Článek
V harémech čínských císařů žily tisíce žen
Císař Ťia-ťing vládl čínské mingské říši mezi léty 1521-1567. Nastoupil na trůn po svém bezdětném bratranci Čeng-teovi. Stal se tak 11. panovníkem z dynastie Ming, která vládla na území Číny od roku 1368. Ve svých palácích uprostřed Pekingu shromažďoval obrovský harém plný mladých žen, jejichž hlavním úkolem bylo zajistit pokračování panovníkova rodu.
Někteří císaři mingské dynastie měli až 9000 konkubín. Život žen v čínském harému rozhodně nebyl jednoduchý. Mnoho mingských císařů proslulo svou krutostí, kvůli které zemřely tisíce konkubín trýznivou smrtí. Často byly po skonu svého vládce nuceny spáchat sebevraždu nebo je čekalo rituální obětování či pohřbení zaživa.
Z obyčejné konkubíny se brzy stala císařovnou
Na vrcholu hierarchie v harému čínského vládce stála obvykle císařovna, která spolu s císařovou matkou nebo vdovou po předchozím panovníkovi požívala nejvíce úcty. Pod nimi byly další manželky, konkubíny a palácové služebnice. Během vlády Ťia-ťinga se po jeho boku postupně vystřídalo hned několik císařoven. Od roku 1534 tato hodnost náležela bývalé konkubíně známé jako císařovna Fang.
Ženy z období říše Ming na obraze čínského umělce Čchiou Jinga. Nejuznávanější z nich byla obvykle císařovna, oficiální panovníkova manželka
Císařovna Fang byla už třetí oficiální manželkou Ťia-ťinga. Z jeho vůle vystřídala sesazenou císařovnu Čang, kterou měl císař obviňovat z podpory jeho nepřátelsky smýšlejících příbuzných. Nová císařovna pocházela z okolí významného čínského města Nanking a mocného panovníka prý zaujala stejným náhledem na vykonávání obřadů a ceremonií, kterým pověrčivý císař přikládal velikou důležitost.
Za svou krutost měl zaplatit životem
I přes počáteční náklonnost však císařovna Fang začala svého manžela brzy nudit. Zřejmě tomu přispěl také fakt, že stále zůstávala bezdětná, což způsobilo císařovo zklamání. Zanedlouho se tak přiklonil k jiné favoritce, konkubíně Duan. Právě v její komnatě se nacházel i jeden listopadový večer roku 1542, kdy se stal málem obětí připraveného atentátu.
Palácové povstání s cílem zavraždit Ťia-ťinga zosnovala skupina jeho konkubín. Když Duan opustila místnost a císař zůstal sám, vplížilo se k němu několik dívek z paláce a pokusily se ho uškrtit hedvábnou šňůrou. Spekuluje se, že je k tomu vedla panovníkova krutost, s jakou zacházel se členkami svého harému.
Ťia-ťing proslul snahou o co nejdelší prodloužení života. Aby podpořil svou dlouhověkost, stal se uživatelem různých elixírů, které mu ji měly zaručit. Jeden z nich se vyráběl i z látky získávané z menstruační krve mladých pannen, které za tím účelem shromažďoval ve svých palácích. Aby krev dívek zůstala čistá, byly krmeny pouze listy morušovníku a pít musely jen dešťovou vodu, což mělo nezřídka za následek jejich onemocnění a smrt.
Císař Ťia-ťing byl prý posedlý hledáním elixíru života, kvůli čemuž měly trpět tisíce mladých dívek
Neúspěšné vražedkyně čekal drastický konec
Pokus zbavit se násilnického pána však konkubínám nevyšel. Špatně uvázaný uzel na škrtidle jim zabránil vraždu dokonat. Jedna ze spiklenkyň zpanikařila a přivolala císařovnu Fang, která manžela spolu s eunuchy zachránila. Protože císař následkem útoku upadl do bezvědomí, rozhodla se jeho hlavní žena viníky povstání potrestat sama. A vybrala pro ně ten nejbrutálnější možný trest.
Na císařovnin rozkaz byly všechny dívky zapojené do atentátu odsouzeny k hrůzné veřejné popravě zvané ling-čch’, která byla v západním světě známá jako smrt tisíci řezy. Používala se k potrestání nejzávažnějších zločinů, například velezrady. Odsouzence čekalo přivázání k dřevěném rámu před zraky shromážděného davu, po němž jim začal kat z těla po kouscích odřezávat kusy jejich těl s cílem způsobit jim co nejdelší a nejbolestivější smrt.
Poprava ling-čch’ patřila k těm nejkrutějším trestům smrti. Poslední zaznamenaný případ jejího vykonání je z roku 1905
Kromě konkubín, které chtěly Ťia-ťinga zabít, nechala císařovna popravit i císařovu oblíbenkyni Duan, v jejímž pokoji se pokus o atentát odehrál. Své rozhodnutí ospravedlnila tvrzením, že musela o celém komplotu vědět. Možná však jen využila situace a manželovy nemohoucnosti a zbavila se tak nebezpečné konkurentky.
Za popravu manželovy oblíbenkyně uhořela v plamenech
Poté, co se Ťia-ťing zotavil, ztráty Duan velice litoval. Věřil, že byla nevinná a z její hrůzné smrti vinil císařovnu Fang. Té se nakonec stala poprava manželovy oblíbené konkubíny osudnou. Když v roce 1547 vypukl v části paláce požár, Ťia-ťing odmítl vydat rozkaz k císařovnině záchraně a nechal ji uhořet v plamenech. Navzdory svému rozhodnutí vystavit ji tomuto trýznivému konci jí však vystrojil honosný pohřeb hodný císařovny jako vděk za to, že mu před 5 lety zachránila život.
Zdroje:
