Článek
Chtěla být učitelkou
Farida Khalafová pochází z vesnice Kocho ležící na severu Iráku v oblasti Sindžár poblíž hranic se Sýrií. Patří k etnicko-náboženské menšině jezídů, jejichž komunita je kvůli své víře často terčem pronásledování. I přes občasné projevy nenávisti a nejrůznější ústrky ze strany některých muslimů vzpomíná Farida na své dětství v obklopení milující rodiny s láskou. „Žila jsem prostý, ale šťastný život,“ tvrdí. Když dospívala, její starší bratr už studoval na univerzitě a ona sama snila o tom, že jednou bude učitelkou matematiky.
Farida Khalafová pochází z komunity jezídů, jejíž příslušníci žijí v severním Iráku, Sýrii, Turecku, Gruzii a Arménii. Kvůli své víře složené z mnoha prvků ostatních náboženství jsou často vystaveni nenávisti
Otce i bratra zavraždili, ji prodali do otroctví
Všechny Faridiny dívčí představy o budoucím studiu a vytouženém zaměstnání se však jednoho letního dne roku 2014, kdy jí bylo teprve 18 let, rozpadly jako domeček z karet. Třetího srpna do jejího domova vtrhly jednotky teroristické organizace Islámský stát a tím nejkrutějším způsobem zničily nejen všechny její sny, ale definitivně změnily celý její další osud.
Během brutálních nájezdů povraždili radikálové z IS tisíce jezídských mužů ze sindžárských měst a vesnic, kteří nestihli utéct do hor a odmítli konvertovat. Krvavému masakru, který OSN později označila za genocidu, neunikl ani dívčin otec a jeden z jejích bratrů. Farida, stejně jako většina dalších neprovdaných žen a dívek z dobyté oblasti, byla naložena do autobusu a odvezena do sousední Sýrie, kde ji čekal prodej do otroctví.
Farida Khalafová skončila na trhu s otroky v islamisty okupovaném syrském městě Rakka. Nejžádanější byly mladičké zajatkyně okolo 13 let. Ty si ihned rozebrali vysoce postavení bojovníci. Ani o něco starší Farida, o kterou už vzhledem k jejímu věku nebyl mezi muži až takový zájem, však údělu sexuální otrokyně neunikla. Následující měsíce plné fyzického i psychického zneužívání a týrání se staly těmi nejtemnějšími dny jejího života.
Prožila čtyři měsíce pekla
Do té doby, než byla Farida Khalafová unesena, ani přesně nevěděla, co znamená slovo znásilnění. Byla však odhodlaná, že na své tělo nenechá žádného z únosců byť jen sáhnout. Kopala, křičela a snažila se utéct, ale její vzdor teroristy rozčílil natolik, že ji málem umlátili k smrti. Surové bití přežila, ale přestala vidět na jedno oko a týdny nemohla chodit. Poprvé ji znásilnil muž, který ji na lidském trhu koupil. „Předtím se pomodlil,“ popsala těžce zkoušená jezídka otřesný zážitek. Podobných hrůz pak během svého zajetí vytrpěla ještě mnoho.
Když Farida začala ztrácet naději, že se jednou dostane z rukou svých věznitelů zpět k rodině, vzpomněla si na otcova slova, která jí stihl říct před svým zavražděním. „Jsi statečná,“ snažil se své dceři dodat sílu. Právě díky vzpomínce na milovaného otce dívka nakonec dokázala sebrat veškerou svou odvahu a několikrát se pokusila o útěk. Dvakrát ji přivedli zpět, ale napotřetí to vyšlo. S pomocí pašeráků, kteří za úplatu od rodin obětí převáděli unesené přes hranice Sýrie zpět do Iráku, se mohla Farida Khalafová po čtyřech měsících opět setkat se svými příbuznými v jednom z uprchlických táborů na území spravovaném Kurdy.
Farida Khalafová skončila po svém útěku ze zajetí v uprchlickém táboře, kde našly útočiště tisíce dalších lidí, kteří museli kvůli řádění IS opustit své domovy. Mnoho z nich se už domů nikdy nevrátilo
Faridiny pocity po jejím osvobození však nebyly pouze pozitivní. Za to, čím vším si musela po únosu projít, cítila stud. A také vinu, že zneuctila rodinu. Jak ve své zprávě z roku 2019 upozorňuje humanitární organizace Lékaři bez hranic, s vážnými psychickými problémy se na území Iráku potýká obrovské množství dívek a žen zachráněných ze zajetí teroristů z IS. Některé z nich dokonce nedokážou se svým ponížením a domnělou hanbou dál žít a raději spáchají sebevraždu. Nejmladší oběti, která neunesla tíhu života poté, co zažila sexuální zotročení, bylo pouhých 13 let. Oběsila se.
Dnes je hlasem ostatních obětí
Také Farida Khalafová přiznává, že se v době svého věznění pokusila zabít. Dokonce sedmkrát. Ale nakonec přišla na způsob, jak se může se svou traumatickou minulostí vyrovnat. V roce 2015 se přestěhovala do Německa, kde získala azyl. O čtyři roky později tam pomohla založit neziskovou organizaci Farida Global Organization, jejímž prostřednictvím dnes pomáhá ostatním přeživším jezídské genocidy. A nejen jim, ale i komukoliv jinému, kdo je na základě své víry nebo původu pronásledován. Jejím cílem je také nalézt všechny unesené a zotročené jezídky, které jsou dosud nezvěstné.
„Chci být jejich hlasem,“ prohlašuje Farida Khalafová. Zveřejněním svého pohnutého příběhu, který v roce 2016 vydala i knižně, se snaží ukázat veřejnosti, jak tragicky ovlivňuje válka životy obyčejných lidí, na které dopadají její následky vždycky nejvíce.
Zdroje:
