Článek
Její rodina žila v izolaci už od 30. let
Když v létě roku 1978 prozkoumávala ve vrtulníku parta sovětských geologů část ruského pohoří Západní Sajan, zaujala je zjevně obydlená dřevěná chatrč. To bylo v této odlehlé oblasti Sibiře zvláštní. Nejbližší civilizace se totiž nacházela téměř 250 kilometrů daleko. Udivení vědci se proto rozhodli k neznámé komunitě žijící uprostřed opuštěné divočiny přiblížit. Záhy zjistili, že se jedná o členy jedné rodiny patřící k náboženskému a společenskému hnutí starověrců, kteří na toto nehostinné místo uprchli už v polovině 30. let před pronásledováním tehdejším režimem.
Ruské pohoří Západní Sajan se rozkládá v jižní části Krasnojarského kraje
Okolní svět znala jen z doslechu
Jedním z potomků Karpa Lykova a jeho manželky Akuliny, kteří na Sibiř před mnoha roky uprchli, byla i tehdy 35letá Agafia. Narodila se v roce 1944 jako jejich čtvrté dítě. Veškeré informace o okolním světě znala pouze z otcova vyprávění. Protože se její rodiče prakticky odloučili od zbytku společnosti už dlouho před vypuknutím 2. světové války, nevěděla nic o jejím začátku ani konci. Dalším velkým překvapením pro ni byla i zpráva o smrti vůdce Sovětského svazu Stalina, před jehož perzekucemi se rodina kdysi rozhodla ukrýt ve více než tisícimetrové výšce v úbočí zdejších hor.
Pro Agafiu Lykovu znamenalo náhodné setkání se čtveřicí výzkumníků vůbec první kontakt s jinými lidmi, než byli její sourozenci nebo rodiče. Když muži drobnou ženu ve starobylých šatech a s hlavou schovanou v dlouhém barevném šátku poprvé uviděli, nejprve se kvůli její nesrozumitelné řeči domnívali, že je mentálně zaostalá. Brzy však svůj mylný dojem přehodnotili a pochopili, že za nezvykle pomalým způsobem její mluvy stojí roky prožité v naprosté izolaci.
Neznala auta ani peníze
Agafia Lykova je od roku 1988 poslední žijící členkou své rodiny. Její neuvěřitelný příběh se dostal do povědomí veřejnosti počátkem 80. let, kdy byl poprvé uveřejněn v novinách díky známému ruskému spisovateli a cestovateli Vasiliji Peskovovi. Sibiřská poustevnice, jak média Agafiu titulovala, se okamžitě stala ruskou národní hrdinkou. Senzační zprávy o ženě, co byla až do dospělosti úplně izolovaná od zbytku světa, nenechaly chladnou ani tamější vládu, která samotářku žijící na území dnešní Chakasie, což je jedna z republik Ruské federace, pozvala na poznávací cestu po Sovětském svazu.
Během slavnostní měsíční výpravy mohla Agafia Lykova na vlastní oči spatřit stroje, věci nebo třeba zvířata, která do té doby nikdy neviděla. Neznala auta, letadla, peníze, a dokonce ani nevěděla, jak vypadá kůň. I přes všechny vymoženosti, které při svém putování objevila, by ale svou samotu v tajze za pohodlnější život ve městě nevyměnila. Tvrdila, že přeplněné silnice ji přímo děsí a kvůli znečištěnému městskému vzduchu by zanedlouho určitě onemocněla.
Svou samotu uprostřed sibiřských hor opustila jen několikrát
Agafia Lykova se vrátila zpět do nitra chladných sibiřský kopců, kde každoročně vládne dlouhá a mrazivá zima s teplotou atakující až mínus padesát stupňů Celsia. Přesto je dnes 81letá žena ve svém rodném kraji šťastná. Dokonce zde měla dlouhých 18 let i souseda. Asi 100 metrů od jejího příbytku si totiž vystavěl chatu jeden z geologů, který její rodinu koncem 70. let objevil. Ani po jeho smrti se samotářská stařenka necítila osamělá, za což prý vděčí své hluboké víře v Boha. Právě náboženství se stalo spolu s péčí o skromné hospodářství nedílnou součástí její každodennosti.
Hoje, com fartura
Posted by Agafia Lykov on Sunday, November 3, 2013
Od svého výletu napříč Sovětským svazem opustila Agafia Lykova svou chatrč jen několikrát. Buď za účelem návštěvy vzdálených příbuzných a ostatních věřících, nebo kvůli nezbytné lékařské péči, jako třeba v roce 2016, když ji přepadla silná bolest nohy a byla tak nucena si pomocí satelitní vysílačky přivolat pomoc. Záchranáři ji letecky přepravili do nejbližšího města Taštagol, které je vzdálené celé dva týdny chůze od jejího domova. Když jí ve zdejší nemocnici dali místní lékaři nohu do pořádku, netoužila po ničem jiném, než se zas vydat na zpáteční cestu do svých milovaných hor.
S výstavbou nové pohodlnější chaty pomohl ruský miliardář
Poustevnici z odlehlé a řídce osídlené části Sibiře začaly před časem kvůli pokročilému věku ubývat síly. Aby mohla zůstat i nadále žít uprostřed drsné divočiny, bylo potřeba pro ni postavit novou a lépe vybavenou chatu, která by jí zajistila o něco více pohodlí. Díky finanční pomoci miliardáře Olega Děripasky se to nakonec podařilo. Bohatý oligarcha, který jako jeden z mála ruských podnikatelů otevřeně odsoudil invazi na Ukrajinu, zaplatil v roce 2021 výstavbu nové chaty pro Agafiu Lykovu, z níž se stal v Rusku díky více než osmi desetiletím izolace doslova národní fenomén. Její zajímavý osud zaujal i britskou režisérku Rebeccu Marshallovou, která o samotářské Rusce, jenž prožila většinu života v naprostém odloučení od společnosti, natočila dokumentární film s názvem The Forest in Me.
V roce 2021 se sibiřská poustevnice Agafia Lykova dočkala modernější a pohodlnější chaty. Financoval ji ruský oligarcha Oleg Děripaska a nechybí na ní ani solární panel k získávání elektřiny
Zdroje:
