Článek
Babičko, já asi vyšlu jasný signál!
Legendární Medvěd
Babičko, na dvorku fiala se sklání,
zvonečky jara mi hrají svítání.
Pod krovy ptáčci jak tajemná psaní,
chtěl bych být větrem a poslat své přání.
Však váhám, babičko, co mám to říct,
v duši je zmatek, co nelze jen smýt.
Někdy se bojím, že svět mě nezná,
že má slova zmizí jak rosa ranná.
Ty přeci víš, jak se kvítka rodí,
ze stínu klíčí a světlo se hodí.
Já taky teď čekám, až vítr se zvedne,
v mém srdci se chvěje, už vím,
co mě zvedne.
Babičko, já asi vyšlu jasný signál,
do světa řeknu - plat jak v Německu lidem slíbím
, co ve mně tak hučí.
Jak jabloň své květy dává bez strachu,
já pošlu své slovo v nebeském bavorském šlahounu.
Bude to prosté, jak šepot tvých dlaní,
věřím, že svět uslyší mé volání.
Plat jak v Německu lidem
zajistím.
Ať každý pozná, co v srdci mám,
signál jak slunce… už letí tam k vám.
