Článek
Před více než 90 lety, 1. září 1933, došlo v Československu k události, která dodnes zůstává jednou z nejzáhadnějších a nejotřesnějších kapitol československé kriminalistiky.
Vražda Otýlie Vranské, mladé dívky, jejíž tělo bylo nalezeno rozsekané a rozeslané ve dvou kufrech vlakem, šokovala nejen veřejnost, ale i kriminalisty, kteří se ji po dlouhá léta snažili vyřešit. Přestože byl případ důkladně vyšetřován, vrah nebyl nikdy dopaden a totožnost pachatele zůstává i po téměř století neznámá.
Kdo byla Otýlie Vranská?
Otýlie Vranská se narodila 26. října 1911 v Pobedimi na Slovensku. Byla mladou, atraktivní ženou, která se přestěhovala do Bratislavy, aby se stala prostitutkou.
Její životní osud byl poznamenán neustálou snahou o zlepšení své finanční situace, což ji vedlo do prostředí, které bylo nejen riskantní, ale nakonec i smrtící. Vzhledem k její práci a kontaktům se dostala do světa, který byl plný tajemství, nebezpečí a temných sil, jež mohly přispět k jejímu tragickému konci.
Objev těla a šokující nález
Ráno 2. září 1933 byl na pražském hlavním nádraží nalezen zavazadlový kufr, který okamžitě vzbudil pozornost svým zápachem a vzhledem. Po jeho otevření se ukázalo, že obsahuje rozčtvrcené lidské tělo bez hlavy. Podobný nález byl učiněn i na nádraží v Košicích.
Brzy se ukázalo, že obě části těla patří jedné fyzické osobě – slečně Otýlii Vranské.
Kriminalisté byli okamžitě povoláni na místo a začalo jedno z nejrozsáhlejších vyšetřování v dějinách československé policie. Navzdory rozsáhlým pátracím akcím a výslechům stovek lidí se nikdy nepodařilo zjistit, kdo byl vrahem.
Vyšetřovatelé se snažili rozplést složitou síť kontaktů, které Otýlie měla, a sledovat stopy vedoucí k jejímu vrahovi, ale všechny snahy vyzněly naprázdno.
Samé spekulace
V průběhu let se objevilo mnoho teorií o tom, kdo mohl být vrahem Otýlie Vranské. Někteří spekulovali, že mohla být zavražděna v rámci osobní pomsty, jiní naznačovali, že se stala obětí organizovaného zločinu nebo že její vražda byla dílem psychopata.
Případ přirozeně přilákal také zájem médií, což vedlo k dalšímu rozvoji spekulací a konspiračních teorií. Mnozí lidé se domnívají, že vrah musel být někdo, kdo měl blízký vztah k oběti a kdo znal její zvyky a pohyby.
Záhadný pouliční Fantom - vtipálek, exhibicionosta či skutečný pachatel?
Až do listopadu 1933 chodily do redakce bulvárního deníku Polední list (něco jako dnešní Blesk nebo AHA!) dopisy opatřené razítkem „Fantom ulice“. A signované jménem Karel Wodowary či Karel X.Y.
V nich se údajný vrah přiznal, že 1. září potkal Vranskou náhodou v Perlové ulici a po krátkém nenuceném hovoru jí nabídl, aby šli k němu do bytu. Tam si však řekla o nezdaněné peníze za pohlavní styk, takže si bystře uvědomil, že je to patrně prostitutka nebo-li (výraz zapovídají pravidla publikování na tomto webu).
Fantom Vranskou omámil, omráčil a její tělo rozřezal podle obrázku lidské kostry. Kufry odvezl na dvoukoláku na nádraží. Informace o profesi Vranské nebyla v té době veřejnosti známa.
Fantom se také doznal k další nevyřešené pražské vraždě prostitutky Janotové. Zmínil se také, že chce ve vraždění pokračovat i v budoucnosti. Popsal se jako bohatý dědic a člověk značně zcestovalý.
Vraždil prý pro vlastní potěšení. V jednom z dopisů dokonce uváděl, že ho nebaví žít, a spáchá sebevraždu. Znalci odhadli, že pisatelem je asi čtyřicetiletý muž dobré inteligence s vyšším než základním vzděláním. Přestože některé dopisy donesl do redakce Poledního listu pisatel osobně, nebyl nikdy dopaden. Fantom ulice však nejspíš nebyl skutečným vrahem. Pouze výstředním „magorem“.
Dědictví nevyřešené vraždy
Případ Otýlie Vranské se stal symbolem nevyřešených zločinů a dodnes fascinuje historiky, kriminalisty a veřejnost. Přestože uplynulo mnoho let, zájem o případ neochabl a stále přitahuje pozornost těch, kteří se zajímají o tajemství a zločiny minulosti.
V roce 2017 oznámil ředitel Muzea Policie ČR , že má k dispozici vzorek vlasů neznámé osoby, který se našel při pitvě v ruce a na paži zavražděné. Ten mohl být použit k porovnání DNA se vzorky od potomků původních podezřelých. Tedy metody, které policisté před cca 90 lety využít logicky nemohli. Pracovníci muzea si najali nestranného odborníka, jelikož sami spadali pod MVČR. Avšak tato aktivita nebyla součástí oficiálního vyšetřováním případu.
Ergo kladívko, předmětná analýza byla dokončena v roce 2020, její výsledky však nebyly okamžitě zveřejněny. Až v roce 2023 bylo publikováno , že po prostudování materiálů uložených v muzeu (jednalo se o dokumenty z původního vyšetřování i podstatnou část spisu) se týmu na základě nepřímých důkazů tvořících ucelený řetězec podařilo odhalit pachatele tohoto zločinu.
Pěkný ptáček
S jistotou odhadnutou na 80 % (sic!) bylo veřejnosti sděleno , že vrahem Otýlie Vranské byl pravděpodobně rotmistr Josef Pěkný.
Zmíněný rotmistr Pěkný měl motiv se Vranské zbavit. Byl vyznamenaným vojákem z povolání na významné pozici vedoucího skladu. Vztah s prostitutkou mohl zapříčinit konec jeho vojenské kariéry. Jelikož v té době kontakt československých vojáků s prostitutkami byl zakázán.
Dle svědeckých výpovědí Vranská navíc před smrtí opakovaně mluvila o tom, že jí Pěkný sliboval pěkný sňatek. To později potvrdila i její sestra. Tento slib pravděpodobně nechtěl splnit, což byl v té době trestný čin a Vranská tak měla možnost Pěkného vydírat či k sňatku nutit.
Ale kdo ví jak to bylo ve skutečnosti, je to již tak dávno…
I když se asi nikdy na sto procent nedozvíme, kdo stál za brutální vraždou Otýlie Vranské, její případ zůstává mementem toho, jaké hrůzy se mohou skrývat v temných koutech lidské mysli.
Zajímavost na závěr
- Vražda Otýlie Vranské je zmíněna v legendárním seriálu 30 případů majora Zemana. A to v části s názvem „Kvadratura ženy“. Epizoda „Kvadratura ženy“ je však inspirována jiným skutečným případem, a to brutální vraždou paní Herty Černínové z roku 1951.
Prameny a další informace:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ot%C3%BDlie_Vransk%C3%A1
https://dvojka.rozhlas.cz/otylie-vranska-rozrezane-telo-divky-v-kufru-je-nejznamejsim-nevyresenym-pripadem-9138919
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/otylie-vranska-vrazda-pomnicek-muzeum-policie.A230920_145155_domaci_prch
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/badatele-vypatrali-vrahy-otylie-vranske-vysledky-maji-potvrdit-testy-dna_1709021126_pla
Šulc Viktorín: Když vzlétne děs a nevíra. Panoptikum sexuálních vražd 1; Epocha, Praha 2013; kapitola 2: Slečna v kufrech.
