Článek
Kouzelná svíčka hromnička
Nejúčinnější ochranou před božím poslem, jak se úctou dříve nazýval blesk, byla pro naše předky svíčka. Ale ne obyčejná, nýbrž svěcená. Říkalo se jí hromnička, protože ji kněz všem zájemcům vysvětil každý rok právě 2. února. To má totiž svátek Hromnice, která dala těmto speciálním svícím jméno. V kostele se ten den sešlo jistě mnoho lidí, protože taková hromnička nesměla chybět v žádném obydlí.
Hromnička je tenká dlouhá svíčka, která se zdobila křížkem nebo Panenkou Marií. Lidé se před ní modlili a věřili v její čarovnou sílu.
Je jí přisuzovaná kouzelná moc, a když jste ji při bouřce zapálili a postavili do okna, měla vás ochránit před ničivými následky, které s sebou nepříznivé počasí přináší. A pokud jste se zrovna hromů a blesků nebáli, i tak bylo moudré ji doma pro jistotu mít. Zapalovala se totiž také u umírajícího, od kterého odháněla zlé mocnosti.
Nový vynález nikdo nechtěl
Mnohem lepší ochranou by byl jistě hromosvod, ale kupodivu naši předci zřejmě více věřili pověrám, které je měly před následky bouře uchránit. Ještě v první polovině 20. století u nás nebylo moc stavení, která by byla opatřena tímto užitečným vynálezem.
Před bleskem nejlépe chrání bleskosvod. Ve stejné době, jako u nás Diviš, provádí podobné experimenty Benjamin Franklin, jehož typ hromosvodu se ujal.
Přitom český kněz a přírodovědec Prokop Diviš umístil svůj první vlastnoručně sestrojený prototyp hromosvodu na svou farní zahradu u Znojma už v roce 1754. Domy a chalupy bez ochrany tak byly poměrně častým cílem nebezpečných elektrických výbojů a nebylo ničím neobvyklým, že blesk sjel přímo do světnice, kde nadělal spoušť a v horším případě dokonce i zabíjel.
Nejdřív zachránit úrodu, až potom život
Ještě v roce 1925 blesk v českých zemích usmrtil 73 osob. Kromě absence hromosvodů k vyšší úmrtnosti přispěl i fakt, že lidé dříve pobývali venku více než dnes. Pracovali na polích na volných prostranstvích a přihnala-li se bouře, často nestihli doběhnout do svých vzdálenějších domovů a stali se tak snadným terčem úderu bleskem. V takové situaci jim nezbývalo nic jiného, než modlitba.
Strach z bouřky a jejích následků je starý jako lidstvo samo. Už Bible zmiňuje blesk jako symbol ďábla.
Ani modlitby však někdy nepomohly. V roce 1924 se v Nezdicích u Uherského Hradiště udála katastrofa, když blesk uhodil do kostelní věže a zabil kostelníka a mladého studenta, kteří sem přišli na bohoslužbu. Na zemi zůstalo ležet ještě asi deset dětí v bezvědomí, ze kterého se naštěstí probraly a vyvázly pouze s popáleninami. Kostely byly vůbec častým cílem zásahů bleskem, jelikož to bývaly nejvyšší body v širokém okolí. Blížící se bouři se kostelníci snažili odehnat zvoněním a v selských statcích hospodář třeba práskal bičem nebo bouchal kladivem, aby přehlušil zvuk hromů. Věřilo se, že poté se počasí umoudří.
Čarovné rostlinky
Ještě než bouře propukla naplno, házely ženy do ohně kočičky nebo kousky chleba. I to mělo živly zklidnit. Křížky pletené z kočiček, tedy vykvetlých větviček vrby, se věšely i do oken. Dělo se tak podle tradice na Velký pátek. A den předtím, na Zelený čtvrtek, koupila hospodyně nové koště, kterým vymetla celý dům, aby do něj neuhodilo.
Netřesk střešní měl údajně moc odvracet od domů blesky. Tato horská rostlina pochází z jižní Evropy, odkud se rozšířila i do našich zemí.
Kromě vrby měla ochrannou moc před blesky také jiná rostlina, a to netřesk střešní, který rostl na doškových střechách a měl za úkol chránit obydlí před tím, aby do něj netřískaly blesky, jak už nám název této byliny napovídá. Už Karel Veliký dokonce podle legendy vydal rozkaz, že na střeše každého domu musí být alespoň jedna rostlinka netřesku.
Svatý Florián na každém domě
Pokud se vám zdálo o bouřce, znamená to podle snáře, že vás čeká životní boj, který však skončí vítězně. Tolik štěstí neměl jistý Florián. Byl plukovníkem římského vojska a za svou pomoc pronásledovaným křesťanům zaplatil životem. Když se po dlouhém mučení stále odmítal vzdát své víry, byl svržen z mostu do vody s mlýnským kolem přivázaným ke krku.
Svatý Florián býval nejčastěji zobrazován jako římský voják s přilbou nesoucí vědro plné vody.
Protože zemřel ve vodě, stal se tento světec patronem hasičů a chránil naše předky před požáry, které častokrát způsobil právě blesk. Svatý Florián byl jedním z nejoblíbenějších světců v našich zemích. Jeho plastiky se stavěly do výklenků na domech, aby chránily stavení.
Rada nad zlato
I dnes máme strach z bouřek a jejích následků, které mohou být stále zničující, ale spíš než na pověry a modlitby spoléháme na bleskosvody a dodržování bezpečnostních opatření. Přesto i dnes u nás blesk občas zabíjí. Víte, která oběť bouřky je v České republice ta vůbec nejslavnější? Znáte ji všichni. No přece Viktorka z Babičky, jejíž smutný život ukončí spadlý strom, který zasáhl blesk. A u babiček ještě zůstaneme. Také vám ta vaše kladla na srdce, že jakmile začne venku hřmít, máte se schovat do postele pod peřinu?
I když to jednou nevyšlo, rady babiček přesto poslouchejte dál!
Ještěže si na tuto radu nevzpomněli obyvatelé domu v jedné vsi u Třeboně, když tam v roce 1914 zuřila bouřka. Tehdy sjel blesk rovnou do světnice, a to přímo do postele plné peřin, pod kterými vzplál slamník. Tak vidíte, počasí a příroda jsou prostě nevyzpytatelné.
