Článek
V seriálu Simpsonovi Homer jednou glosoval - Jako příslušníka vyšší nižší střední třídy mne to silně znepokojuje......
V roce 2024 je otázka, kdo dnes patří do české střední třídy, více než kdy dřív politicky i společensky důležitá.
Střední třída, tradičně definovaná jako skupina lidí, která má stabilní příjem a nezávislé postavení, je základem demokratické společnosti. Měli bychom se však ptát, zda se dnešní střední třída nachází tam, kde si ji možná naivně a idealisticky představujeme, nebo zda se proměnila v něco jiného, co se jen vzdáleně podobá původní představě.
V dnešní Česku se mezi střední třídu obvykle počítají lidé, kteří mají stabilní zaměstnání a příjem, který jim umožňuje splácet hypotéky nebo nájemné, udržovat životní standard a věnovat se koníčkům či rekreaci.
Jsou to zejména učitelé, zdravotníci, administrativní pracovníci, malí podnikatelé – lidé, kteří tvoří páteř společnosti a zajišťují její chod. Přesto se mnozí z nich nacházejí v situaci, kdy jejich příjem sotva pokryje náklady na bydlení, energie a základní potřeby, zatímco úspory a větší investice jsou pro ně nedostupné.
Rostoucí ceny bydlení a inflace střední třídě neúprosně ubírají na jistotách. V roce 2024 může být členství ve střední třídě spíš o vymanění se z existenčních problémů než o prosperitě. Tento rozpor vytváří atmosféru napětí a nejistoty, kdy i lidé s dobrým vzděláním a stabilním zaměstnáním žijí v obavách, že při neočekávaném výdaji spadnou do finanční tísně.
Současně se střední třída vyznačuje jistým paradoxem. Její členové mají stále zájem o vzdělávání, kulturní život a budoucnost svých dětí, avšak nemají čas a prostředky plně realizovat své ideály. Většina času je věnována práci a udržení základního komfortu. Mladší generace, která by měla být nadějí této skupiny, čelí obřím problémům s vlastním bydlením, které je cenově téměř nedosažitelné.
Závěrem
Střední třída dnes tedy balancuje na hranici finančního a psychického přežití, avšak přesto si uchovává vůli bojovat za své místo ve společnosti.
Zůstává ovšem legitimní otázkou , zda se podaří obnovit ideál střední třídy jako hybné síly demokratického státu, nebo zda její postupné ztenčování přinese nové výzvy. Takové, které budou klást otázky po samotných základech moderního demokratického státu.
Jestliže chceme, aby česká ( a moravská) společnost rostla a prosperovala, je nezbytné, abychom střední třídě poskytli prostor k růstu, nikoli k úpadku. A to se dnešní vládě opravdu nedaří.
