Článek
Pocházeli z úplně odlišných světů, přesto se vzali
Příběh Aurory Nilssonové obletěl ve druhé polovině dvacátých let svět. Pohledná rodačka ze švédského města Västerhaninge, které leží asi dvacet kilometrů od Stockholmu, se proslavila díky autobiografické knize Útěk z harému, v níž v roce 1928 popsala vlastní zážitky z Afghánistánu získané během svého krátkého svazku s muslimským manželem.
Two examples
— Marie-Lynn, Thrillionnaire Philanthropist 🕊️ 🐇 (@_GirlMaher_) December 17, 2023
Aurora Nilsson, born January 01, 1894, a Swedish writer who became known for her autobiographical depiction, Flykten från harem. pic.twitter.com/BRfq1QORSk
Svého budoucího muže poznala v Berlíně, kam odjela studovat umění. Asim Khan mladou rozvedenou Švédku okouzlil nejen svým exotickým vzhledem, ale i chováním, které se navzdory jeho původu ničím nelišilo od způsobů evropských gentlemanů. I on přijel do Německa kvůli vzdělání a jako syn jednoho z afghánských ministrů měl dobré vyhlídky na skvělou kariéru v diplomacii.
Brzy se však ukázalo, že svatba s evropskou křesťankou může jeho šance na zaměstnání ve vládních službách značně ohrozit. Afghánská ambasáda sice nakonec jejich manželství uznala, ovšem až poté, co Aurora podepsala prohlášení, že se bezvýhradně podřídí zvykům manželovy domoviny a že konvertuje k islámu.
Manžel se změnil k nepoznání
Když se Aurora krátce po sňatku dozvěděla o svém těhotenství, svolila ke stěhování do Kábulu, kam Asima povolala jeho rodina. Jak veliká to byla chyba, zjistila už během cesty. Čím víc se totiž blížili k Afghánistánu, tím víc se z jejího ještě nedávno moderního a šarmantního manžela stával muž naprosto podléhající zvyklostem své rodné země, který se dokonce začal uchylovat i k násilí, což nakonec vedlo k tomu, že jeho 32letá novomanželka potratila.
Zděšení z proměny milovaného muže v násilníka a despotu vystřídal po příjezdu do Kábulu další šok z úrovně zdejšího bydlení i způsobu života, na který si jako žena z pokrokové Evropy nemohla za žádnou cenu zvyknout. Už na hranicích si Aurora musela zahalit tělo i tvář a bez svolení manžela nesměla téměř nic. Měla zakázané i tak banální věci jako je koukání z okna nebo mluvení v obchodě při nákupu. Navíc zjistila, že se v domě nachází ještě druhá manželova žena, o níž jí Asim původně tvrdil, že je jen jeho služebnou.
I když ve dvacátých letech probíhaly na území Afghánistánu pokusy o modernizaci země, část společnosti zůstávala konzervativní
Za zdmi manželova kábulského harému si Aurora prožila peklo. Nedokázala se smířit se ztrátou svobody a s každodenním ponižováním, kterým ji dříve milující muž trestal za její tvrdohlavost. Odmítla totiž přestoupit na islám, čímž mu znemožnila získat lukrativní práci ve vládě. Jeho nespokojenost s evropskou manželkou, která se nechtěla přizpůsobit, došla tak daleko, že jí vyhrožoval prodejem, či dokonce zabitím. Že nejde jen o plané hrozby, to Aurora dobře věděla. Pochopila, že jako nepoddajná a navíc nemuslimská žena je ambicióznímu Asimovi spíš na překážku.
Jako cizinka budila v Afghánistánu značnou pozornost
Právě její jinakost ji však zřejmě zachránila před krutým osudem v cizí zemi. V Kábulu se totiž kvůli svému původu těšila už od počátku značné pozornosti. Přezdívalo se jí německá manželka a zvědavost vzbudila dokonce i na afghánském královském dvoře, kam se dostala díky jedné z manželových tet, která tam působila jako dvorní dáma. Aurora časem poznala nejen královnu Sorayu Tarzi, ale spřátelila se také s vlivnou matkou krále Amanullaha Khana.
Afghánská panovnice Soraya Tarzi patřila k nejvlivnějším ženám své doby. Aurora Nilssonová na jejím dvoře vyprávěla o Evropě, ale také učila královninu tchyni tanec a gymnastiku
Afghánský vládnoucí pár proslul svým pokrokovým smýšlením. Oba například prosazovali monogamii a Soraya Tarzi byla jedinou královou ženou. Na veřejnosti vystupovala bez závoje a nosila západní oblečení. Jako jedna z vůbec prvních muslimských feministek hrála hlavní roli v modernizaci země a emancipaci tamějších žen. Není divu, že byla zcestovalá cizinka na jejím dvoře oblíbená. Aurora v kruhu královské rodiny vyprávěla o Evropě a její kultuře, ale ani styky s nejvyšší třídou nedokázaly jejímu muži zajistit politickou funkci, po které tolik toužil. Aurora však díky svým známostem získala o něco výhodnější pozici a mohla se pustit do boje o svou svobodu a následný návrat do Evropy.
Po návratu do Švédska si vzala slavného hokejistu
Skandální rozvod, kterého Aurora docílila v roce 1927 s pomocí německé diplomacie, byl definitivní tečkou za možnou zářnou kariérou Asima Khana. V té době šlo o unikátní zprávu, která doslova šokovala tehdejší afghánskou veřejnost. Nebylo tam totiž zvykem, aby se žena rozvedla s mužem. Pro Asima Khana znamenal odchod manželky doslova společenské znemožnění, které mu už navždy uzavřelo dveře do vyšších politických kruhů.
Když se Aurora Nilssonová po dramatickém rozvodu konečně vrátila do Švédska, splnila si dřívější sen a otevřela si galanterii. Díky své knize poskytla cenný vhled do tehdy jen málo známého života za zdmi muslimského harému, ze kterého se jí podařilo uprchnout. Dvakrát rozvedená kráska našla štěstí až ve svém třetím manželství, které uzavřela v roce 1930 se slavným švédským hokejistou a držitelem stříbrné medaile ze zimních olympijských her z roku 1928 Carlem Abrahamssonem. Tři roky po jejich svatbě byl Aurořin bývalý manžel v Afghánistánu popraven za vraždu tří úředníků britského velvyslanectví. Aurora Nilssonová ho přežila o téměř čtyři desetiletí. Zemřela v roce 1972 ve Švédsku ve svých 78 letech.
Zdroje:
