Článek
Když se řekne Chorvatsko, většina Čechů si vybaví nekonečné kolony na dálnici, mýtné brány, moře a pivo Karlovačko. Jenže stačí odbočit několik desítek kilometrů do vnitrozemí a otevře se úplně jiný svět. Podzemní letiště ukryté ve skále, kamenný most postavený z lásky, tyrkysový pramen připomínající oko Země nebo pohoří jako z westernu. Přitom většina těchto míst leží jen hodinu či dvě od nejznámějších pláží.
Tam, kde vládne voda
Voda je mocný živel, bez něhož není život. Umí nabývat nespočtu barev i podob. Po staletí utvářela nejen chorvatskou krajinu, ale i osudy místních lidí. Zanechala po sobě divoké vodopády, dramatické kaňony i tiché prameny, které dnes patří k nejkrásnějším přírodním pokladům země. Pokud míříte k Jadranu, zkuste na chvíli vyměnit slanou vodu za sladkou. Možná budete překvapeni, co všechno chorvatské vnitrozemí nabízí.
Kudin most
Pouhých několik desítek kilometrů od národního parku Krka se ukrývá jedno z nejmalebnějších míst chorvatského vnitrozemí, kaňony řek Krupa a Zrmanja. Tyrkysová voda, strmé vápencové stěny a téměř nedotčená příroda vytvářejí scenérii, která si právem vysloužila přezdívku chorvatský Grand Canyon. Přesto sem stále zavítá jen zlomek návštěvníků.
Nejznámější dominantou celé oblasti je Kudin most, kamenný most z 19. století tvořený dvanácti oblouky. Podle místní legendy jej vlastníma rukama postavil mladík Kude, aby se dostal za svou milovanou na druhý břeh řeky. Ať už je tento příběh pravdivý, nebo ne, most dodnes dodává kaňonu romantickou atmosféru. Jeho kamenné oblouky se ladně klenou nad křišťálově čistou vodou a při pohledu z okolních skal vytvářejí pohled, na který se jen tak nezapomíná.
Od Kudina mostu si můžete projít kaňon řeky Krupy až ke stejnojmennému klášteru, jednomu z nejstarších srbských pravoslavných klášterů v Chorvatsku. Cestou vás čeká krátký adrenalinový úsek po kramlích a ocelových lanech nad hladinou řeky, kamenité stezky, brodění mělkého ramene i poklidná pěšina vinoucí se loukami. To vše za doprovodu cikád, šumu tekoucí vody, zvonců pasoucích se krav a všudypřítomného klid dalmatského vnitrozemí.
Kaňon řeky Krupy s historickým Kudiným mostem.
Kudin most, postavený na přelomu 18. a 19. století, tvoří dvanáct kamenných oblouků z travertinu a patří k nejkrásnějším ukázkám suchého zdiva v Chorvatsku.
Vodopády v Rastoke
V severní části Chorvatska, necelou hodinu jízdy od Karlovace leží Rastoke, přezdívané malé Plitvice. Řeka Slunjčica se zde rozlévá přes travertinové prahy a vytváří soustavu jezírek, zurčících ramen a menších vodopádů, které se vzápětí vlévají do řeky Korany. Výjimečnost tohoto místa potvrzuje i ocenění Best Tourism Villages, které Rastoke získalo od Světové organizace cestovního ruchu v roce 2023.
Největší kouzlo tohoto místa netvoří jen samotná voda. Po staletí poháněla mlýny, jejichž dřevěné stavby dodnes stojí přímo nad proudem řeky a vytvářejí jedinečnou kulisu celé osady. Úzké uličky, dřevěné mostky a kavárny nad vodou vybízejí ke krátké zastávce, stejně jako možnost osvěžit se v řece. Jen počítejte s tím, že Slunjčica je kvůli krátké délce toku výrazně chladnější než Korana.
Za krátkou zastávku stojí i samotný Slunj. Kromě zříceniny středověkého hradu a Napoleonova skladu zde na hlavním náměstí najdete sochu místního rodáka, šermíře Milana Neraliće, prvního chorvatského olympijského medailisty.
Protože Rastoke leží na cestě k Plitvickým jezerům, bývá tu během léta poměrně živo. Pokud ale toužíte po klidu, udělejte si krátkou zajížďku k vývěru řeky Slunjčice. Odměnou vám bude poklidné zákoutí, kde místo davů turistů najdete jen průzračnou vodu a ruiny starých mlýnů.
Soutok Slunjčice s Koranou tvoří několik vodopádů, největším z nich je vodopád Buk.
Vodopád Vilina kosa patří k místům, kde máte vodní sílu Rastoke doslova na dosah ruky.
Oko Cetiny
Pod pohořím Dinara nedaleko bosenských hranic začíná svou pouť řeka Cetina. Její pramen patří k nejkrásnějším v Chorvatsku a obstál by i ve světovém srovnání. Voda zde vyvěrá z hloubky přesahující 150 metrů, přičemž skutečná hloubka pramene dodnes není s jistotou známá. Po celý rok má přibližně 8 °C, takže ke koupání láká jen ty nejotužilejší. Nejkrásnější pohled se otevírá z vyhlídky nad pramenem. Odtud nejlépe vynikne jeho téměř dokonale kruhový tvar připomínající tyrkysové oko s temnou zornicí, díky němuž si vysloužil přezdívku Oko Země. Přesto tu většinou bývá překvapivě klid a návštěvníků jen poskrovnu. Počítejte však s tím, že na místě téměř chybí turistická infrastruktura, nenajdete zde občerstvení ani toalety.
Pramen řeky Cetiny, pro svůj téměř dokonale kruhový tvar a tyrkysovou barvu přezdívaný Oko Země.
Vodopád, který v létě mizí
Zhruba 30 kilometrů severozápadně od Cetiny, u města Knin, se nachází další pozoruhodný přírodní úkaz. Pramení zde řeka Krka, známá především stejnojmenným národním parkem. Přímo do jejího pramene se za dostatku vody vlévá řeka Krčić, a to v podobě přibližně 22 metrů vysokého vodopádu (Topoljski buk). Jde o mimořádně vzácný hydrologický jev, který bývá označován za světový unikát.
Krčić patří zároveň ke krasovým řekám s méně vydatným pramenem, a proto během letních měsíců pravidelně vysychá. Pokud chcete vodopád vidět v celé jeho kráse, vydejte se sem od podzimu do pozdního jara, ideálně mezi listopadem a květnem. V červenci a srpnu je naopak velmi pravděpodobné, že narazíte jen na suché koryto.
Topoljski buk, místo kde se řeka Krčić vodopádem vlévá do pramene řeky Krky.
Nejkrásnější vzpomínky z Chorvatska nemusí vzniknout na pláži. Stačí odbočit z hlavní trasy a nechat se vést zvědavostí. Odměnou vám budou průzračné řeky, divoká příroda, příběhy ukryté v kameni i klidná atmosféra dalmatských konob. A možná tak objevíte Chorvatsko, na které budete vzpomínat mnohem déle než na další den strávený u moře.
Článek byl sepsán na základě vlastních zkušeností a informací z následujících zdrojů:
https://slunj-rastoke.hr/en/rastoke-ticket-and-parking-information/
