Článek
Tento status obvykle náleží dětem zůstavitele.
Pokud však děti nejsou, mohou být nepominutelnými dědici jejich potomci. Přestože je tento termín celkem běžně znám, jeho právní vymezení může být pro někoho matoucí. Zde se podíváme na to, co to znamená být nepominutelným dědicem a jaká jsou jeho práva a ochrana v rámci dědického řízení.
Zletilý a nezletilý
Právní postavení nepominutelného dědice se liší podle toho, zda je zletilý nebo nezletilý. Nezletilý nepominutelný dědic (ještě nedosáhl 18 let věku), má nárok na tři čtvrtiny jeho zákonného podílu, zatímco zletilý má nárok na nejméně jednu čtvrtinu (¼ ) tohoto podílu.
Takto nastavená právní úprava má efektivně zajistit, aby i v případě úmrtí zůstavitele dědicové, zvláště ti nezletilí, nebyli ochuzeni o přiměřený díl dědictví.
Ano, čtete správně: nezletilé osoby jsou chráněny více. Je to jako v přírodě, mláďata jsou chráněna více než „vypelichaní jedinci“.
Aby měl nepominutelný dědic nárok na povinný díl, je potřeba, aby své právo řádně uplatnil. Na potomky nepominutelného dědice tedy nárok na povinný díl přechází až v momentě, kdy bylo toto právo uplatněno, ale nepominutelný dědic se nedožil vyplacení povinného dílu.
Může se nepominutelný dědic/dědička svého práva na povinný díl vzdát? Ano, to samozřejmě může.
Zopakujme si - právo na povinný dědický podíl vzniká pouze dítěti zůstavitele (tedy jeho dceři či synovi), nebo případně vnoučatům zůstavitele, pakliže potomci zůstavitele nedědí.
Sourozenci, rodiče, prarodiče a dokonce ani tchyně mezi nepominutelné dědice v Česku nepatří. Stejně tak zůstavitelovy kočky a psi, i když je během života měl třeba i radši než některé skutečné nepominutelné dědice.
Kdy nepominutelný dědic nemá nárok na podíl dědictví?
V životě lidském ovšem nastávají i případy, kdy nedědí ani zmíněný privilegovaný dědic. Nárok na povinný díl nevzniká nepominutelnému dědici v případě, že se sám zřekl dědictví, nebo došlo k jeho vydědění zůstavitelem. Vydědění nepominutelného dědice pak může nastat pouze za předpokladu, že platí jedna z níže uvedených skutečností:
Nepominutelný dědic neposkytl zůstaviteli pomoc v nouzi, když ji potřeboval, nepominutelný dědic neprojevuje o zůstavitele zájem, nepominutelný dědic byl odsouzen za spáchání trestného činu, který svědčí o jeho zvrhlé povaze. Anebo nepominutelný dědic vede trvale nezřízený život.
Vydědit nepominutelného dědice může zůstavitel i v případě, kdy je dotyčná osoba zadlužená nebo marnotratná, a to do takové míry, že se zůstavitel obává, že nebude zachován povinný podíl pro dědicovy potomky. Vydědění v této situaci funguje obvykle tak, že zákonný podíl dědictví odkáže zůstavitel svým vnoučatům (tedy potomkům dotyčného nepominutelného dědice).
Pozor, zmíněné skutečnosti nemají relevantní účinek na výpočet povinných dílů ostatních dědiců. Jestliže některý nepominutelný dědic nedědí, z právního hlediska to neznačí, že by se povinné díly ostatních nepominutelných dědiců navýšily o jeho díl.
Ochrana nepominutelných dědiců
Nepominutelní dědici jsou chránění občanským zákoníkem. V případě neplatného vydědění má nepominutelný dědic právo na svůj povinný díl. A pokud je zkrácen na hodnotě povinného dílu, tak má právo na jeho doplnění.
Právo na povinný díl má nepominutelný dědic, který byl vyděděn neplatně anebo byl opomenut zůstavitelem, ačkoliv zůstavitel věděl, že je naživu a nijak se proti zůstaviteli neprovinil. Dále pak byl takový privilegovaný dědic opomenut zůstavitelem, neboť o něm nevěděl anebo odmítl dědictví s výhradou povinného dílu či dostal méně, než stanoví zákon. V takovém případě má právo na doplnění svého povinného dílu.
Nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž „jen“ na peněžní částku rovnající se hodnotě povinného podílu.
Pozor, v relevantních případech může příslušný soud povolit splátky na povinný díl nebo odklad jeho splatnosti.
Pro stanovení povinného dílu se zůstavitelův majetek sepíše a odhadne, zůstavitelovy dluhy se od hodnoty majetku odečtou, zápočty na povinný díl se naopak připočtou.
Druhy vypořádání povinného dílu
K jádru věci - nepominutelný dědic může dohodnout s dědici ze závěti tzv. odbytné (§ 1657 ObčZ). Přestože občanský zákoník na několika místech mluví o odbytném, blíže jej nedefinuje. Lze jej pro naše účely chápat jako částku, na které se strany dohodnou, aniž by se zatěžovaly nějakým podrobným zdlouhavým způsobem jeho výpočtu, která tedy nemusí odpovídat přesné výši povinného dílu. Toto lze považovat za základní znaky odbytného, které může být uhrazeno v penězích nebo i jiným majetkem, ať už z pozůstalosti, nebo z majetku dědice.
Dalším způsobem vypořádání povinného dílu může být dohoda o vypořádání povinného dílu, dle které bude pohledávka nepominutelného dědice na úhradu povinného dílu ve výši, kterou lze z výsledků řízení o pozůstalosti již zjistit, uspokojena v penězích, vydáním určité věci ať z pozůstalosti, nebo z majetku dědice, případně může dojít ke kombinaci vydání věci s doplatkem v penězích.
Pozor, Nedojde-li k dohodě dědiců s nepominutelným dědicem o úhradě povinného dílu, bude o jeho výši a splatnosti rozhodovat soudní komisař. Ten zrealizuje vypořádání povinného dílu svým usnesením, které bude jedním z výroků usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti končí.
Povinný díl bude zde hrazen pokaždé jenom peněžním plněním.
Závěr:
Je důležité si uvědomit, že dědické právo a nároky nepominutelných dědiců neradno podceňovat.
Dobrá rada na závěr - Jestliže jste v situaci, kde se vztahují práva nepominutelného dědice na váš případ nebo řešíte větší majetky anebo máte složitější rodinné a další vztahy, je vhodné věc včas konzultovat s právníkem – nejlépe rovnou s notářem či jeho zaměstnanci.
Prameny:
Občanský zákoník - (zák. č. 89/2012 Sb.).
Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, 2022.
Drápal, L Šešina M. : Povinný díl a jeho vypořádání, časopis Ad Notam, 2016, Praha
