Článek
Nápad na toto spojení přitom přišel už před mnoha měsíci. „Když vznikla audiokniha Lidická vzpomínání, tak jsme přemýšleli v nahrávacím studiu při poslechu výpovědí pamětníků, zdali by se zrovna tyto výpovědi nemohly stát předmětem interpretace umělou inteligencí,“ vysvětluje kurátorka výstavy Jana Chourová Plachá.
Vznik výstavy ovšem doprovázela i zásadní otázka vhodnosti spojení umělé inteligence a tragického osudu Lidic. „Když jsem ale viděl výsledek, bylo mi jasné, že práce, které vznikly, mají, i když jsou tvořené umělou inteligencí, tak vysokou uměleckou hodnotu a fungují opravdu pietně a nesmírně silně. Nepochyboval o tom, že lidičtí je přijmou kladně, což se také stalo,“ říká ředitel lidického památníku Eduard Stehlík. Na jednotlivých obrazech jsou reflexe reálných vzpomínek lidí, které operátor Dalibor Cee uložil do počítačového systému Visions of Chaos.
Původně vznikly stovky obrazů, ze kterých autoři výstavy postupně vybrali soubor prezentovaných čtyřiceti uměleckých děl. Ta jsou v druhém patře lidické galerie rozdělena do dvou samostatně fungujících celků a čtyř historických témat. Dětství reprezentuje život ve starých Lidicích, sekce Domov vyhlazení obce v červnu 1942, tragickému osudu lidických dětí je věnovaná část Samy a pohnutý osud lidických žen prezentuje úsek Maminky.
„Výstava bude až do třicátého dubna. Je v budově Lidické galerie v prvním patře. Máme otevřeno denně od devíti do sedmnácti hodin včetně víkendů,“ doplňuje Jana Chourová Plachá. Památník Lidice na téma výstavy Zázrakem navíc naváže 17. dubna, kdy uspořádá konferenci Umělá inteligence a její využití v oblasti edukace.
