Článek
Autorem jedné z nejoblíbenějších československých komedií byl Karel Poláček
Veselý příběh dvou rozhádaných bratrů Tomáše a Spytihněva, kteří se po tetiččině útěku s kočovným hercem ujali vedení strýcova útulného hostince U kamenného stolu, pochází z pera spisovatele Karla Poláčka. Ten v období německé okupace nesměl vzhledem ke svému židovskému původu publikovat, proto jeho humoristický román poprvé vyšel pod jménem malíře Vlastimila Rady.
O tom, že za literární předlohou filmu stál ve skutečnosti autor bestsellerů Bylo nás pět nebo Muži v offsidu, zpočátku netušil ani spoluautor scénáře Otakar Vávra, který měl v plánu pohodovou letní veselohru natočit ještě před koncem druhé světové války. Z natáčení však tehdy sešlo a filmové adaptace oblíbené Poláčkovy knihy se nakonec ujal až v roce 1948 Josef Gruss. Muž mnoha talentů, jakým režisér Hostince U kamenného stolu bezpochyby byl, patřil i mezi často obsazované herce. Známý je třeba z české crazy komedie Eva tropí hlouposti, kde si střihl roli neúspěšného Eliščina ctitele Zdeňka.
Proslavil se jako otravný nápadník Gaston
Pro Václava Špidlu znamenal oddychový snímek z kulis prvorepublikových lázní jednu z prvních filmových rolí. Jeho nafoukaný bankovní účetní Ondřej Badalec, který si nechával říkat Gaston, lezl jistě spoustě diváků na nervy. Spolu se svým přítelem Aloisem Netrefným alias Percym se marně snažili získat přízeň krásných sester Dynderových, které do Džber pod Skalou přijely na letní byt. Jejich dvoření je zachyceno i na níže vložené fotografii z filmu, přičemž Václav Špidla představuje mladíka stojícího vpravo.
Hostinec U kamenného stolu, 1948 (režie Josef Gruss)
Posted by Filmy pro pamětníky on Sunday, August 15, 2010
Na pohodovou atmosféru natáčení vzpomínal ve svých pamětech i Svatopluk Beneš, který byl během filmování spolu s kolegy ubytovaný v malém hotýlku v Rychnově nad Kněžnou. Herci se prý ve volných chvílích bavili lovem raků a ryb, které jim posléze připravovala Jiřina Šejbalová. Ta se před kamerou proměnila v nevěrnou paní Tatrmužovou a kromě svých hereckých výkonů byla proslulá i jako vynikající kuchařka.
Začínal u kočovníků
Hostinec U kamenného stolu slavil takový úspěch, že se dokonce v průběhu let několikrát uvažovalo o jeho remaku. Václav Špidla díky němu vešel do povědomí velké části veřejnosti. Představitel frajírka Gastona se narodil 28. září 1922 v Praze a s herectvím začínal ještě během německé okupace u kočovných divadelních společností.
Absolvent konzervatoře a DAMU poté účinkoval na několika pražských scénách. V padesátých letech přesídlil do Plzně, kde působil také v pozici režiséra, a nějaký čas dokonce řídil zdejší činohru. Mezi lety 1963-1972 byl Václav Špidla členem Národního divadla v Praze, kde se též ujal režie deseti her, například Shakespearova Snu noci svatojánské. Z Národního divadla vedla jeho cesta do Kladna. Tam potom jako režisér strávil většinu sedmdesátých let.
Před kamerou ho čekaly většinou jen menší role
Přestože Václav Špidla zasvětil svůj život především divadlu, kromě slavného Hostince U kamenného stolu se objevil ještě v několika československých snímcích. Herec většinou drobnějších vedlejších rolí si zahrál například v komedii Veselý souboj z roku 1950 nebo v dobrodružném špionážním filmu Expres z Norimberka, natočeném o tři roky později. Výraznější úlohu mu až v polovině padesátých let svěřil režisér Otakar Vávra v posledním dílu jeho takzvané husitské trilogie s názvem Proti všem.
Václav Špidla v historickém dramatu na motivy díla Aloise Jiráska zazářil jako Oldřich z Rožmberka. Jednalo se na svou dobu o skutečně velkolepý film. O návrhy kostýmů členů královského dvora se postaral věhlasný výtvarník Jiří Trnka a podle režiséra Vávry bylo v jeho trilogii tolik postav, že v ní hráli snad všichni čeští herci. V období husitských válek se odehrával také další snímek Václava Špidly. Pod režijním vedením Oldřicha Daňka se totiž divákům v roce 1963 představil ve větší roli Friedricha z Hohenzollernu v dramatu Spanilá jízda.
Počátkem sedmdesátých let ztvárnil Václav Špidla zajímavou postavu faráře v oceňovaném životopisném filmu o komunistické odbojářce Marii Kudeříkové nesoucí název … a pozdravuji vlaštovky, v hlavní roli s Magdou Vášáryovou. Se stříbrným plátnem se pak definitivně rozloučil v roce 1976 svou úplně poslední filmovou úlohou večerního studenta v komedii Oldřicha Lipského „Marečku, podejte mi pero!“
Z jeho syna se stal český premiér
Herec a režisér Václav Špidla zemřel o tři roky později ve věku pouhých 56 let. Jeho syn Vladimír, který se narodil v roce 1951, se v otcových uměleckých stopách nevydal a proslavil se v úplně jiném oboru. Z Vladimíra Špidly se totiž stal známý politik, který to v roce 2002 dotáhl až do funkce předsedy vlády České republiky.
Vladimír Špidla, syn herce a režiséra Václava Špidly, spolu s bývalým americkým prezidentem Bushem v roce 2003, kdy působil jako premiér České republiky
Zdroje:
VÁVRA, Otakar. Paměti aneb Moje filmové 100letí. 2. vydání. Praha: BVD, 2011. ISBN 978-80-87090-45-9.
BENEŠ, Svatopluk a VALTROVÁ, Marie. Být hercem. 1. vydání. Praha: Melantrich, 1992. ISBN 80-7023-118-1.
Hostinec „U kamenného stolu“[film]. Režie Josef Gruss. Československo, 1948.
