Článek
Místo domů šli horníci po šichtě rovnou do výčepu
Kořaleční mor v českých zemích se pravidelně řešil i v rakouském parlamentu a Český sněm se roku 1907 usnesl, že vláda musí proti českému alkoholismu bojovat. Třeba zpřísněním prodeje lihovin nebo zřízením osvětových spolků. Na jednu tisícovku Čechů prý připadali čtyři notoričtí alkoholici a pivo pil denně téměř každý. Nejhorší situace byla na Ostravsku, kam byl ze sídelního města Rakouska-Uherska v roce 1901 vyslán vídeňský lékař Wlassak, aby o zdejším kořalečním moru sepsal hlášení. To, co v průmyslové metropoli monarchie viděl, jím otřáslo. Dělníci často brzy po výplatě propili celou svou mzdu a po zbytek měsíce jejich rodiny živořily. Doktor Wlassak dále zjistil, že asi padesát procent ostravských horníků šlo ihned po noční směně do výčepu a byl-li zrovna výplatní den, do kořalny zamířili snad všichni. Zdejší pijani už byli natolik otrlí, že si mnoho z nich do každého půllitru s pivem nalilo hned dva velké panáky rumu.
Kořalka k snídani, obědu i večeři
Ani Moravě se kořaleční mor nevyhnul a alkohol se denně pil téměř v každé chalupě. Na vině byla kromě snadné dostupnosti i jeho nízká cena. V roce 1902 stál litr kořalky méně než jedno pivo. Muži si do práce běžně nosili bandasku s naředěnou pálenkou, ve které si k svačině máčeli chleba. Opilí však nebyli zdaleka jen páni domu, ale nadměrnému pití holdovaly také ženy, a dokonce i děti! Na Valašsku se kořalka podávala ihned po probuzení k snídani. Ve velké míse se s ní poléval chléb, který potom celá rodina společně nabírala lžícemi a jedla. Včetně dětí. Ty se s alkoholem setkávaly už v matčině břiše, protože ženy během těhotenství hojně popíjely, jelikož se v tomto kraji věřilo, že dítě poté bude zdravé. Jak dnes víme, opak je pravdou a pití v období těhotenství může vést mimo jiné k předčasnému porodu dítěte, jeho obličejovým abnormalitám a často i k potratu. V mnoha valašských domácnostech se malé děti kořalkou také uspávaly a ty větší v ní dostávaly namočený chléb, což měl být podle jejich rodičů zdravý a výživný pokrm.
Jedno procento valašských dětí pilo pravidelně alkohol
První republika nepřinesla v zálibě Čechů v alkoholu také žádné zlepšení. Při jednom ze zasedání Národního shromáždění československého v roce 1919 byl ministru financí předložen dotaz, co v zemi hodlá udělat s kořalečním morem, kterým je zamořeno hlavně Karvinsko. Téměř každý obchodník se prý díky štědrému způsobu přidělování lihu státem zabývá výrobou kořalek, které však kvůli touze po výdělku bývají špatné kvality a jejich láce a dostupnost vede k demoralizaci obyvatelstva a má špatný vliv na pracovní zdatnost dělníků. Podle dobového průzkumu ze třicátých let dvacátého století téměř 70 procent dětí na Valašsku už někdy ochutnalo alkohol a jedno procento školáků dokonce pilo pravidelně.
Nejslavnější český alkoholik zemřel minulý rok
Češi se i dnes pravidelně umísťují na předních příčkách ve spotřebě alkoholu. Naši muži nejčastěji pijí pivo a lihoviny a české ženy dávají zpravidla přednost vínu. Průměrný Čech za rok vypije asi deset litrů čistého alkoholu a v souvislosti s jeho pitím ročně zemře přibližně šest až sedm tisíc lidí. Opilství také stojí za mnoha zločiny. Téměř patnáct procent veškeré trestné činnosti v České republice je způsobeno pod vlivem alkoholu. Tato legální droga stála v roce 2005 i za nehodou, při které se svým fekálním vozem boural legendární Milan Čurda. Nejslavnější český alkoholik zemřel v roce 2023 v karavanu, ve kterém poslední roky žil na louce v Tuhani na Semilsku. Tenkrát mu po převrácení jeho ,,hovnocucu“ přivolaní policisté naměřili v dechu jen těžko uvěřitelných 8 promile alkoholu, což bylo větší množství, než jaká je jeho smrtelná dávka. Jak je vidět, kořaleční mor z českých zemí ještě zdaleka nevymizel.
