimní olympiády ve Francii zúčastnily. I když se umístila osmá z celkem osmi soutěžících, svým nízkým věkem a nepřehlédnutelným talentem způsobila mezi krasobruslaři senzaci. Trvalo pouhé dva roky, než se začala pravidelně objevovat na stupních vítězů. Na mistrovství světa ve Stockholmu v roce 1926 už vybojovala hezké druhé místo. A o rok později v Oslu konečně získala i svůj první titul mistryně světa, který poté obhájila hned desetkrát za sebou. Neuvěřitelné!
Ledovou královnu z Norska obdivoval i Hitler
Každý, kdo v roce 1928 sledoval na zimních olympijských hrách ve švýcarském Svatém Mořici volnou jízdu 15leté Sonji Henie, si musel být jistý jejím prvenstvím. Ohromující rychlost, skoky a prvky, které do té doby ještě nikdo z přítomných neviděl, vynesly mladinké norské závodníci nejen zlato, ale i všeříkající přezdívku Královna ledu. Její triumf naštěstí nepokazily ani komplikace, které způsobily proměnlivé povětrnostní podmínky, jenž onoho února ve Svatém Mořici panovaly, jako například stoupající teploty a následné tání ledu. Až do 50. let se na zimních olympijských hrách závodilo výhradně pod širým nebem, takže přízeň počasí byla pro sportovce stěžejní.
Sonja Henie vyhrála tři za sebou jdoucí olympiády. Naposledy v Garmisch-Partenkirchenu v Německu, kde už v té době vládl Adolf Hitler. Právě nařčení ze sympatií k jeho režimu je se Sonjiným jménem spjaté dodnes. Norská krasobruslařka v Německu často vystupovala a jako prominentní celebrita se stýkala i s vysoce postavenými nacisty
Svůj olympijský úspěch Sonja Henie zopakovala ještě dvakrát, v roce 1932 v americkém městečku Lake Placid a v roce 1936 v bavorském Garmisch-Partenkirchenu. Tam tehdy za Československo v krasobruslení soutěžily Fritzi Metznerová a Věra Hrubá, která se se svou norskou kolegyní setkala už měsíc před olympiádou v Praze. Sonja Henie totiž na sklonku roku 1935 přijela do Československa na jednu ze svých exhibic a během návštěvy spolu s naší reprezentantkou trénovala na pražském zimním stadionu na nadcházející olympiádu. Obě sportovkyně navíc měly hned několik věcí společných.
Také Věra Hrubá byla obdařená neobyčejnou krásou, která jí dostala až do Hollywoodu. Jako mezinárodní hvězda Vera Ralston pak okouzlovala diváky po boku těch největších filmových velikánů a je dodnes jedinou českou herečkou, která získala svou hvězdu na prestižním hollywoodském chodníku slávy. Jejím partnerem byl před kamerou i slavný John Wayne, kterého však světoznámá Češka svým herectvím příliš nenadchla. Dokonce ji označil za svou vůbec nejhorší filmovou partnerku. Koho však půvabná rodačka z Prahy zaujala, byl prý samotný německý vůdce Adolf Hitler. Ten se řadil i mezi fanoušky Sonji Henie, a právě kontroverze vyvolané jejími údajnými vazbami na nacistické pohlaváry pak blonďatou Norku provázely po zbytek života.
Stala se hvězdou stříbrného plátna
Trojnásobná olympijská vítězka a desetinásobná mistryně světa Sonja Henie excelovala na mnoha krasobruslařských exhibicích v Evropě i USA, a když v roce 1936 skončila se závoděním, byla jednou z nejslavnějších sportovkyň své doby. Tu největší popularitu však získala paradoxně až poté jako hlavní tahák vyprodaných ledních revue a komerčně neméně úspěšných amerických filmových trháku. Filmy ze sportovního prostředí byly tenkrát zlatým dolem. Dobový tisk dokonce kvůli množství sportovců objevujících se na plátnech kin vznesl pobavený návrh, aby se příští olympiáda konala rovnou v Hollywoodu.
Už první snímek v hlavní roli se Sonjou Henie se vyšvihl mezi nejvýdělečnější filmové počiny roku. Hudební komedie Jedna z milionu natočená pod křídly studia Twentieth Century-Fox v roce 1936 si vysloužila i nominaci na Oscara za nejlepší taneční režii. Stejnou nominaci získal také další z řady Sonjiných komediálních filmů s bruslařskou tématikou s příhodným názvem Tenký led. V něm se Sonja Henie proměnila v instruktorku krasobruslení Lili, která se zamiluje do zdánlivě obyčejného turisty, z něhož se později vyklube princ. Americký krasavec Tyrone Power byl pro tuto roli jako stvořený. Postavy nejrůznějších šviháků a romantických hrdinů mu vyloženě seděly a ve 30. a 40. letech patřil k největším miláčkům ženského publika. Není divu, že mu prý Sonja podlehla a z filmové dvojice se na čas stali milenci i v realitě.
Sonja Henie se díky své slávě dostala až do Hollywoodu a splnila si tak svůj dětský sen. Jako malá totiž toužila být filmovou herečkou. Sportovní romantické komedie, v nichž předváděla své krasobruslařské umění, se s úspěchem promítaly i u nás
Jméno Sonji Henie znamenalo záruku divácké přízně, takže producenti jejích filmů věděli, že se jim často nemalé výrobní náklady určitě mnohonásobně vrátí. Při natáčení snímku Šťastné přistání byla například použita i tehdejší novinka, kterou bylo umělé kluziště. Příprava ledu, co vydržel čtyřicetistupňové vedro v ateliéru, stála přes 60 000 dolarů. A filmové studio nešetřilo ani na Sonje. Nejúspěšnější krasobruslařka světa byla také jednou z nejlépe placených hereček své doby, což z ní s připočtením závratných příjmů z ledních show zároveň dělalo i jednu z nejbohatších žen celých Spojených států.
Smířit se s koncem kariéry bylo těžké
Drahé kožichy, zlaté a diamantové šperky, ty nejlepší hotely a vyhlášené extravagantní večírky. Fenomenální krasobruslařka Sonja Henie si život užívala plnými doušky. Dokud ji nepotkalo to, co jednoho dne dožene každého sportovce. Věk. S přibývajícími léty začalo být stále obtížnější udržet se na vrcholu. I tělo takové sportovní legendy mělo pochopitelně své limity. To si ale stárnoucí Norka nechtěla připustit. To, před čím sama zavírala oči, však její okolí dobře vidělo.
Sonja Henie v 50. letech, kdy prožívala náročné období. Neúspěšné turné po Jižní Americe nebo zřícení části tribuny na její show a z toho plynoucí právní a finanční problémy. Stárnoucí sportovkyně už nedokázala držet krok s dobou, konkurencí a novými trendy v pořádání ledních revue. Ve spojení s alkoholem to nakonec znamenalo konec její bruslařské kariéry
Na náročná vystoupení už přestávala stačit. Alkohol, kterým se snažila zahnat smutek a frustraci ze svého pádu z výsluní, jen urychlil konec její krasobruslařské kariéry v ledních show. Rozchod se zkušeným manažerem, odliv diváků ke konkurenci i celkový menší zájem o tento druh zábavy způsobil úpadek Sonjina podnikání, které jí ještě nedávno vynášelo jmění. Ve druhé polovině 50. let se tak někdejší ledová královna rozhodla odejít do důchodu.
Zemřela v oblacích
Ani tak ale nemusela slevovat ze svého luxusního životního stylu. Během aktivních let vydělala obrovské bohatství. A i kdyby jí z roků největší slávy nezůstalo vůbec nic, její v pořadí již třetí manžel Niels Onstad by byl jistě schopný zařídit jí život, jaký si přála. Manželství s movitým norským lodním magnátem bylo šťastné a ukončila ho až Sonjina předčasná smrt. Bývalá slavná sportovkyně trpěla několik let před svým skonem zákeřnou leukémií. V říjnu 1969 během letu z Paříže do Osla, kde měla podstoupit krevní transfuzi, tehdy teprve 57letá Sonja Henie přímo na palubě letadla nečekaně zemřela.
Bílá labuť, jak mnozí Sonje Henie přezdívali, byla pohřbená v rodném Norsku a dnes zde odpočívá po boku svého posledního muže, který ji přežil o necelých 9 let. Z místa jejich společného hrobu je krásný výhled na budovu muzea současného umění nesoucí jména obou zemřelých manželů. Ti totiž stáli u jeho zrodu. Henie Onstad Kunstsenter leží na mysu Høvikodden vzdáleném asi 15 minut od Osla. Centrum bylo slavnostně otevřené ještě za života Sonji Henie v roce 1968 a jeho základ tvoří umělecké sbírky, které spolu se svým manželem shromáždila.
Nechybí v nich kousky od Picassa nebo Matisse, ale nalezneme zde i práci našeho významného výtvarníka Jiřího Koláře, který proslul svými originálními výtvarnými technikami. Jeho umění dnes vystavují galerie v Paříži nebo Kalifornii, v Česku potom třeba pražské Museum Kampa či Národní galerie. Dílo Jiřího Koláře s názvem Jablko z roku 1969 je jedním z více než 8000 exponátů, které jsou dnes v Henie Onstad Kunstsenter k vidění.
Rok před svou smrtí se Sonja Henie zúčastnila slavnostního otevření Henie Onstad Kunstsenter, jehož výstavbu a provoz spolu s manželem financovala. Na fotografii kráčí vedle tehdejšího norského krále Olafa V. Za nimi jde jeho syn, který jako Harald V. vládne Norsku dnes. Se slavnou krajankou ho pojí láska ke sportu. Harald V. se totiž věnoval jachtingu a v této disciplíně dokonce reprezentoval svou zemi na olympijských hrách
Zdroje:
Sonja Henie sensací Prahy. Pražské noviny. 16. 12. 1933, (289), s. 8.
Olympijský trénink Sonji Henie ve filmu. Pražské noviny. 1.1. 1936, ( 1), s. 5.
Budou příští olympijské hry v Hollywoodu? Pražské noviny. 14. 1. 1938, (11), s. 3.
Umělý led při 40 stupních tepla. Pražské noviny. 15. 11. 1938, (262), s. 4.
