Článek
Vánoce 1937
Spekulace ohledně tajných dokumentů se nepotvrdily, přesto vyšetřování podivné katastrofy uprostřed šumavských lesů nebylo dosud uspokojivě vysvětleno. Na místě neštěstí stále ještě stojí kamenný pomníček, který kolemjdoucím turistům připomíná, co se zde na Vánoce v roce 1937 stalo. A také jsou v kameni vytesaná jména tří mužů, kteří tady zemřeli v troskách havarovaného letadla. To odstartovalo z letiště ve Vídni několik minut před šestnáctou hodinou. Byl právě Štědrý den a jediný pasažér, který na palubu stroje to sváteční odpoledne nastoupil, se už těšil na svou rodinu, která na něj čekala v Praze. Vezl s sebou dokonce i vánoční dárky. Jmenoval se Karel Flanderka a byl to vyhlášený pražský advokát. Právě se vracel z obchodního jednání v Bukurešti a své ženě a dětem slíbil, že u štědrovečerní tabule nebude chybět.
Pouze jeden cestující
Spolu s Karlem Flanderkou v letadle seděli dva členové posádky, zkušený pilot František Lehký a mladý francouzský radiotelegrafista Pierre Austruc. Ti pracovali pro francouzskou společnost Air France, která tuto pravidelnou leteckou linku z Bukurešti provozovala. Také na šestatřicetiletého pilota doma čekala manželka s rodinou. Otec dvou dětí měl za sebou už přes 7 400 nalétaných hodin a radiotelegrafista Austruc více než dva roky praxe. Když nasedali do třímotorového jednoplošníku Wibault 282-T12 , nic nenasvědčovalo tomu, že jde o jejich poslední let.
Myslel, že vidí Vltavu
Brzy po startu z vídeňského letiště Aspern však začaly komplikace. Čtyřiadvacetiletý francouzský radiotelegrafista si všiml, že přeletěli přes řeku, o které se mylně domníval, že byla Vltava. Nahlásil to řídící věži v Praze-Ruzyni. Odtud přišel pilotovi pokyn ke změně kurzu. V Ruzyni si totiž kvůli Austrucově zmínce o Vltavě mysleli, že malý dopravní letoun už přeletěl Prahu a nachází se kdesi nad Mělníkem. Ve skutečnosti se však stroj nacházel u Benešova a mířil na Šumavu. Když si ruzyňský radiooperátor chybu uvědomil, okamžitě vydal opravu kurzu, tu už ale bohužel posádka Wibaultu 282-T12 nezachytila, jelikož jedna z antén byla porouchaná.
Pár vteřin před smrtí myslel na ostatní
Pilot František Lehký vůbec netušil, kde přesně se jeho letadlo nachází. Pokusil se s ním ještě otočit jihozápadním směrem a světelnými signály žádal o pomoc při navigaci k přistání. Neměl mu ale kdo pomoci, protože tou dobou se už letoun nacházel nad Šumavou v okolí Kašperských Hor. Obyvatelé tohoto horského městečka v podvečer slyšeli, jak jim nad hlavami přeletělo letadlo a viděli i světla, ale s blížící se katastrofou už nemohli nic udělat. Kapitán Lehký si uvědomoval hrůznost situace, kdy neměl kde se svým strojem, kterému rychle docházel benzín, přistát. V poslední chvíli před očekávanou smrtí se však nezhroutil, ale naopak se zachoval neobyčejně statečně. Vypnul totiž přívod benzínu, aby tak alespoň zabránil požáru letadla a možným dalším obětem.
Letadlo našli na Boží hod
Kolem půl šesté večer se okolím dnes již zaniklé šumavské obce Zhůří rozlehl hluk. Letadlo se třemi muži na palubě právě narazilo do svahu 1 187 metrů vysoké Huťské hory. Druhý den byla zahájena pátrací akce po zmizelém letounu, které se účastnilo místní četnictvo ve spolupráci s lesním personálem. K místu, odkud předchozí večer slyšeli hrozivé zvuky nehody, se seběhli lidé z širokého okolí. Trosky letadla hledal spolu s kamarády také patnáctiletý syn hajného z nedaleké osady, který jako první místo tragické havárie objevil.
Nerozbité šampaňské
Všude po lese se povalovaly kusy hledaného letounu i rozsypané poštovní pytle. Letadlo před sebou při svém pádu vysekalo mezi stromy třicetimetrovou dráhu a nalezené palubní hodiny se zastavily přesně v 17:39. Pátrací četa brzy objevila i tři potlučená těla. Nehodu nikdo nepřežil. Smutný nález se během chvíle mezi Šumavany rozkřikl a zanedlouho se k Huťské hoře seběhly neuvěřitelné tři tisícovky zvědavců, kteří se snažili z trosek havarovaného letadla sebrat alespoň kousíček plíšku na památku. Přijela sem i manželka zemřelého pilota Lehkého, která na něj spolu s jejich dvěma dětmi marně čekala u štědrovečerního stolu. Jediné, co zůstalo po strašlivém pádu nedotčené, byla lahev šampaňského, kterou pravděpodobně jeden ze tří mužů na palubě vezl domů ke svátečnímu přípitku.
Nehoda zůstala neobjasněná, připomíná ji pomník
Podivná nehoda na šumavské samotě vzbudila mezi lidmi v tehdejším prvorepublikovém Československu veliký rozruch. Šuškalo se ledacos. Třeba i to, že letadlo bylo z trasy svedeno schválně, protože advokát Flanderka s sebou převážel tajné dokumenty, které se mohly týkat samotného Adolfa Hitlera. Dva muži z Ruzyně, kteří onen tragický Štědrý večer roku 1937 s posádkou havarovaného francouzského dopravního letounu komunikovali, byli dokonce vyšetřováni, ale soud s nimi se již nekonal a celá tragédie tak dodnes nebyla úplně vyjasněna. Vdova po pilotu Františku Lehkém nechala na místě, kde její muž zemřel, hned následujícího roku 1938 vystavět kamenný pomník s pamětní deskou se jmény všech tří obětí. Ten na severním svahu Huťské hory stojí dodnes a kolemjdoucím připomíná neštěstí, které se tu před více než osmdesáti lety stalo.
Zdroje:
KINTZL, Emil a FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava. Zlín:Kniha Zlin, 2015. ISBN 978-80-7473-297-3
ŠINDELÁŘ, Vladimír. Historické příběhy ze staré Šumavy. Český Těšín:Víkend, 2015. ISBN 978-80-7433-132-9
