Hlavní obsah
Knihy a literatura

Markýz de Sade a jeho představivost bez hranic. Psaní si skutečně užíval, a psal i ve vězeních

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Markýz de Sade své čtenáře a svoje literární postavy skoro až „griloval“. Psaní si skutečně užíval, a psal i ve vězení.

Připomenutí jedné slavné osobnosti.

Článek

Motto:

Kdyby lidé, vstupující do života, věděli o utrpení, které je očekává, kdyby návrat do nebytí závisel jedině na nich, našel by se jediný člověk, jenž by chtěl naplnit běh svého života?


- Markýz de Sade

Markýz de Sade, vlastním jménem Donatien Alphonse François de Sade, byl muž, který žil svůj život stejně tak odvážně a provokativně, jak psal své knihy.

Narodil se 2. června 1740 v Paříži, do aristokratické rodiny, která měla nejspíš naivní představy o tom, jakým směrem se bude ubírat jeho kariéra. Ačkoliv rodina zřejmě doufala, že mladý Donatien se stane vlivným šlechticem či vojevůdcem, on sám měl poněkud jiné ambice. Lákaly ho především dobrodružství, skandály a boření společenských tabu.

Už od mládí se Sade zajímal o literaturu a divadlo, což vedlo k tomu, že psal divadelní hry, romány a filozofické úvahy, které by se daly popsat jako … no, velmi neortodoxní.

Jeho díla se hemžila vášní, násilím, a především libertinským pojetím svobody, které bylo v jeho době považováno za naprosto skandální. Právě tato „neškodná zábava“ z něj učinila jednu z nejkontroverznějších osobností své doby.

Markýzovy literární výtvory byly tak extravagantní, že jejich čtenáři často nevěděli, zda by měli být pobouřeni, fascinováni nebo oba zároveň. Jeho nejslavnější (a zároveň nejnechvalněji proslulé) dílo, „120 dnů Sodomy“, je plné obscénností a extrémních scén, které rozhodně nejsou pro slabé povahy. Tím si vysloužil titul „otec sadismu“ – přívlastku, který v mnoha ohledech odráží jeho literární a filozofický přístup.

Nezkrotný literární provokatér nebo i něco více?

Ovšem Sade nebyl jenom literární provokatér; byl také skutečným milovníkem života, který se neustále dostával do problémů. Často se ocital v nemilosti úřadů, což vedlo k tomu, že strávil mnoho let svého života ve vězení nebo blázinci.

Ať už to bylo kvůli jeho skandálním literárním dílům nebo osobnímu životu, Sade se vždy pohyboval na hraně společenských norem – a často za ní.

Když se řekne Markýz de Sade, lidé si vybaví nezkrotného rebela, který nebojácně prozkoumával temné kouty lidské mysli. Ale v jádru to byl člověk, který miloval svobodu, nejen tu fyzickou, ale především svobodu myšlení a tvoření. Ať už si o jeho díle myslíme cokoliv, jedno je jisté: Markýz de Sade zůstane v dějinách literatury zapsán jako postava, která nikdy nešla s proudem a svým způsobem si užívala každou kontroverzi, kterou vyvolala.

Knižní a povídková tvorba markýze de Sade :

  • 1785 – 120 dnů Sodomy: škola libertinství
  • 1787 – Nehody ctnosti aneb Justina, v dalších verzích z let 1791 a 1799
  • 1788 – Alina a Valcour aneb filosofický román
  • 1791 – Justina aneb prokletí ctnosti
  • 1795 – Filozofie v budoáru aneb rozhovory o výchově mladých slečen
  • 1797 – Julietta aneb zdar neřesti
  • 1798 – Paulina a Belval aneb oběti zločinné lásky
  • 1799 – Nová Justina
  • 1800 – Zločiny lásky (povídky)
  • 1800 – Povídky, příběhy a historky (povídky)
  • 1800 – Zoloé a její dva ministranti
  • 1807 – Dny na Florbelle aneb odhalená příroda
  • 1812 – Adelaida z Brunswicku, princezna saská
  • 1813 – Markýza de Gange
  • 1814 – Tajná historie Isabelly Bavorské

Závěrem:

Markýz si celkově odseděl 13 let ve francouzských vězeních.

Naposledy byl zatčen za Napoleona , a to v březnu 1801. Tentokrát za vydání skandálních erotických knih JustinaJulietta.

zajímavostí je, že i po zbavení svobody zmíněný „literární sadista“ nadále psal a psal.

Na konci roku 1814, ve věku 74 let, Markýz de Sade umírá.

Takže příště, až uslyšíte někoho mluvit o sadismu, vzpomeňte si na Markýze de S.

Ergo kladívko, byl to muž, který zanechal nevymazatelnou stopu na poli literatury a lidského myšlení, a to se všemi jeho neřestmi a ctnostmi, které k němu neodmyslitelně patřily.

Na závěr připomeňme, že Markýz de S. zemřel stářím, byť zbaven svobody. Avšak nebyl popraven, jak se mylně domnívá část laické literární veřejnosti.

Prameny a další informace:

Jindřich Štýrský: Život markýze de Sade, Praha: Nakladatelství Kra, 1995

Thomas Moore: Temný Eros, Portál, Praha 2001

Pierre Klossowski: Sade můj bližní, Herrmann & synové, Praha 2004

Sybille Knauss: Markýza de Sade, román jednoho manželství, Ikar, Praha 2008

https://www.dotyk.cz/magazin/markyz-de-sade-zivotopis-30000504.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz