Babičko, zabili více lidí komunisté nebo Piráti?

Otázka za milion - Babičko, zabili více lidí komunisté nebo Piráti?

„Babičko, zabili víc lidí komunisté nebo Piráti?“ zeptala se bezelstně vnučka své babičky cestou kolem plakátu s červeným nápisem „Komunisté zabíjeli lidi“. Stáli před Filozofickou fakultou v Brně a kolem proudily davy studentů, turistů i znuděných kolemjdoucích.

Babička se na chvíli zarazila. Vnučka měla pohled zvědavý a čistý, takový, co dokáže položit otázku, která přivádí dospělé do rozpaků.

„Víš, holčičko,“ začala babička váhavě, „dnešní Piráti ani komunisté už nikoho nezabíjejí. Jsou to vlastně hodní lidé. Maximálně někdo občas zlobí na sociálních sítích.“ Vnučka si oddechla, že nikomu nic nehrozí.

„A proč se teda tak jmenují, když je to tak hrozné jméno?“ dorazila ji ale hned další otázkou.

Na to už babička odpovědět neuměla. Sama si nebyla jistá. Vždyť když slyší „Piráti“, představí si vousaté chlapíky s papouškem na rameni a šavlí v zubech, co přepadávají lodě v Karibiku.

A komunisté?

Ti jí evokují mrazivé obrazy 50. let, politické procesy, lágry, nesvobodu a nekonečné fronty na banány. Jenže realita dnešní politiky je jiná. Mnohem všednější a méně dramatická.

Vnučka se ale nedala. „A proč se teda nepřejmenují?“ ptala se dál ta malá roztomilá treperenda.

A tady babička opravdu ztichla. Protože co na to říct? Strany se přece často drží svých názvů jako klíště. Komunisté by přece ztratili historickou značku, bez ohledu na to, jak krvavou má minulost.

A Piráti? Ti si naopak kdysi vybrali název, který měl provokovat a symbolizovat rebelii proti starým pořádkům. Dnes už ale rebelie trochu vyčpěla, a tak jim zůstal jen ten zvláštní kabát, který pořád evokuje černé vlajky se zkříženými hnáty.

Babička prvně myslela, že na vnučku zahuláká STAČILO!, ale pak se snažila situaci zachránit laskavým postmoderním hlasem : „Víš, děvčátko, lidé si na ty názvy tak nějak zvykli. A možná je ani nenapadlo, že by se měli přejmenovat.“

Vnučka zakroutila hlavou. „Ale babičko, kdybych se já ve škole přihlásila do kroužku ‚zabijáků koťátek‘ a pak ti řekla, že jsme vlastně hodní a jen pěstujeme kytičky, taky by ti to přišlo divné, ne?“

A babička se musela smát. Děti totiž svým jednoduchým pohledem občas odhalí nesmysly, které dospělým přijdou samozřejmé. My jsme si prostě zvykli, že existují „Piráti“, kteří v reálu nikdy nikoho nepřepadli, a „komunisté“, kteří už dávno nikoho nestaví ke zdi. Jen ta slova zůstala, straší na billboardech a vyvolávají dohady.

Takže kdo zabíjel víc? Odpověď je jasná: dávní komunisté, kteří měli reálnou moc a nechali za sebou spoustu obětí. Dnešní politické strany už nikoho fyzicky nelikvidují, maximálně své voliče nudí nebo matou. Ale na otázku malé vnučky, proč si tak pořád říkají, odpověď dodnes nemáme.

Závěrem

Ergo kladívko, možná právě v tom je kus české a moravské politiky. Spousta slov, spousta nálepek, ale když přijde zvědavé dítě s přímou otázkou, dospělí si najednou nevědí rady.

Protože někdy i ty nejjednodušší otázky bývají ty nejzáludnější.