Článek
Harlem se stal pojmem a symbolem. Jenže symbol nemusí být totéž co současnost.
Dnes totiž největší afroamerická komunita nežije na Manhattanu, ale v Brooklynu.
Možná to překvapí každého, kdo New York zná jen z hollywoodských filmů. Brooklyn už dávno není jen čtvrtí dělníků a přístavních skladů. Je to město ve městě. Kdyby byl samostatným městem, patřil by k největším v celé Americe. A právě zde žijí statisíce Afroameričanů i obyvatel karibského původu.
Stačí projít čtvrtě Bedford–Stuyvesant, East Flatbush nebo Canarsie. Na ulicích uslyšíte nejen americkou angličtinu, ale také jamajský patois nebo kreolštinu. Ve vzduchu se mísí vůně grilovaného kuřete, kořeněného kozího masa i čerstvě upečeného kukuřičného chleba. Hudba z otevřených oken často prozradí, že reggae a gospel mají k sobě mnohem blíž, než by si Evropan myslel.
Harlem mezitím prošel velkou proměnou. Dříve býval téměř výhradně afroamerickou čtvrtí. Dnes zde vedle sebe žijí lidé nejrůznějších národností. Mnoho historických domů prošlo rekonstrukcí, přibyly kavárny, restaurace i nové bytové projekty. Někteří tomu říkají rozvoj, jiní gentrifikace. Výsledek je ale zřejmý – Harlem už není tím, čím býval před půl stoletím.
Podobně se mění celý New York. Město je živý organismus. Jedna čtvrť stárne, druhá omlazuje. Někam přicházejí bohatší obyvatelé, odjinud se lidé stěhují kvůli rostoucím nájmům. Statistiky se mění téměř stejně rychle jako ceny bytů.
A kde naopak Afroameričanů žije nejméně? Tím místem je dlouhodobě Staten Island. Také některé luxusní části Manhattanu, například Upper East Side nebo Tribeca, mají afroamerickou populaci poměrně malou. Nejde však o žádné nepsané pravidlo, ale spíše o důsledek cen nemovitostí, životních nákladů a dlouhodobého vývoje.
Na New Yorku je fascinující ještě jedna věc. Nikdo vás tu nepřekvapí tím, odkud pochází. Ve stejném vagonu metra může sedět makléř z Wall Street, student z Nigérie, zdravotní sestra z Haiti, programátor z Indie nebo taxikář z Pákistánu. A nikomu to nepřijde zvláštní. Právě tato směsice lidí vytváří atmosféru města, které se nikdy nepřestává měnit.
Možná právě proto jsou všechny jednoduché soudy o New Yorku zavádějící. Není to město černé, bílé ani hispánské. Je především městem lidí, kteří sem přišli za lepším životem. Každá generace přepsala jeho mapu trochu jinak a každá zanechala svou stopu.
Až tedy příště uslyšíte, že Harlem je „černošské srdce New Yorku“, vězte, že historicky je to pravda. Pokud ale mluvíme o dnešní demografii, pomyslné prvenství drží Brooklyn. A možná právě v tom je kouzlo New Yorku – minulost zde nikdy nezmizí, jen se přestěhuje o pár stanic metra dál.
