Článek
Či dokonce kočárkem – k častým kritičkám Andreje Babiš patří i velkoměstské ženy na mateřské (či rodičovské) dovolené. Komik Miloslav (Slávek) Šimek, který s politiky netančil, by možná nekorektně dodal no jo na dovolené to mají času, to se to kritizuje, když je manžel celý den v práci, to je jako paní Bubílková, samé řeči….
Avšak již vážněji. Stačí vyslovit belzebubovo jméno ze začátku abecedy a českomoravská opozice i nemalý okruh veřejných (často z veřejných peněz dotovaných) intelektuálů a intelektuálek má okamžitě jasno: nejhorší premiér, nejslabší premiér, zlý hloupý Slovák (který nezná ani žaludky krávy), politická pohroma!
A to vše po necelých dvou měsících vládnutí. Rychleji už se soudí snad jen v hospodě po třetím starobrněnském pivu.
Učitelé a učitelky s krátkou pamětí
Zvláštní – až udivující – je, že mezi nejhlasitější kritiky často patří učitelé. Právě oni.
Zaměstnanecká skupina, která by z povahy profese měla mít blízko k faktům, srovnání a historické paměti. A především ke schopnosti oddělit osobní antipatie od hodnocení konkrétních kroků.
Možná jsme již zapomněli, Andrej Babiš byl premiérem i v letech 2017-2021. Přitom jestli existuje oblast, kde si Babišova vláda z citovaných let skutečně zaslouží uznání, pak je to školství. In medias res – konkrétně platy učitelů základních a středních škol.
Po desetiletí byli čeští učitelé v mezinárodním srovnání placeni ostudně. Ještě v roce 2017 si podle dat OECD mohli za svůj plat koupit méně jen učitelé ve čtyřech ze sedmadvaceti zemí. Důsledek byl logický: do školství mířilo stále méně lidí – a ne vždy ti nejlepší. Hnutí ANO tehdy slíbilo, že tento stav změní. Jasně deklarovali, že učitelské platy vzrostou o polovinu oproti roku 2017. A – což se v české politice nevidí často – tento slib byl splněn.
Zopakujme si to – splnilo se to!
Zapátrejme v příslušných archívech. Průměrný plat učitele činil v roce 2017 podle ministerstva školství 31 578 korun (hrubého samozřejmě). V roce 2021 se platy kantorů vyšplhaly na 48 204 korun. To je nárůst o nádherných 53 procent. Ano, více než o polovinu. Kdo z vás to má?
Kdo hraje fair-play, tak musí nekompromisně uznat - v žádném jiném volebním období se platy učitelů nezvýšily více. A ani v následujícím období – 2021-2025, Fialova vláda se Babišovým výkonům ve financování školství ani nepřiblížila
To nejsou dojmy. To nejsou „babišovské narativy“, to nejsou hoaxy z Kremlu ani z Průhonic. To jsou jasná pravdivá čísla.
Závěrem
Samozřejmě: kritizovat vládního politika bylo a je vždy legitimní, ba nutné. Demokracie bez kritiky neexistuje. Nota bene, opoziční práce je práce primárně ze své prapodstaty kritická, tak to funguje po desetiletí. V Anglii a Francii možná dokonce i po staletí.
Ale kritika, která zapomíná na fakta a mění se v automatický rituál, přestává být ctností a stává se levnou pózou. A když na tuto pózu naskakují právě učitelé – lidé, kteří mají vychovávat mj. k myšlení, nikoli k prvoplánovému reflexivnímu odsudku – je to paradox, který by nás měl znepokojovat.
Skončím lehce po havlovsku – Nezapomínejme. Paměť je totiž také forma určité odpovědnosti. A to se netýká samozřejmě jen učitelů a učitelek.
