Článek
Prvně bych chtěl říci, že nechci nijak útočit na autora. Jen bych chtěl rozebrat jeho myšlenku. Na začátek uvedu několik příkladů, kdy s autorem souhlasím.
Prvním je to, že 30 Kč za návštěvu lékaře opravdu nezruinuje žádný rodinný rozpočet. A pro nemocnice je to nemalý zisk navíc, který by se dal efektivně využít. Také souhlasím s tím, že zahraniční zdravotnický personál, by nemusel skládat jazykové zkoušky z češtiny. Jen by měl být vždy zajištěn překlad. A především souhlasím s tím, že české zdravotnictví je na špičkové úrovni. A můžeme děkovat všem, kteří nám jeho prostřednictvím denně pomáhají.
Teď se přesuňme k myšlence obecné a tou je placené zdravotnictví. Tomuhle říkám ne. A rozhodně ne v případě, že zdravotnictví u nás funguje tak, jak funguje. Nejde přeci dlouhodobě fungovat v socialistickém kapitalismu nebo kapitalistickém socialismu? Nevím jak to přesně (tuhle směs) nazvat. V České republice je platba zdravotního pojištění povinná a probíhá formou srážek z příjmů (13,5 %). Už to na mne působí dosti socialisticky. Ale budiž. Jenže ona je tomu dána taková kapitalistická koruna, kdy správa těchhle financí je v rukou pojišťoven. A že jich není málo. Při takovéto povinnosti, při povinném zdravotním pojištění (ještě k tomu vlastně ve formě daní), bych očekával jednu státní pojišťovnu, která nám bude zajišťovat vše potřebné (Odpadl by tím i problém, že někteří lékaři neberou pojištěnce určitých pojišťoven). Ono to už jen z pohledu financí postrádá logiku. Uvedu příklad. Zaměstnanci pojišťoven jsou, mimo jiné, placeni právě z našeho zdravotního pojištění. A on je velký rozdíl platit vrcholný management jedenkrát nebo desetkrát (jen si zkuste představit, jaké asi mají příjmy ředitelé a vrcholní manažeři pojišťoven). Nehledě na množství poboček. Za které by se zákonitě ušetřilo. A tohohle všeho, takovýchto míst, kde mizí naše peníze, je tam prostě mnoho. A jsou to nemalé peníze. Prostě takhle, jak to funguje teď, to možná zatím funguje. Jenže otázka zní: Jak dlouho? Je to systém neuvěřitelného plýtvání našimi penězi. A já pochybuji, že je v téhle formě udržitelný donekonečna.
Takže proč platit něco navíc?. Proč bych měl platit za návštěvu lékaře, za pohotovost, za nějaké služby, které by se mi jinak nedostaly? Proč platit za něco, za co dávno platím a nemůžu se ani rozhodnout, jestli to platit chci? Souhlasím, systém zdravotnictví je v krizi. Ale řešit to zrovna takhle? Řešit to tak, že budeme za jednu a tu samou věc platit dvakrát? Nemyslím si, že je to rozumné. Je to právě ta směs kapitalismu a socialismu, ve velmi nedokonalé podobě, díky které má zdravotnictví finanční problémy.
Já bych to viděl zcela jinak. Oprostil bych se od té socialistické myšlenky povinného zdravotního pojištění a zavedl tzv. dobrovolný systém. Uznávám, že přechod na tohle by byl velmi finančně bolestivý a pro některé lidi i morálně špatný. Nové začátky ale vždy něco stojí.
Představte si systém dobrovolného zdravotního pojištění. Kdy každý občan si může zřídit zdravotní pojištění u libovolné pojišťovny. Platba probíhá měsíčně. Tak jako dosud. Jenže ne srážkou ze mzdy/platu, ale přímou platbou klienta na účet pojišťovny , jakou si klient zvolil. (To, že by nepovinné zdravotní pojištění zvýšilo kupní sílu obyvatelstva a de facto zajistilo růst mezd až, o již zmíněných, 13,5 %, to je na jiný článek). Výše krytí a rozsah péče by byly individuální, podle měsíční platby. Vše by to fungovalo na bázi volného trhu. Nemocnice by určovaly ceny jednotlivých úkonů a služeb, které by buď pojišťovny následně proplácely nebo by je lidé platili hotově. To už by záleželo na každém z nás, jestli se pojistí. Ulehčilo by to i zátěži personálu. Podle mne by si hodně lidí návštěvu lékaře rozmyslelo, kdyby viděli na výpisu od pojišťovny, kolik to stojí a na kolik jim vychází měsíční platba… Pokud chtějí stále chodit k lékaři s každou banalitou a hloupostí. Myslím si, že tohle oproštění zdravotnictví od státu, by zvedlo úrovně nemocnic a i platy personálu (třeba by nám pak neutíkali a peníze do nich investované by nepřišly vniveč). A bylo by to férovější. Protože co je fér na tom, že člověk, co platí deset tisíc na zdravotní pojištění má stejnou péči jako ten, co platí třeba dva? Zdravotnictví je byznys a ten našemu státu moc nejde. A s tím se musíme smířit.
Takže nejsem proti placenému zdravotnictví a chci doktorům platit. Jen jsem proti tomu, co by „placené zdravotnictví“ znamenalo v našich podmínkách. To už jsem pro zvýšení srážek na zdravotního pojištění o toho 0,5 % na 14 % rovných. Myslím si, že nás to nezruinuje a udělá to ve výsledku víc, než nějakých 30 Kč za návštěvu lékaře.
***
Ve článku se záměrně nepouštím do rozebíráni zdravotní péče o děti a seniory. Při dobrovolném systému by se to muselo doladit na státní úrovni. Možná formou nějakých podpor nebo slevami na pojistné pro seniory. Taky by se teoreticky mohlo pojištění rodičů vztahovat i na dítě. Proveditelnost a fungování dobrovolného pojištění je už na jiné téma. Chtěl jsem jen nastínit myšlenku.
Zdroj/původní článek:
https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-gawliczek-nechceme-doktorum-za-nic-platit-ale-vyzadujeme-perfektni-zdravotni-peci-18844
