Hlavní obsah

Tragický osud Češky, která si vzala indického mahárádžu: Krásná herečka se zabila skokem z minaretu

Foto: Pixabay

Ilustrační foto

Eugenie Grosupová byla jednou z nejkrásnějších českých hereček. Není divu, že okouzlila i samotného indického mahárádžu, který z půvabné umělkyně udělal svou 6. manželku. Příběh připomínající pohádku však skončil pro mladou Češku tragicky.

Článek

Byla poloviční šlechtičnou

Říkala si Nina, ale narodila se jako Eugenie Marie Grosupová, a přestože byla po matce Češka, vyrůstala ve Vídni, tehdejším sídelním městě rakousko-uherské monarchie. Na svět přišla 22. ledna roku 1914 s cejchem nemanželského dítěte, jenž však poněkud vylepšoval aristokratický původ jejího biologického otce, který patřil k maďarské šlechtě. Matka bývala herečkou, a právě po ní zřejmě Eugenie zdědila umělecký talent a lásku k divadlu.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Eugenie Grosupová vynikala svou krásou, ale také vrozenou elegancí, za kterou možná mohl její vznešený původ

Když se Eugenie Grosupová v roce 1936 seznámila se svým budoucím manželem, bylo jí teprve 22 let. Navzdory svému nízkému věku už patřila k populárním herečkám a tanečnicím. Dostala dokonce příležitost vystoupit ve slavném vídeňském Burgtheateru, na jehož prknech ztvárnila orientální krásku Anitru v dramatické básni Peer Gynt od norského autora Henrika Ibsena. Půvabná Češka s jemnými rysy a vysokou štíhlou postavou jistě zaujala mnoho mužů v hledišti. Řadil se k nim i postarší cizinec, který se rozhodl být něčím víc než jen jedním z davu obdivovatelů mladičké umělkyně.

Stala se manželkou indického mahárádži

Jako mahárádža knížecího státu Kapúrthala, který ležel na území dnešní Indie, měl Jagatjit Singh o více než čtyřicet let mladší české herečce co nabídnout. Kromě vysokého postavení a bohatství byl mahárádža také inteligentním a zábavným společníkem, známým ve vysokých kruzích v Evropě i USA. Ve své zemi se mimo jiné zasazoval za zlepšení dívčího vzdělávání a také podporoval nemocnice určené výhradně ženám. Jagatjit Singh procestoval svět a mluvil hned několika jazyky. Zvláště si oblíbil francouzštinu, protože k Francii ho již od mládí pojilo silné pouto. Miloval kulturu, kuchyni i architekturu této evropské země, což dokazoval i vzhled jeho velkolepého sídla v Kapúrthale, které je stylizováno do podoby francouzského Versailles.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Jagatjit Singh byl poslední vládnoucí mahárádža již zaniklého knížecího státu Kapúrthala. Fotografie pochází z jeho mladších let. Když se seznámil s Eugenií Grosupovou, patřil už mezi šedesátníky. Ovšem jako zcestovalý, vzdělaný a v neposlední řadě také nesmírně bohatý muž jistě dokázal bez problémů oslnit i o generace mladší ženy

Právě do jednoho křídla mahárádžova luxusního paláce uvnitř Kapúrthaly se Eugenie Grosupová spolu se svou matkou a vychovatelkou krátce před vypuknutím druhé světové války přestěhovala, a v roce 1942 se stala v pořadí již 6. panovníkovou manželkou. Pro umělkyně z Evropy měl stárnoucí mahárádža zřejmě slabost. Jeho bývalá žena Anita Delgado, se kterou se ještě před seznámením s Eugénií rozvedl, byla tanečnice flamenca z Andalusie, která tvořila umělecké duo se svou sestrou. Jagatjit Singh ji poznal už v roce 1906 v Madridu při příležitosti oslav sňatku španělského krále. Stejně jako o mnoho let později Eugenie Grosupová, také mahárádžova předchozí evropská manželka ho okouzlila během svého vystoupení.

Na život v exotické zemi daleko od domova si nikdy nezvykla

Pro mahárání Taru Devi, jak se Eugenii Grosupové po sňatku s vládcem Kapúrthaly říkalo, znamenal pobyt v exotické zemi daleko od milované Vídně těžkou zkoušku. Žila sice v pohodlí honosného paláce se služebnictvem a mohla mít téměř vše, co chtěla, ale zvyknout si na zcela odlišný svět se mahárádžově české manželce nikdy nepodařilo. Alespoň částečné spojení s domovem jí možná poskytovalo množství Francií inspirovaných budov, které se v její nové vlasti nacházely. Mahárádža Jagatjit Singh snil totiž o tom, že z Kapúrthaly udělá Paříž Východu.

Foto: Dr Graham Beards/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0/https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Mahárádžův palác v Kapúrthale se stal na sklonku 30. let novým domovem Eugenie Grosupové. Šťastná v něm však nebyla. Dnes objekt připomínající francouzský zámek slouží jako chlapecká internátní škola

Kapúrthala tehdy patřila k několika stovkám indických knížecích států, které existovaly v době britské nadvlády nad Indií. Eugeniin manžel byl posledním vládnoucím kapúrthalským mahárádžou předtím, než se Indie stala po druhé světové válce nezávislou. V dnešních dnech najdeme pod názvem Kapúrthala asi stotisícové město náležící indickému svazovému státu Paňdžáb. Právě v někdejším hlavním centru již zaniklé stejnojmenné země králů je na mnoha místech dodnes patrný její dřívější lesk.

Manželství s vládcem Kapúrthaly vydrželo jen 3 roky

Příběh Eugenie Grosupové, která se z divadelního jeviště dostala až do přepychových komnat indického paláce, zněl zpočátku jako pohádka. Důkazem panovníkovy oddanosti k mladé Češce bylo mimo jiné i množství drahých šperků, kterými svou ženu obdarovával. Jagatjit Singh vlastnil ohromující sbírky klenotů, mezi nimiž nechyběly ani kousky od francouzských značek Cartier a Boucheron. Lásku ke zlatu a drahým kamenům mimochodem zdědil i mahárádžův pravnuk Hanut Singh, který je dnes uznávaným šperkařským designérem. Inspiraci pro svou tvorbu nachází v historických špercích z rodinného dědictví a jeho díla nosí ty nejslavnější světové celebrity.

Ani přes mahárádžovu projevovanou přízeň a štědrost však nemělo jeho manželství s krásnou českou herečkou dlouhého trvání. Skončilo již po třech letech v troskách. Svou roli jistě sehrál i velký věkový rozdíl mezi manželi, ale také Eugeniin stesk po předchozím životě, neschopnost se přizpůsobit cizí zemi a pocit osamocení. Po nečekané smrti své matky se Eugenie Grosupová rozhodla Indii definitivně opustit. Než se měly vyřídit všechny formality spojené s její plánovanou cestou do USA, usadila se prozatím v jednom z lepších hotelů uprostřed Dillí. Problémy s vycestováním ze země během složité politické situace po roce 1945 ještě zhoršily ženin již tak křehký psychický stav, který zřejmě nakonec zapříčinil i její předčasnou smrt.

Skočila z nejvyššího minaretu Indie

Počátkem prosince roku 1946 se tehdy 32letá Eugenie Grosupová vypravila na procházku po historickém komplexu náboženských a pohřebních staveb v blízkosti minaretu Kutub Minár v Dillí. Impozantní věž z rudého pískovce je i se sousedními budovami díky své unikátní architektuře a kulturnímu významu součástí seznamu světového dědictví UNESCO. Její základy byly vybudovány už v roce 1193 a se svou výškou více než 72 metrů se jedná o nejvyšší minaret v celé Indii.

Foto: Deepak gupta/Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.0/https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/

Kutub Minár je nejvyšší minaret Indie. V prosinci 1946 si ho Eugenie Grosupová vybrala jako místo, kde se rozhodla ukončit svůj život. Na smrt, kterou zřejmě zavinil její špatný duševní stav, s sebou vzala i své dva trpasličí špice

Poté, co bývalá česká herečka a vážená manželka mahárádži z Kapúrthaly vystoupala až na samotný vrchol minaretu, skočila dolů spolu se svými dvěma malými psíky v náručí. Tragický konec Eugenie Grosupové zasáhl nejen mahárádžu, ale i ženina poručníka a důvěrníka, který měl o příčinách a okolnostech smrti své svěřenkyně mnoho pochybností. Mahárání totiž podle něj byla od matčina náhlého skonu, který se jí nezdál přirozený, značně nervózní a strachovala se o svou bezpečnost. Dokonce se mu prý svěřila s obavou, že ji někdo sleduje. Mahárádža Jagatjit Singh zas vinu za manželčinu smrt přisuzoval tamějším úřadům, které jí neumožnily opustit Indii, a tím ji dohnaly k nervovému kolapsu a následné sebevraždě.

Ostatky krásné Češky s neobyčejně zajímavým a smutným osudem zůstaly v Indii dodnes. Eugenie Grosupová je pohřbena na nejstarším křesťanském hřbitově v Dillí, kde odpočívají stovky převážně britských občanů z koloniální éry Indie. Vojáci, misionáři, úředníci či obchodníci. Malý hřbitov obehnaný zdí nesoucí název Nicholson Christian Cemetery byl založen již v roce 1857 a své jméno získal po britském brigádním generálovi Johnu Nicholsonovi, který sehrál během viktoriánského období klíčovou roli při Velkém indickém povstání. Hrob Johna Nicholsona byl jeden z prvních na zdejším hřbitově a říká se, že generálův bezhlavý duch straší živé, kteří sem, na místo jeho posledního odpočinku, zavítají. Protože však většina zdejších hrobů patří Evropanům, je dnes hřbitov jen málo navštěvovaný.

Foto: Romarata/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0/https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Nenápadný hrob s červenou květinou na hřbitově Nicholson Christian Cemetery v Dillí patří Češce Eugenii Grosupové, která prožila neuvěřitelný, ovšem krátký příběh s předčasným a tragickým koncem. Dík za nález místa, kde jsou uloženy její ostatky, patří pracovníkům Velvyslanectví České republiky v Dillí, kteří hrob v roce 2021 vypátrali

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz