Článek
Ale nyní se objevil nový, mimořádně závažný problém: Který brněnský šachista má největší penis?
Otázka je to pochopitelně velmi odborná. Vyžaduje znalost šachové teorie, anatomie, místního prostředí a především značnou dávku odvahy. V brněnských šachových klubech se však o ní údajně začalo diskutovat s takovým zaujetím, že partie některých hráčů se protahují až do ranních hodin.
„Já to neměřím,“ tvrdí jeden z brněnských šachistů. „Já jsem spíš na strategii.“
To je ovšem podezřelá odpověď. V šachu ostatně každý ví, že kdo tvrdí, že něco neměří, zpravidla už má připravenou teorii, proč by měření stejně nebylo objektivní.
Další hráč argumentuje statistikou.
„Velikost není rozhodující. Důležitá je technika.“
Což je věta, kterou lze použít prakticky na všechno od šachu přes vaření guláše až po rekonstrukci koupelny.
Jiný šachista zase připomíná, že v šachu se přece všechno odehrává především v hlavě. Tím možná nechtěně otevřel další komplikovanou otázku, totiž zda se při takovém výzkumu měří pouze tělesné parametry, nebo také ego.
A tady se dostáváme k jádru problému.
Protože kdybychom hledali největší brněnský šachový penis podle sebevědomí, bylo by rozhodnuto během několika minut.
Vítěz by se pravděpodobně přihlásil sám.
Bez výzvy.
Možná ještě před začátkem partie.
A možná by při tom prohlásil: „Já už jsem to tušil.“
Vědecká komise by nicméně měla problém. Šachové hodiny totiž měří čas, šachovnice počet polí, rating sílu hráče, ale žádný oficiální brněnský šachový registr bohužel neobsahuje kolonku „délka v klidovém stavu“.
A možná je to dobře.
Protože šachy jsou krásné právě v tom, že člověka nakonec stejně prozradí partie.
Můžete mít obrovské ego, sebevědomí až na Petrov a chlubit se teorií zahájení, ale jestli vás soupeř během sedmnácti tahů rozebere jako stavebnici z Ikey, anatomické prvenství vám příliš nepomůže.
Takže pokud někdy v brněnském šachovém klubu uslyšíte otázku, kdo má největší penis, doporučuji odpovědět diplomaticky:
„Nevím. Ale vím, kdo má největší problém s koncovkou.“
A pokračovat v partii.
Protože v šachu, stejně jako v životě, není nejdůležitější velikost.
Nejdůležitější je vědět, kam s tím králem.
