Článek
Člověk má důkazy o vlastních schopnostech. Ale hlava je nepřipouští. Jako by to byla administrativní chyba. Moje hlava má totiž zvláštní účetnictví.
Úspěch? Náhoda.
Pochvala? Slušnost.
Dobrá práce? Nízká očekávání.
Přijetí na školu? Asi měli místo.
Ale chyba? Jasný důkaz, že za nic nestojím.
Nejde o skromnost, ale o nefalešné popírání vlastních schopností a dovedností. Odborníci tomu říkají fenomén podvodníka.
Psycholožky Pauline Rose Clance a Suzanne Imes popsaly už v roce 1978 takzvaný impostor fenomén, česky často fenomén podvodníka. Mluvily o ženách, které měly tituly, výsledky, odborné uznání a reálné důkazy schopností, ale přesto vnitřně věřily, že nejsou opravdu inteligentní a že ostatní jen nějak oklamaly.
Důležité je říct jednu věc: neznamená to, že člověk podvádí. Znamená to, že má pocit, že jeho úspěchy nejsou zasloužené a že jednou někdo odhalí, že „na to ve skutečnosti nemá“.
Zvenčí to může vypadat jako falešná skromnost. Zevnitř je to spíš trvalý soudní proces, ve kterém se každý úspěch zpochybní a každá chyba použije proti vám.
Není to samostatná diagnóza, ale psychologický vzorec.
Kde se v člověku bere?
Fenomén podvodníka většinou nevznikne z ničeho. Poskládá se z výchovy, výkonového prostředí, perfekcionismu, nízké sebehodnoty a zkušenosti, že člověk musí svou hodnotu pořád dokazovat.
Někdo vyrůstá v prostředí, kde pochvala byla vzácná, ale chyba měla okamžitou pozornost. Někdo slyšel hlavně: „mohlo to být lepší“. Někdo byl doma „ta šikovná“, která nesmí selhat, protože právě výkon byl její role. Někdo naopak vyrůstal vedle sourozence, který byl považovaný za toho opravdu chytrého.
Clance a Imes už v původní práci upozorňovaly, že fenomén podvodníka může souviset s ranými rodinnými rolemi a s tím, jak si člověk zvykne vysvětlovat vlastní úspěch: náhoda, omyl nebo prostě štěstí.
Plíživě už od dětství
Dítě, které se naučilo, že chyba znamená problém a úspěch je samozřejmost, může vyrůst v dospělého, který se nikdy necítí opravdu schopný. A pak přijde univerzita, práce, akademie, korporát nebo jakékoli prostředí plné hodnocení, srovnávání a soutěže. Každý test, prezentace, pohovor, grant nebo kritiku začne číst ne jako normální součást života, ale jako potenciální odhalení.
Pocit podvodníka se často drží za ruku s patologickým perfekcionismem, který říká: když to není výborné, není to nic. Když nevím všechno, nevím nic. Když udělám chybu, jsem důkaz vlastní neschopnosti.
Meta-analýza z roku 2025, která zahrnovala 25 studií a více než 12 tisíc účastníků, ukázala silnou souvislost mezi fenoménem podvodníka a takzvanými perfekcionistickými obavami: strachem z chyb, pochybnostmi o vlastním výkonu a pocitem, že člověk nikdy nesplňuje standard.
Nechci pochvalu. Chci začít věřit sama v sebe. Problém není nedostatek komplimentů, ale vadný překlad vlastní reality.
Jak z toho ven?
Nepomáhá slyšet další ujištění. Je nutné začít zacházet s vlastními úspěchy jako s fakty, nikoliv výjimkami. Pojmenovat vzorce, pracovat s myšlenkovými zkresleními, sdílet zkušenosti, využít psychoedukaci a přerámování vlastních úspěchů.
„Necítím se schopná. A zároveň mám fakta, že jsem zvládla těžké věci.“
„Tohle nevím zatím. Neznamená to, že nevím nic.“
„Udělala jsem chybu. To není totéž jako být chyba.“
„Můj pocit je silný. Ale není to důkaz.“
Závěr
Zřejmě nikdy nepřijde den, kdy si ráno sednu ke kávě a řeknu si: „Jsem výjimečně schopná žena, svět může začít.“ Pro začátek stačí nepřepisovat úspěch na náhodu a chybu na rozsudek. Je třeba budovat vlastní sebehodnotu.
„Jsem hloupá a neschopná.“ Tak se každý někdy cítí. Ale můj životopis není administrativní omyl, práce nebyla jen souhra náhod a zvládnuté věci nezmizí jen proto, že jim v horší den neumím věřit.
Použité zdroje
Pauline Rose Clance, Suzanne Ament Imes — The Impostor Phenomenon in High Achieving Women: Dynamics and Therapeutic Intervention
Původní práce k fenoménu podvodníka u úspěšných žen.
https://paulineroseclance.com/pdf/ip_high_achieving_women.pdf
A meta-analysis of multidimensional perfectionism and impostor phenomenon, Journal of Research in Personality, 2025
Meta-analýza vztahu mezi perfekcionismem a fenoménem podvodníka, 25 studií, více než 12 tisíc účastníků.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092656625000716
Interventions addressing the impostor phenomenon: a scoping review, Frontiers in Psychology, 2024
Přehled intervencí zaměřených na fenomén podvodníka.
https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2024.1360540/full
Gender differences in impostor phenomenon: A meta-analytic review, Current Research in Behavioral Sciences, 2024
Meta-analýza genderových rozdílů ve fenoménu podvodníka.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666518224000093
